V sedmi z dvaceti testovaných sportovních triček odhalila analýza bisfenoly

Mezinárodní test dvaceti sportovních triček našel bisfenoly v sedmi z nich. Tričko Under Armour obsahovalo 61 mg bisfenolu F na kilogram materiálu, téměř osmdesátkrát více, než je bezpečnostní hranice.

---

reklama

---

Sportovní oblečení se vyrábí převážně ze syntetických materiálů – z polyesteru, polyamidu, nylonu nebo elastanu. Dobře odvádějí pot a rychle schnou, při jejich výrobě a úpravě se ale používají chemické látky, které v textilu zůstávají. Analýzu dvaceti sportovních triček ze středoevropského trhu zadaly v rámci projektu ToxFree Life for All spotřebitelské organizace ze střední Evropy, včetně českého dTestu. Spolupracuje na něm také Arnika. Osmnáct z testovaných triček je dostupných na českém trhu. Bisfenoly se našly v sedmi z nich. Jedno tričko uvolňovalo při praní téměř devětkrát více mikrovláken než nejlépe hodnocený výrobek.

Laboratoř u všech dvaceti triček sledovala přítomnost formaldehydu, zakázaných barviv včetně azobarviv a pěti typů bisfenolů. Formaldehyd ani zakázaná barviva, jako jsou Disperse Blue 1, Basic Red 9 nebo Basic Violet 3, se neobjevily v žádném vzorku. Ukazuje se, že pokud evropská legislativa jedovaté látky zakáže, výrobci a dovozci se rychle přizpůsobí a látky z výrobků vyřadí, a to včetně těch vyráběných v Asii. Chemické riziko se u sportovního oblečení přesunulo od barviv a formaldehydu k funkčním přísadám, které evropské předpisy neomezují vůbec nebo jen volně. Mezi ně patří právě bisfenoly.

Bisfenoly obsahovalo sedm triček, tedy 35 procent testované série. Hranici pro dostatečné hodnocení stanovily evropské spotřebitelské organizace na 0,8 mg bisfenolů na kilogram materiálu a překročila ji dvě trička, tedy deset procent. U trička 4F Pánské běžecké rychleschnoucí tričko naměřila laboratoř 23,6 mg/kg bisfenolů BPF a BPS, u trička Under Armour UA Vanish Seamless SS-BLK 61 mg/kg bisfenolu F. Šlo o nejvyšší hodnotu v celé studii a oba výrobky v hodnocení nežádoucích látek propadly.

Bisfenoly se používají především při výrobě plastů a pryskyřic, do textilu se dostávají prostřednictvím chemických přípravků, barviv nebo kontaminovaných recyklovaných materiálů. Bisfenol A patří mezi látky narušující hormonální systém a Evropská unie ho klasifikuje jako toxický pro reprodukci. Výrobci ho proto nahrazují bisfenolem S a bisfenolem F, které mají podle dostupných studií srovnatelné účinky. Z oblečení se tyto látky mohou uvolňovat do potu a přes kůži pronikat do těla.

Zpřísněný limit mění pohled na textil

Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) v roce 2023 snížil tolerovatelný denní příjem bisfenolu A přibližně dvacettisíckrát – ze 4 µg na kilogram tělesné hmotnosti denně na 0,2 ng. Podle dřívějšího standardu byl kontakt kůže s textilem zanedbatelným zdrojem expozice a pohyboval se 270 až 1700krát pod prahem. Podle nového limitu je odhadovaná expozice z běžného nošení oblečení dvanáct až sedmdesátčtyřikrát vyšší než bezpečný denní příjem.

„Textil se tím z okrajového faktoru stal jednou z hlavních cest, kterými bisfenoly vstupují do těla, a platí to zejména při pocení a u malých dětí. Sportovní tričko navíc nosíme přímo na holém těle, potíme se v něm a zahříváme ho, což přechod bisfenolů do pokožky usnadňuje. U výrobku, kde laboratoř naměří 61 miligramů bisfenolu F na kilogram materiálu, se pak dá jen stěží mluvit o technologické nezbytnosti,“ říká Karolína Brabcová, vedoucí kampaně Česko bez jedů v organizaci Arnika.

Mikrovlákna z praní končí ve vodě

Textilie uvolňují při každém praní drobná vlákna. Pokud jsou z polyesteru nebo polyamidu, jde zároveň o mikroplasty, které se v životním prostředí rozkládají velmi pomalu a jejich nepříznivé působení na některé organismy je doložené. Laboratoř měřila množství vláken uvolněných po pátém pracím cyklu, průměr testované série byl 286 mg na kilogram materiálu. Nejlépe hodnocené tričko uvolnilo 144,2 mg/kg, nejhůře hodnocené Puma Velocity Laufshirt 1252,3 mg/kg – více než čtyřnásobek průměru a téměř devětkrát více než nejlepší výrobek. Za uvolňování mikrovláken získal tento výrobek nedostatečnou známku.

