ABSTRAKT: Úbytek biodiverzity v národních parcích je stále častěji způsoben soukromým vlastnictvím ekologicky cenných pozemků. Tento článek se zabývá zásadním, avšak často opomíjeným problémem: jak chránit stanoviště s výskytem zvláště chráněných druhů rostlin tam, kde je pozemek v rukou soukromých vlastníků. Zaměřujeme se na české národní parky, analyzujeme legislativní rámec, praktické překážky a příklady směn pozemků jako nadějné, avšak komplikované strategie. Úspěšné příklady – například ze Šumavy – ukazují, že vyjednané směny mohou zabránit ničení cenných lokalit. Jiné případy, včetně dlouhotrvajícího konfliktu na Jeleních loukách v Krkonošském národním parku, odhalují systémové slabiny od administrativních nedostatků až po zavádějící tvrzení, která oslabují ochranu rostlin. Zdůrazňujeme potřebu proaktivních politik, důsledného vymáhání práva a mezinárodní výměny zkušeností. Na základě poznatků navrhujeme cesty k dialogu a otevíráme prostor pro globální debatu o vyvažování rozvoje a ochrany přírody.

Když kryse seberete veškerý její život, izolujete ji v kleci se dvěma stříkačkami, z nichž v jedné je pitná voda a v druhé roztoku opiátu, vždy sáhne po droze. Klidně až k sebezničení. Bruce Alexander tento formát behaviorálních experimentů, které měly přesah i výzkumu lidských závislostí, odsuzoval. A proto navrhl Krysí park.

Česká krajina je po staletí výsledkem soužití člověka a přírody. Její charakter dnes formuje hluboce zakořeněná zemědělská tradice – od rozptýlených lánů na Vysočině po vinohrady na jižní Moravě a rybniční soustavy v jižních Čechách. Jenže právě tato krajina dnes stojí na rozcestí. Nejen kvůli změně klimatu a zhoršujícím se ekologickým podmínkám, ale i kvůli změnám společenským a demografickým. Zcela konkrétní otázka zní: kdo bude za dvacet let tuto krajinu obhospodařovat?

Památkově chráněná budova slavné Vídeňské státní opery se proměnila ve fotovoltaickou elektrárnu. Více než 200 speciálních solárních modulů ji bude zásobovat čistou energií vlastní výroby.

První z řady dražeb cenných dřevních sortimentů v sezóně 2025/2026 skončila na konci listopadu. Lesy ČR na ni dodaly 400 metrů krychlových, za které utržily šest milionů korun, což je dvojnásobek vyvolávací ceny.

Představte si místo, kde kdysi stálo 143 domů, žily zde stovky lidí a zvonil kostelní zvon. Dnes tam najdete jen louky, stromy a řeku Sprévu. To je Fukov – cíp ve Šluknovském výběžku. Obec, kterou komunistický režim v roce 1960 srovnal se zemí. Přesto se Fukov vrací. Díky moderním technologiím a studentce Fakulty životního prostředí UJEP dostává svou tvář zpátky.

Sucha, přívalové deště a klimatické extrémy mění tvář české krajiny rychleji, než si stačíme uvědomit. Půda ztrácí schopnost zadržovat vodu, vegetace mizí a odvodněné toky nestíhají čelit extrémům počasí. Přitom právě zdravá půda, pestrá vegetace a chytrá správa vody mohou rozhodnout o tom, zda česká krajina budoucnosti bude živá a odolná — nebo vyschlá a zranitelná.

V době narůstající klimatické krize se stává zemědělství nejen obětí extrémních výkyvů počasí, ale i klíčovým hráčem, který může významně přispět k řešení problému. Zvláště v českém kontextu je téma uhlíkově negativního zemědělství čím dál aktuálnější. Nejde přitom pouze o otázku zachytávání uhlíku. Jde o celkovou proměnu vztahu k půdě, krajině a hospodaření s vodou — o návrat k základním principům zdravé a resilientní krajiny.

Sedmý ročník soutěže Czech Envi Thesis, který vyvrcholil 26. listopadu na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, potvrdil, že zájem studentů o environmentální témata napříč univerzitami v České republice stále roste. V letošním ročníku soutěžilo 54 prací, přičemž informací o soutěži se během roku podařilo zasáhnout více než 60 000 vysokoškolských studentů.

Evropský program LIFE financuje především rozsáhlé inovační akce, které vyžadují spolupráci vědy, průmyslu a veřejné správy. Ministerstvo životního prostředí již řadu let podporuje tuzemské projekty, aby se více zapojily do tohoto programu. Díky tomu roste počet odborníků i samotných projektů celoevropského významu zaměřených na obnovu přírody, oběhové hospodářství nebo ochranu klimatu. Výstupy těchto projektů mají pozitivní dopady v oblasti životního prostředí a klimatu v naší zemi. Podpora ministerstva by měla zajistit i lepší zapojení občanské společnosti, nevládních organizací a místních aktérů, veřejné správy i podnikatelských subjektů do programu LIFE.