Dnešní univerzity a vysoké školy často tvoří města ve městě – nejen rozlohou svých areálů, ale také počtem studentů a zaměstnanců, kteří do nich denně míří. Jak se ale tyto desetitisíce lidí za prací nebo studiem dopravují? Používají hromadnou dopravu, chodí pěšky, nebo spíš jezdí autem a po cestě vyloží děti ve škole? Jakou roli hraje vzdálenost bydliště, rodinná situace či dostupnost parkování? Podle aktuálních výsledků společného průzkumu deseti českých vysokých škol je nejčastějším prostředkem hromadná doprava.

Rada hl. m. Prahy schválila návrh na změnu energetického zákona, který metropole předloží Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR (PSP ČR) v rámci své zákonodárné iniciativy. Cílem změny v rámci Aktivního zákazníka je, aby mohla být elektřina sdílena mezi více odběrnými místy, čímž by kraje či města ušetřily velké množství veřejných financí. Návrh musí ještě před předložením v PSP ČR schválit Zastupitelstvo hl. m. Prahy.

V Evropě loni přibylo 19 gigawattu (GW) větrných elektráren a vítr už pokrývá 20 procent spotřeby elektřiny v EU. Česko naopak patří k nejpomalejším trhům, když připojilo pouze 13 megawattů (MW; tisícina gigawattu). Vyplývá to z čerstvých statistik asociace WindEurope. S rozvojem zdrojů se mění i jejich podoba: moderní pevninské turbíny dnes běžně dosahují výšky 200 až 270 metrů. To díky silnějšímu a stabilnějšímu větru ve větších výškách umožňuje vyrábět více elektřiny a levněji než u starších typů.

České teplárenství prochází největší proměnou za desítky let – a její dopady pocítí domácnosti i města. Na dálkové teplo je v Česku napojeno cca 1,5 milionu domácností. Způsob, jak teplárny odchod od uhlí zvládnou, ovlivní emise, kvalitu ovzduší i budoucí cenu tepla.

Univerzitní centrum energeticky efektivních budov ČVUT ve spolupráci s Asociací zelených střech a fasád připravilo odbornou metodiku zaměřenou na zásady instalace zelených střech z hlediska požární bezpečnosti staveb. Zelené střechy se stávají stále běžnější součástí moderní výstavby díky svému přínosu ke zlepšení mikroklimatu, hospodaření s dešťovou vodou i energetické efektivitě budov. Jednotný přístup k posuzování požárních rizik zelených střech v českém prostředí však dosud chyběl, což vedlo k nejednotnému výkladu a nejistotě při jejich navrhování a schvalování.

Městská spalovna Spittelau ve vídeňském obvodu Alsergrund zaujme nejen svou barevnou fasádou od Friedensreicha Hundertwassera, ale i inovativním využíváním odpadu. Nedávno uvedla do provozu velké tepelné čerpadlo, které zachycuje odpadní teplo uvolněné při čištění spalin. Téměř beze ztrát jej pak přeměňuje na energii k vytápění a ohřevu vody až pro 16 000 domácností. Podobná technologie je ve světě stále ojedinělá.

Hlavní město Praha hledá nové způsoby, jak reagovat na environmentální výzvy – od přehřívání ulic a vlny veder až po hospodaření s vodou. Vedle systémových adaptačních opatření proto otevírá prostor i nápadům, které přicházejí od veřejnosti. Jedním z nástrojů, jak tyto podněty zachytit a dál rozvíjet, je inovační maraton Nakopni Prahu.

V roce 2025 stoupla spotřeba elektřiny, plynu i tepla, z toho největší meziroční nárůst Energetický regulační úřad (ERÚ) zaznamenal u plynu. Také výroba elektřiny se loni zvýšila a Česko zůstalo jejím čistým exportérem. Rostla výroba tepla ze zemního plynu a biomasy.

Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ ČR) již po osmé v rámci programu Pestrá krajina ocenila farmy a hospodářství, která kladou při své činnosti důraz na zadržování vody v krajně nebo na zvyšování druhové pestrosti na užívaných pozemcích. Záštitu nad konferencí, jejíž součástí bylo slavnostní vyhlášení výsledků tohoto programu, a která proběhla 12. února 2026 v aule České zemědělské univerzity v Praze-Suchdole, převzali předsedkyně Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova Evropského parlamentu Veronika Vrecionová, manželka prezidenta republiky Eva Pavlová a předseda Senátu Parlamentu ČR Miloš Vystrčil. Představujeme šestici farem, které letos odborná porota programu Pestrá krajina vybrala a ocenila zlatou či stříbrnou medailí.

Vědci z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích (JU) sledovali výskyt psychoaktivních léčiv ve vodě a v raných vývojových stadiích ryb žijících v toku ovlivněném komunálním znečištěním. V rámci mezinárodního výzkumu, na kterém spolupracovali s kolegy z Baylor University v USA, zjistili přelomové informace o hromadění psychoaktivních léčiv v jikrách a plůdku pstruha obecného. Výzkumníci přinesli první důkaz o hromadění psychoaktivních léčiv, které se nesmí podávat těhotným ženám z důvodu možného poškození matky, plodu nebo narušení průběhu těhotenství, v jikrách a vylíhlém váčkovém plůdku.