Nejvíc vláken přitom neuvolňovala čistá syntetika. Tričko Puma je směsí 50 procent polyesteru, 25 procent viskózy a 25 procent bavlny a i další směsová trička s bavlnou skončila na horních místech. Trička ze sta procent recyklovaného polyesteru naopak neuvolňovala o nic více vláken než trička z polyesteru nerecyklovaného.

„Ve většině případů jde o směs vláken, buď zcela syntetickou, nebo o bavlnu či vlnu smíchanou se syntetikou. Pro životní prostředí není nezávadný ani jeden typ, protože vlákna jsou vždy nějak chemicky upravená a barvená. Přírodní vlákna se navíc uvolňují víc, což zná každý, kdo používá sušičku prádla. A obsah jejího filtru nevypadá jako něco, co bychom si chtěli dát třeba na kompost,“ doplňuje Brabcová.

Množství uvolněných vláken nelze odhadnout jen podle druhu materiálu. Záleží na délce a pevnosti vláken, způsobu výroby příze, hustotě a typu úpletu, povrchové úpravě, stáří oblečení i způsobu praní.

Značka ani cena kvalitu nezaručují

Laboratoř prověřovala i funkční vlastnosti triček – odolnost proti žmolkování, působení kyselého a zásaditého potu nebo změny barev po praní. Většina výrobků obstála dobře až velmi dobře. Výjimkou bylo tričko Adidas Runners T-Shirt Genderneutral, jehož materiál se žmolkoval natolik, že v této zkoušce získalo nedostatečnou známku.

Vyšší cena ani známá značka se jako záruka nepotvrdily. Nejvyšší koncentraci bisfenolu i nejhorší uvolňování mikrovláken měly výrobky globálních značek. Nezávislou certifikaci třetí strany, jako je OEKO-TEX, nemělo ani jedno z dvaceti triček a velké značky se spoléhaly na vlastní, neověřitelná tvrzení o udržitelnosti.

„Při nákupu sportovního trička se vyplatí nesoustředit se pouze na značku, vzhled nebo cenu. Důležité je zohlednit také materiál, informace o výrobci a způsobu údržby. Praním při nižších teplotách, s plnou náplní pračky a podle pokynů výrobce lze omezit opotřebení textilu i uvolňování vláken,“ shrnuje šéfredaktorka časopisu dTest Hana Hoffmannová. Výsledky testu jsou k dispozici v říjnovém vydání časopisu dTest a na webu organizace.

Bisfenoly nacházejí testy v textilu opakovaně

Sportovní trička rozšiřují řadu analýz, které Arnika s dTestem a partnerskými organizacemi z Maďarska, Rakouska a Slovinska zveřejnily v posledních dvou letech. Bisfenoly obsahovala třetina ze 166 vzorků dámského spodního prádla, u syntetických kusů to bylo 82 procent. V testu 180 vzorků sluchátek se bisfenol A objevil v 98 procentech případů a nejvyšší naměřená koncentrace dosáhla 351 mg/kg. Letos v květnu laboratoř našla 159 mg/kg bisfenolů v dětském UV tričku značky Nordblanc. V dětských bundách pak Arnika doložila přítomnost perfluorovaných látek (PFAS).

„Bisfenol A je v Evropě klasifikovaný jako látka toxická pro reprodukci, a tak ho výrobci nahrazují bisfenolem S nebo F. Ty mají srovnatelné hormonální účinky, v textilu je ale evropská legislativa neomezuje vůbec. Evropská agentura pro chemické látky chystá na jaro 2027 návrh na skupinový zákaz bisfenolů ve spotřebním zboží i v dalších výrobních procesech. Arnika ho bude bedlivě sledovat a výsledky analýz použije jako jeden z argumentů pro jeho přísnou podobu. To, že se bisfenoly našly „jen“ v 35 procentech triček, totiž ukazuje, že výrobci je běžně dovedou vyrábět i bez nich,“ uzavírá Brabcová.

Arnika spolu se spotřebitelskými organizacemi z pěti zemí požaduje zákaz celé skupiny bisfenolů ve spotřebním zboží do roku 2029 a zavedení digitálního pasu výrobku, který by informace o chemickém složení zpřístupnil spotřebitelům.

Petici Výrobky bez jedů lze podepsat na webu Arniky.

---

reklama

---