Úniky ropy mají ničivý dopad na oceány a mořské ekosystémy. Dnes už k nim tolik nedochází při haváriích lodí nebo těžařských plošin, ale spíš při nelegálním vypouštění. A Program Copernicus pomáhá bránit v tom, aby ti, co je způsobili, unikli spravedlnosti.

Během příštího roku v České republice vznikne neobvyklá drobná stavba, která využije ve všech zásadních prvcích stavby konopí. Projekt ověřující nové stavební prvky z technického konopí v praxi, za kterým stojí Univerzitní centrum energeticky efektivních budov ČVUT (UCEEB ČVUT), se stal vítězem grantové výzvy pro udržitelné bydlení stavební spořitelny Buřinka. Druhý menší grant putuje do Hradce Králové na vytvoření systému využívajícího odpady z demolic.

V areálu Teplárny Michle byl kvůli nevyhovujícímu technickému stavu odstraněn 120 metrů vysoký komín, který byl šestou nejvyšší stavbou na území hlavního města. Jeho demolice je součástí rozsáhlé modernizace areálu, kterou připravuje společnost Pražská teplárenská ze skupiny Veolia Energie.

Na začátku května 2026 byla spuštěna aplikace Indikátor přívalových povodní (FFI). Český hydrometeorologický ústav ji spouští každoročně zhruba na přelomu dubna a května, a to vždy v závislosti na prvním možném výskytu významnějších přívalových srážek. V průběhu letošního jara se bohužel mnoho srážek nevyskytlo, a tak první srážkově zajímavější epizoda i s výskytem bouřek proběhla až v minulém týdnu.

Univerzitní centrum energeticky efektivních budov ČVUT (UCEEB) a Národní síť Zdravých měst České republiky (NSZM ČR) podepsaly memorandum o spolupráci zaměřené na podporu zdraví, kvality života a udržitelného rozvoje ve městech, obcích a regionech České republiky.

Mimořádný zájem veřejnosti vzbudila konference spolku Lipensko pro život, která se uskutečnila 2. května 2026 v hotelu Jestřábí v Černé v Pošumaví. Sál byl zaplněn do posledního místa a odborníci, zástupci spolků i veřejnost diskutovali o budoucnosti Lipenska, kvalitě vody v přehradě i dopadech masivní developerské výstavby na krajinu a život místních obyvatel. Hlavními tématy byly výsledky studie příčin znečištění Lipna, stav územního plánování, právní možnosti obrany obcí a občanů i návrhy na udržitelnější rozvoj regionu.

Ministerstvo zemědělství (MZe) sdělilo, že v tuto chvíli ustupuje od plánu na povolení povrchové aplikace jedu na hraboše Stutox II a Ratron GW. Resorty zemědělství a životního prostředí téma řešily od konce března, a ještě v průběhu dubna se shodně vyjadřovaly, že od plánu povrchové aplikace jedu ustoupit nechtějí. Proti rozhozu jedu se ozývali ornitologové, ochránci přírody, vědci, část veřejnosti i někteří zemědělci s obavami, že se otráví necílové druhy živočichů.

Hlavní město Praha pořádá od listopadu 2024 seriál dialogů politiků, expertů, zástupců neziskového sektoru a občanské společnosti na konkrétní témata Klimatického plánu hl. m. Prahy do roku 2030 s názvem Pražský klimatický dialog. Tato setkání probíhají jednou za čtyři měsíce v prostorách Centra architektury a městského plánování CAMP od 16 do 18 hodin. Ve středu 25. března proběhl již pátý dialog, na kterém se diskutovalo o tématu udržitelné energetiky.

Povrchová voda v českých nádržích se za posledních 30 let výrazně oteplila – ohřívá se tempem v průměru o více než půl stupně Celsia za dekádu. Nejrychlejší změny jsou přitom patrné v dubnu, kdy se teplota vody každých deset let zvyšuje dokonce o 1 stupeň. Unikátní studie hydrobiologů z Biologického centra Akademie věd ČR, kteří spolupracovali s podniky Povodí Labe, Moravy a Vltavy, potvrzuje silnou vazbu mezi teplotou vody a oteplováním klimatu a upozorňuje na možné dopady na kvalitu vody, výskyt sinic i hospodaření v nádržích.

Udržitelnost se v posledních letech stala pojmem, který se skloňuje téměř v každé oblasti lidského konání. Od korporátních strategií až po obsah nákupních košíků se zdá, že společnost kolektivně směřuje k šetrnějšímu přístupu k planetě. Přesto se při bližším pohledu na každodenní fungování průměrné domácnosti ukazuje, že cesta od ekologického přesvědčení k reálným činům bývá často dlážděna komplikacemi. Tento rozpor mezi tím, co lidé deklarují jako své hodnoty, a tím, jak se skutečně chovají u pokladny supermarketu nebo u odpadkového koše, představuje jednu z největších výzev současné environmentální politiky.