Dva bromované zpomalovače hoření, které průmysl roky používá jako náhradu za zakázané látky, splňují podle expertního výboru Stockholmské úmluvy kritéria pro celosvětovou regulaci. Poškozují vývoj i plodnost a hromadí se až v Arktidě.

Sucho obvykle znamená špatnou sklizeň. V někdejším římském Aventicu tomu letos bylo přesně naopak. Vyprahlá vegetace vykreslila na polích základy staveb ukrytých po staletí pod zemí a švýcarským archeologům nadělila nejbohatší žeň poznatků za posledních padesát let. A nemuseli kvůli ní ani kopnout do země.

Re-use centra, swapy, upcyklace. V mnoha obcích a městech se na plakátech a cedulích začala objevovat nová, nezvykle znějící slova. Nové pojmy však jen jinými slovy popisují starou dobrou snahu neplýtvat a šetřit – peníze i přírodní zdroje. Jakými dalšími způsoby mohou města a obce podporovat tzv. cirkulární ekonomiku a předcházet vzniku odpadu?

Mor včelího plodu a hniloba včelího plodu patří mezi poměrně časté choroby v Česku. Neexistuje na ně lék a napadená včelstva se musejí utratit. Vědci z Akademie věd ČR ve spolupráci s včelařskými a technickými odborníky vyvinuli preventivní přípravek, který dokáže včely ochránit. Závěrečný zátěžový test podstupují včelstva v unikátní proletové hale v Terezíně.

Tým studentů a absolventů Mendelovy univerzity v Brně vyvíjí platformu SUNIO, která pomáhá obcím, firmám, správcům budov i energetickým společenstvím efektivněji využívat energii. Systém propojuje data o provozu budov, analyzuje spotřebu, umožňuje simulovat dopady plánovaných změn a dokáže automaticky řídit vybrané technologie. Cílem je omezovat plýtvání energií a pomáhat s rozhodováním na základě reálných dat.

S letošními komunálními volbami se uskuteční také série 20 místních referend o větrných elektrárnách. Zatímco loňská referenda dopadala přibližně vyrovnaně, letošní dosavadní výsledky výrazně převažují na straně odmítnutí. Sociální geograf Bohumil Frantál z Ústavu geoniky AV ČR analyzoval výsledky všech referend o větrných elektrárnách konaných v posledních 20 letech. Z výsledků podle něj vyplývá významná souvislost mezi postojem lidí a tím, zda už mají s větrnými elektrárnami zkušenost a zda hlasují o konkrétním projektu, nebo o obecně formulované otázce.

Sucho, vyprahlé studny a problémy se zásobováním pitnou vodou. Letní vysoké teploty, které v hustě zastavěných částech měst přetrvávají i během nocí. Nebo naopak přívalové deště splachující úrodnou půdu z polí na cesty a do zahrad. S projevy klimatické změny se potýkají mnohé české obce. Co je nejvíce trápí? A jaké možnosti mají samy samosprávy v adaptaci na měnící se klima?

Česká inspekce životního prostředí kontroluje malé vodní elektrárny (MVE) celoročně. S ohledem na letošní mimořádně suché léto však inspektoři svou činnost znatelně posílili už během prázdnin. Další kroky následovaly po jednání Ústřední komise pro sucho, která se kvůli mimořádné hydrologické situaci letos poprvé sešla 24. srpna 2026. Ministerstvo zemědělství o jejích závěrech informovalo 25. srpna 2026.

Klimatické změny neohrožují jen přírodu, ekonomiku a lidská sídla. Stále výrazněji zasahují také kulturní dědictví – od historických staveb a muzejních sbírek až po materiály používané k výrobě hudebních nástrojů. A právě u památek platí, že škody způsobené povodněmi, vedrem či vlhkostí mohou být nevratné.

Slovo karagenan vám možná nezní povědomě, ale velmi pravděpodobně se s ním běžně setkáváte, je totiž důležitou složkou různých produktů, které každodenně používáme. Díky němu je například zmrzlina krémová, zubní pasta pevná a krémy jemné. Karagenan pochází z mořských řas a má široké využití v medicíně, potravinářství, kosmetice, a dokonce i v průmyslu. A právě na Filipínách se nachází jedny z největších zdrojů mořských řas, ze kterých se karagenan extrahuje.