Cena Prahy soutěže Adapterra Awards 2024 letos získala Fakulta životního prostředí ČZU v Praze za Pavilon environmentálních studií. Stavba demonstruje principy udržitelného rozvoje. V provozu je od loňského září, kdy se jejího otevření zúčastnil premiér Petr Fiala a další zástupci vlády. Cenu zástupcům ČZU na slavnostním vyhlášení 6. listopadu 2024 udělila Nadace Partnerství zaměřující se na projekty, které ochlazují města a pomáhají zadržovat vodu v krajině.

Zemědělci před dvěma dekádami přestali využívat antibiotika v chovech hospodářských zvířat a nahradili je zinkem. Tehdy se předpokládalo, že tento krok bude k životnímu prostředí s ohledem na rozvoj antimikrobiální rezistence šetrnější. Výzkum odborníků z Ústavu chemie a biochemie AF Mendelovy univerzity v Brně ale prokázal, že výraznější změnu nepřinesl.

Celosvětové tempo snižování uhlíkové stopy v roce 2023 zpomalilo na 1 %. Stanovené cíle vedoucí k oteplení Země maximálně o 1,5 °C do roku 2050 se tak při podobném tempu snižování emisí skleníkových plynů nepodaří splnit. V ČR tempo snižování dosáhlo 8,7 % a bylo jedno z nejrychlejších na světě.

K péči o rezervaci velkých kopytníků, její údržbě a pravidelným kontrolám, začal v rezervaci velkých kopytníků sloužit elektromobil určený pro práci v těžkém terénu. V blízké budoucnosti by chtěla ochranářská společnost zcela přejít na bezemisní, bateriovou techniku.

Česká podnikatelská rada pro udržitelný rozvoj (Czech BCSD) vydala oficiální český překlad „Protokolu o skleníkových plynech - standard pro korporátní účetnictví a výkaznictví“ (Korporátní standard GHG Protokolu). Tento základní dokument pro kontrolu emisní stopy a měření emisí skleníkových plynů byl přeložen do českého jazyka na základě licenční smlouvy se Světovým institutem zdrojů (WRI) a Světovou podnikatelskou radou pro udržitelný rozvoj (WBCSD). Jedná se o první oficiální překlad tohoto standardu vydaného již před více než dvaceti lety do češtiny – dokumentu, který má zásadní význam pro podporu dekarbonizačních aktivit českých firem a organizací.

Ženy a dívky nesou hlavní tíhu klimatické krize a často navrhují řešení, přesto na COP29 zasedá mezi 78 světovými lídry pouze 8 žen. Ačkoli se konference COP snaží být inkluzivním summitem, jednací stůl zůstává daleko od rozmanitosti.

Místo demolice a nové výstavby raději rekonstrukce, řekli si v Paskově. Výsledkem je úsporná a ekologická administrativní budova.

V úterý 12. 11. 2024 proběhla městská konference s názvem Cirkulární města a byznys 3: Města jako šatníky, co praskají ve švech, kterou připravil Pražský inovační institut. Zde odborníci z firem, nevládních organizací i města diskutovali způsoby, jak textil ve městě využít co nejlépe. Prahu a další obce čekají od 2025 nové povinnosti ohledně jeho sběru. Může se inspirovat u měst, která jsou v oblasti cirkulárního využití textilu mnohem dál – třeba v Nizozemsku nebo Francii.

Udržitelné stavitelství je dnes jedním z hlavních témat v oblasti ochrany klimatu. Budovy jsou v Evropské unii zodpovědné za 36 procent emisí skleníkových plynů a spotřebují až 40 procent veškeré energie. Zároveň, protože setrvačnost emisemi způsobených změn dosahuje desetiletí, je potřeba se také připravit na jejich dopady. V budovách totiž trávíme většinu svého života a je důležité mít zdravé vnitřní prostředí a klimatický komfort. Jak se snižováním emisí, tak s adaptacemi na budovách radí projekt LIFE ClimArchiBase.

Stále zelené kolejové a dálniční pásy i násypky, kvetoucí byliny v suchých městských zákoutích. Nové unikátní směsi odolných rostlin, prosperujících i v extrémních podmínkách městského provozu a husté zástavby vyvinuli odborníci z Výzkumného ústavu rostlinné výroby (VÚRV) ve spolupráci s firmami OSEVA PRO Výzkum a vývoj, Zemědělský výzkum a Seed Service. Aplikačním partnerem projektu byl Dopravní podnik hl. m. Prahy.