Evropský program LIFE financuje především rozsáhlé inovační akce, které vyžadují spolupráci vědy, průmyslu a veřejné správy. Ministerstvo životního prostředí již řadu let podporuje tuzemské projekty, aby se více zapojily do tohoto programu. Díky tomu roste počet odborníků i samotných projektů celoevropského významu zaměřených na obnovu přírody, oběhové hospodářství nebo ochranu klimatu. Výstupy těchto projektů mají pozitivní dopady v oblasti životního prostředí a klimatu v naší zemi. Podpora ministerstva by měla zajistit i lepší zapojení občanské společnosti, nevládních organizací a místních aktérů, veřejné správy i podnikatelských subjektů do programu LIFE.

Pracovní skupina byla vytvořena za účelem posouzení rozsáhlého výpadku dodávek elektřiny ze dne 4.7.2025 a zabývá se průběhem události, včetně rolí jednotlivých aktérů v širším kontextu. Vznik pracovní skupiny na národní úrovni pod svým vedením inicioval Energetický regulační úřad (ERÚ).

Národní pracovní skupina k posouzení červencového výpadku elektřiny zveřejnila průběžné výstupy a návrhy nápravných opatření. Ta mají podobným událostem v budoucnu předejít, případně zmírnit jejich průběh.

Ústecký kraj patří k nejvýraznějším průmyslovým regionům střední Evropy – a zároveň k těm, které dnes hledají novou identitu. Jen málokde je průmyslová minulost tak viditelná jako zde: opuštěné továrny, monumentální výrobní haly, aktivní, ale i rekultivované lomy, specifická sociální struktura i silná industriální kultura. Jak ale místní aktéři tuto minulost vnímají? Mohou být staré továrny a průmyslové krajiny motorem budoucího rozvoje, nebo jsou spíše přítěží, která region brzdí?

Vědci z Biologického centra AV ČR využili mimořádné příležitosti nízké hladiny vody v největší české vodní nádrži Lipno a zmapovali odpadní výpusti na více než třetině pobřeží. Průzkum vedli od konce října do druhé poloviny listopadu a odhalili téměř 50 různých rour, z nichž asi dvacet slouží či sloužilo k odvádění odpadních vod. Výsledkem je interaktivní mapa, která může sloužit jako podklad pro přípravu opatření ke zlepšení kvality vody na Lipně.

V historických budovách lze dosáhnout výrazných energetických úspor i bez zásadních stavebních zásahů, které vzhledem k památkové ochraně nejsou možné. Ukazuje to odborná studie zpracovaná týmem členů České rady pro šetrné budovy (CZGBC) na příkladu zámku Blatná. Podle analýzy mohou moderní technická řešení a cílené dílčí úpravy snížit spotřebu energie v řádu desítek procent. Vedle samotné úspory energií může správně navržená renovace významně rozšířit možnosti využití budovy, a to i během chladného období roku.

Elektromobily v Česku už dávno neplní jen roli druhého auta do rodiny nebo vozítka na nákupy. Nová data z technických kontrol ukazují jasný trend: majitelé elektromobilů s nimi v průměru najedou více kilometrů než řidiči moderních benzínových vozidel. Roční nájezd bateriových elektromobilů (BEV) v roce 2024 dosáhl průměrně 15 345 km, což představuje meziroční nárůst o 1,1 %.

Lidské vnímání okolního světa je založeno na dichotomii. Ve fantastických příbězích například tam, kde existuje zlo, musí být nějak zastoupeno i jeho opak, dobro. Byť je třeba zprvu nesmělé. Otázkou nad rámec pohádkových příměrů zůstává, jestli fenomén greenhushingu patří svou nevyjádřeností k dobru, anebo je jen jinou tváří zla.

V CTParku Prague North byla dokončena největší souvislá vertikální zahrada v Česku (cca 1 300 m²) a jedna z největších svého druhu na světě. Na ploše zahrady roste více než 45 000 rostlin různých druhů, které byly pečlivě vybrány vědci České zemědělské univerzity pro účely výzkumu. Tento unikátní experiment se zaměřuje na snížení tepelné zátěže a zmírnění tepelných ostrovů, které průmyslové areály vytvářejí. První výsledky ukazují, že povrchová teplota zelené stěny může být v teplých letních dnech až o 15 °C nižší než u běžné fasády.

Tisíce zemědělců vyrazí 18. prosince do ulic Bruselu, aby znovu důrazně vyjádřili nesouhlas s reformou zemědělské politiky Evropské unie a s plánovanými škrty v agrárním rozpočtu po roce 2027. Jen z Česka, Slovenska, Maďarska a Polska dorazí vyšší stovky účastníků. Podporu protestu vyjádřili 4. a 5. prosince v Tatranské Lomnici představitelé zemědělských nevládních organizací těchto zemí, kteří považují plánované změny za vážnou hrozbu pro zajištění kvalitních a cenově dostupných potravin v Evropě. Společné požadavky shrnuli v Tatranské deklaraci.