Památkově chráněná budova slavné Vídeňské státní opery se proměnila ve fotovoltaickou elektrárnu. Více než 200 speciálních solárních modulů ji bude zásobovat čistou energií vlastní výroby.

První z řady dražeb cenných dřevních sortimentů v sezóně 2025/2026 skončila na konci listopadu. Lesy ČR na ni dodaly 400 metrů krychlových, za které utržily šest milionů korun, což je dvojnásobek vyvolávací ceny.

Představte si místo, kde kdysi stálo 143 domů, žily zde stovky lidí a zvonil kostelní zvon. Dnes tam najdete jen louky, stromy a řeku Sprévu. To je Fukov – cíp ve Šluknovském výběžku. Obec, kterou komunistický režim v roce 1960 srovnal se zemí. Přesto se Fukov vrací. Díky moderním technologiím a studentce Fakulty životního prostředí UJEP dostává svou tvář zpátky.

Sucha, přívalové deště a klimatické extrémy mění tvář české krajiny rychleji, než si stačíme uvědomit. Půda ztrácí schopnost zadržovat vodu, vegetace mizí a odvodněné toky nestíhají čelit extrémům počasí. Přitom právě zdravá půda, pestrá vegetace a chytrá správa vody mohou rozhodnout o tom, zda česká krajina budoucnosti bude živá a odolná — nebo vyschlá a zranitelná.

V době narůstající klimatické krize se stává zemědělství nejen obětí extrémních výkyvů počasí, ale i klíčovým hráčem, který může významně přispět k řešení problému. Zvláště v českém kontextu je téma uhlíkově negativního zemědělství čím dál aktuálnější. Nejde přitom pouze o otázku zachytávání uhlíku. Jde o celkovou proměnu vztahu k půdě, krajině a hospodaření s vodou — o návrat k základním principům zdravé a resilientní krajiny.

Sedmý ročník soutěže Czech Envi Thesis, který vyvrcholil 26. listopadu na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, potvrdil, že zájem studentů o environmentální témata napříč univerzitami v České republice stále roste. V letošním ročníku soutěžilo 54 prací, přičemž informací o soutěži se během roku podařilo zasáhnout více než 60 000 vysokoškolských studentů.

Evropský program LIFE financuje především rozsáhlé inovační akce, které vyžadují spolupráci vědy, průmyslu a veřejné správy. Ministerstvo životního prostředí již řadu let podporuje tuzemské projekty, aby se více zapojily do tohoto programu. Díky tomu roste počet odborníků i samotných projektů celoevropského významu zaměřených na obnovu přírody, oběhové hospodářství nebo ochranu klimatu. Výstupy těchto projektů mají pozitivní dopady v oblasti životního prostředí a klimatu v naší zemi. Podpora ministerstva by měla zajistit i lepší zapojení občanské společnosti, nevládních organizací a místních aktérů, veřejné správy i podnikatelských subjektů do programu LIFE.

Pracovní skupina byla vytvořena za účelem posouzení rozsáhlého výpadku dodávek elektřiny ze dne 4.7.2025 a zabývá se průběhem události, včetně rolí jednotlivých aktérů v širším kontextu. Vznik pracovní skupiny na národní úrovni pod svým vedením inicioval Energetický regulační úřad (ERÚ).

Národní pracovní skupina k posouzení červencového výpadku elektřiny zveřejnila průběžné výstupy a návrhy nápravných opatření. Ta mají podobným událostem v budoucnu předejít, případně zmírnit jejich průběh.

Ústecký kraj patří k nejvýraznějším průmyslovým regionům střední Evropy – a zároveň k těm, které dnes hledají novou identitu. Jen málokde je průmyslová minulost tak viditelná jako zde: opuštěné továrny, monumentální výrobní haly, aktivní, ale i rekultivované lomy, specifická sociální struktura i silná industriální kultura. Jak ale místní aktéři tuto minulost vnímají? Mohou být staré továrny a průmyslové krajiny motorem budoucího rozvoje, nebo jsou spíše přítěží, která region brzdí?