Ve středu 15. července si Evropa připomněla Evropský den obětí globální klimatické krize. Vznikl v roce 2023 na základě společného prohlášení Evropského parlamentu, Rady Evropské unie a Evropské komise jako den věnovaný lidem, kteří přišli o život nebo byli závažně zasaženi důsledky změny klimatu, například během vln veder, povodní, požárů nebo dlouhodobého sucha. Přestože jsou dopady extrémního počasí stále patrnější i v České republice, většina obětí vysokých teplot zůstává ve statistikách skrytá. Podle dosud posledních dostupných statistik souviselo v roce 2024 s vysokými teplotami v Česku 544 úmrtí.

Jak se do Evropy dostala rajčata nebo tabák? A kteří Evropané tyto plodiny mohli ochutnat jako první? Studie vědců z devíti evropských zemí pod vedením pracovníků Laboratoře archeobotaniky a paleoekologie Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích odhaluje, jak americké rostliny po roce 1492 pronikaly do Evropy – nejprve jako luxusní zboží elit, později jako běžná součást stravy.

Jsou moderní katastrofy v Česku horší než ty v minulosti? Studie vědců z Akademie věd ČR, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy se zabývala 13 největšími tragédiemi souvisejícími s počasím v českých zemích od roku 1851 do současnosti. Analýza prokazuje, že navzdory stále častějším extrémům umírá v souvislosti s počasím díky lepším předpovědím a výstražným systémům méně lidí než v nedávné historii. Přesto je však třeba se mít nadále na pozoru především před přívalovými povodněmi.

Prázdniny a období dovolených jsou pro mnoho z nás také časem úklidu stodol, půd, hospodářských budov nebo zahrad. Pokud se letos do podobných prací pustíte, zkuste při nich věnovat pár minut i kontrole takzvaných technických pastí, které mohou být pro volně žijící živočichy smrtelné.

Nová analýza organizací Transport & Environment (T&E) a Clean Cities Campaign upozorňuje na dlouhodobý trend zvětšování osobních aut v Evropě. Průměrná délka nově prodaných vozů se zvyšuje o 1,2 centimetru ročně, jejich výška a šířka pak o půl centimetru ročně. Praha může jen v důsledku postupného zvětšování osobních aut ztratit přibližně 10 % parkovacích míst, ve městech velikosti Berlína nebo Londýna by to mohlo znamenat úbytek až 120 tisíc parkovacích míst. Současně porostou náklady na provoz vozidel a údržbu infrastruktury a zhorší se bezpečnost pro pěší, včetně nejzranitelnějších účastníků dopravy, jako jsou děti.

Prachové znečištění v Evropě roste a může stále výrazněji ovlivňovat kvalitu ovzduší i zdraví obyvatel. Na tuto skutečnost upozorňuje mezinárodní studie publikovaná v renomovaném časopisu Nature. Na výzkumu se podíleli vědci z Ústavu chemických procesů Akademie věd ČR, kteří poskytli dlouhodobá měření atmosférického aerosolu z Národní atmosférické observatoře Košetice (NAOK). Jejich měření jsou jedním z nejcennějších datových souborů svého druhu ve střední a východní Evropě.

Rakouská metropole i letos aplikuje jednoduchý recept na letní horka: dostatek vody, stinných míst a možností, kde si od vysokých teplot odpočinout. Soubor městských opatření se dále rozšiřuje – od téměř 2 000 pítek přes novou zeleň a vodní prvky až po desítky „cool zón“.

Historická výroba skla po sobě mohla zanechat v krajině výraznější stopu, než se dosud předpokládalo. V některých lokalitách totiž vědci nacházejí v půdě vysoké koncentrace olova. Na tuto skutečnost, která v lesních půdách zůstávala desítky let bez povšimnutí nebo se bez rozmyslu přisuzovala spalování uhlí či používání olovnatého benzínu, upozornil tým z Fakulty životního prostředí Univerzity Jana Evangelisty Purkyně (UJEP). Pod vedením Štěpánky Tůmové mapuje koncentrace olova a arsenu v lokalitách, kde historicky stály sklářské hutě.

Větrné elektrárny mají ve srovnání s fosilními palivy nebo automobilovou dopravou výrazně menší dopady na zdraví lidí i životní prostředí. Současné vědecké poznatky nepotvrzují, že by při dodržování platných hygienických limitů představoval hluk, infrazvuk a další aspekty provozu větrných elektráren významné zdravotní riziko pro obyvatele žijící v jejich okolí, zaznělo na nedávném online brífinku Klimatické koalice a Hnutí DUHA.

Zimní srážky mají zásadní význam pro zásoby vody v krajině. Nová studie vědců z Hydrologického ústavu Akademie věd ČR však uvádí, že jejich role se výrazně liší podle nadmořské výšky. Zatímco v nížinách může voda ze zimních srážek zmírňovat půdní sucho ještě několik měsíců po zimě, v horských oblastech půdu opouští překvapivě rychle a zásobuje především podzemní vody a prameny. Výsledky publikoval mezinárodní vědecký časopis Hydrology and Earth System Sciences.