Už 18 let hledá soutěž E.ON Energy Globe inspirativní projekty, které dokazují, že udržitelnost není jen velké téma pro politiky nebo firmy, ale tvoří je i konkrétní činy lidí napříč celou Českou republikou. Letos vybrala porota složená z členů Akademie vědz celkem 289 přihlášených projektů pět finalistů, kteří se uchází o přízeň veřejnosti. Vítězný projekt si odnese hlavní cenu 500 000 korun.

Cigaretový nedopalek, ale i běžný turistický vařič dokáže v těchto extrémně horkých dnech způsobit mnohamilionové škody. Stačí dokonce jen několik vteřin. Suchou trávu nebo jehličí v lese zapálí plamen vařiče, ale i teplo sálající pod ním. To většina lidí netuší.

Proso lidé na českém území jí už více než 3000 let. Pravidelnou součástí jídelníčku se stalo kolem roku 1500 před naším letopočtem. V době klimatických změn šlo zřejmě o jeden ze způsobů, jak rozšířit škálu plodin a tím se uživit.

Hlavní město reaguje na aktuální výstrahu Českého hydrometeorologického ústavu před vysokými teplotami. V těchto dnech, kdy mají být horka největší, jsou pro obyvatele i návštěvníky Prahy k dispozici klimatizované prostory v přízemí Škodova paláce v centru města doplněné o vodní fontány pro osvěžení. Další místa s možností ochlazení připravují po celé metropoli i některé městské části. Hlavní město také nedávno spustilo mapu oáz chladu, která přehledně ukazuje, kde se mohou lidé v horkých letních dnech ochladit.

Za první polovinu letošního roku prodaly obchody Albert přes 700 000 pekárenských výrobků ze surovin, které by jinak zůstaly nazmar - přezrálé ovoce nebo neprodané uzeniny.

Deodorant, lak na vlasy, barva nebo kartuše do vařiče. Spreje jsou běžnou součástí domácností, po použití ale často není jasné, kam s nimi. V běžném odpadu končí natlakované spreje, což jsou obaly plné hořlavých plynů.

Rakouská metropole spustila inovační projekt ADUCAT, který zkoumá, jak satelitní data a umělá inteligence mohou přispět k efektivnější městské správě a rozvoji. Cílem je posílit odolnost Vídně vůči dopadům změny klimatu nebo reagovat na rostoucí nároky na infrastrukturu. Do testování se do roku 2029 zapojí také Udine, Záhřeb a Guimarães, jejichž úkolem bude ověřit přenositelnost nových nástrojů do dalších evropských měst.

Ve středu 15. července si Evropa připomněla Evropský den obětí globální klimatické krize. Vznikl v roce 2023 na základě společného prohlášení Evropského parlamentu, Rady Evropské unie a Evropské komise jako den věnovaný lidem, kteří přišli o život nebo byli závažně zasaženi důsledky změny klimatu, například během vln veder, povodní, požárů nebo dlouhodobého sucha. Přestože jsou dopady extrémního počasí stále patrnější i v České republice, většina obětí vysokých teplot zůstává ve statistikách skrytá. Podle dosud posledních dostupných statistik souviselo v roce 2024 s vysokými teplotami v Česku 544 úmrtí.

Jak se do Evropy dostala rajčata nebo tabák? A kteří Evropané tyto plodiny mohli ochutnat jako první? Studie vědců z devíti evropských zemí pod vedením pracovníků Laboratoře archeobotaniky a paleoekologie Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích odhaluje, jak americké rostliny po roce 1492 pronikaly do Evropy – nejprve jako luxusní zboží elit, později jako běžná součást stravy.

Jsou moderní katastrofy v Česku horší než ty v minulosti? Studie vědců z Akademie věd ČR, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy se zabývala 13 největšími tragédiemi souvisejícími s počasím v českých zemích od roku 1851 do současnosti. Analýza prokazuje, že navzdory stále častějším extrémům umírá v souvislosti s počasím díky lepším předpovědím a výstražným systémům méně lidí než v nedávné historii. Přesto je však třeba se mít nadále na pozoru především před přívalovými povodněmi.