Za čtyři roky pomohly organizace sdružené v Reuse federaci více než 16 tisícům lidí v bytové nouzi, vrátily do oběhu přes 1,2 milionu předmětů a obcím ušetřily více než 10 milionů korun. První souhrnný report českého reuse sektoru ukazuje, že opětovné využívání věcí se stává nedílnou součástí cirkulární ekonomiky.

V rakouské metropoli vzniklo velkokapacitní úložiště zelené energie, které využívá zhruba 400 vyřazených baterií z elektrovozidel. Největší zařízení tohoto typu v zemi ukládá elektřinu ze sousední solární elektrárny a spojuje rozvoj obnovitelných zdrojů s oběhovým hospodářstvím.

Hlavní město a městská část Praha 1 spolu s dalšími partnery uskutečnily ve čtvrtek a pátek 13. a 14. srpna letní analýzu odpadu z veřejných košů. Projekt tak navazuje na zimní rozbor a jeho smyslem je pomoci nastavit opatření pro čistší historické centrum metropole. Součástí akce je i pilotní projekt třídění přímo do provizorních košů na tříděný odpad ve vybrané ulici.

Ostrava takřka deset let intenzivně pracuje na strategických podkladech obsahující adaptační strategii města k dopadům a rizikům vyplývajícím ze změny klimatu, díky kterým již uskutečnila spektrum rozličných opatření. Ve městě tak přibyly stromy, zeleň, vodní prvky, zelené střechy, revitalizovány byly parky, důraz je kladen na hospodárné nakládání se srážkovými vodami aj. Město iniciovalo aktualizaci strategického dokumentu, nové informace budou k dispozici ještě letos. V únoru město uzavřelo ASITIS smlouvu, aby zajistila nejnovější fakta k očekávaným dopadům klimatu v Ostravě. Nyní mohou pomoci i lidé díky nasdílení svých názorů prostřednictvím nové pocitové mapy i ankety a identifikovat místa, kterým by slušela změna.

Bývalá brněnská zbrojovka, ze které se stává moderní městská čtvrť s certifikátem BREEAM Communities v hodnocení Outstanding a čtvrtým nejlepším skóre na světě. Areál bývalého cukrovaru, kde developer namísto rigidního postupu otevřel dlouhodobý dialog s veřejností. Průmyslový areál se starou ekologickou zátěží, kde pokročilá recyklace vody snížila spotřebu té pitné o 84 %. To jsou reálné příklady, jak lze úspěšně překonávat bariéry, na které v České republice naráží téměř každý projekt revitalizace brownfieldu. Česká rada pro šetrné budovy (CZGBC) na tato úskalí reaguje novou příručkou Brownfieldy bez bariér. Publikace systematicky mapuje šest hlavních okruhů překážek – od nestabilního podloží přes chybějící infrastrukturu a financování až po odpor veřejnosti – a ke každému z nich nabízí konkrétní řešení podložená zkušenostmi z tuzemského trhu.

Největší část české veřejnosti (51 %) oblečení dle svých slov běžně nakupuje v módních řetězcích, jejich pobočkách nebo e-shopech. Při rozhodování o výběru oblečení jsou lidé pragmatičtí a klíčová je pro ně cena (81 %), okrajové jsou naopak prvky spojené s ekologií a etičností výroby. E-shopy s levnou módou fungující na principu ultra fast fashion, jako je SHEIN nebo Temu, využívá k nákupům 22 % veřejnosti. Právě v oblečení z těchto platforem přitom 46 % Čechů a Češek očekává výskyt toxických látek mírně nebo výrazně nad povolenou míru.

Praha účinněji zasáhne proti neschváleným typům jednostopých elektrických vozidel, která se vydávají za běžná elektrokola či elektrokoloběžky, přestože svými parametry odpovídají spíše mopedům nebo motocyklům. Hlavní město pořídí mobilní válcový dynamometr, který umožní policistům přímo při silniční kontrole změřit skutečný výkon a rychlost těchto strojů. Vedle toho Praha pořídí také mobilní hlukoměr pro kontroly nadměrně hlučných aut a motocyklů s upravenými výfuky.

Uživatelé webu Vlny veder (www.vlny-veder.cz) mohou nyní nově zjistit, jak silný tepelný stres hrozí v jednotlivých okresních městech nebo jak se od roku 2000 mění průběh, trvání a intenzita vln veder v Česku. Zároveň tak web může lépe sloužit jako pomocný nástroj pro záchranáře a zdravotníky, pro hasiče i veřejnost, aby se mohla na vlnu veder lépe připravit.

V letošním letním období proběhla již druhá pasáž s tropickými teplotami vzduchu v úrovních až 40 °C. Ta poznamenala také stav vodních toků i nádrží na území ve správě státního podniku Povodí Labe. Více než 50 % této plochy je klasifikováno jako postižené mimořádným meteorologickým suchem.

Tým vědců z brněnského pracoviště Výzkumného ústavu pro krajinu (VÚK), se podílí na vývoji unikátního digitálního nástroje FORESTUM.AI, který zásadně zpřesní a zrychlí způsob inventarizace a sledování stavu lesů. Nástroj propojuje drony, laserové skenování objektů pomocí LiDARu, umělou inteligenci a pokročilé modely růstu lesních porostů. Výsledkem bude systém schopný rychle, přesně a automatizovaně vyhodnocovat stav lesa až na úroveň jednotlivých stromů a současně předvídat jeho budoucí vývoj v podmínkách měnícího se klimatu.