Další dva toxické zpomalovače hoření jsou blíže k celosvětovému zákazu

Dva bromované zpomalovače hoření, které průmysl roky používá jako náhradu za zakázané látky, splňují podle expertního výboru Stockholmské úmluvy kritéria pro celosvětovou regulaci. Poškozují vývoj i plodnost a hromadí se až v Arktidě. Výbor pro hodnocení perzistentních organických znečišťujících látek Stockholmské úmluvy (POPRC) na svém 22. výročním zasedání, které skončilo minulý týden, dospěl k závěru, že dvě toxické látky používané jako zpomalovače hoření v plastech – dekabromdifenylethan (DBDPE) a tetrabromftalát (TBPH) – splňují kritéria pro celosvětovou regulaci.

Studie tyto látky spojují s poruchami vývoje a závažným poškozením reprodukčního zdraví, včetně snížené kvality spermií. Výbor zároveň potvrdil, že jsou perzistentní, hromadí se v živých organismech a vyskytují se i v odlehlých oblastech včetně Arktidy, kde kontaminují tradiční potraviny a vodu a ohrožují zdraví původních obyvatel, volně žijící živočichy a životní prostředí.

Stockholmská úmluva je celosvětová právně závazná dohoda, která má chránit lidské zdraví a životní prostředí před perzistentními organickým látkami (POPs). Jiné bromované zpomalovače hoření už úmluva celosvětově zakázala. DBDPE a TBPH se roky používají právě jako jejich náhrada. Nahrazování jedné nebezpečné látky jinou, pro které se vžil termín „regrettable substitution“, tedy problematická náhrada, patří k běžné praxi chemického průmyslu všude tam, kde se některý z jeho toxických výrobků omezí nebo zakáže.

„Závěry výboru ukazují, že tyto toxické zpomalovače hoření zamořují planetu a měly by být zakázány,“ uvedla Sara Brosché, vědecká poradkyně mezinárodní sítě IPEN (International Pollutants Elimination Network), která se zasedání POPRC zúčastnila. „Je to další doklad toho, proč je potřeba regulovat celé skupiny látek. Dokud se posuzuje látka po látce, trvá to desítky let a průmysl může dál otravovat lidi i planetu.“

„Arktida se stala úložištěm toxických látek, které se sem přenášejí z celé severní polokoule. Původní obyvatelé zde čelí závažným zdravotním rizikům, protože se tyto látky hromadí v jejich životním prostředí a kontaminují tradiční potraviny, které mají zásadní význam pro jejich fyzickou, duchovní i kulturní existenci,“ uvedla Pamela Miller, výkonná ředitelka organizace Alaska Community Action on Toxics (ACAT) a bývalá spolupředsedkyně IPEN, která se zasedání v Římě rovněž zúčastnila. „Lidé v Arktidě by neměli nést následky toxických látek, na nichž průmysl vydělává. Očekáváme, že Stockholmská úmluva přijme opatření, která ochrání zdraví lidí i životní prostředí.“

DBDPE se ve světě vyrábí a používá ve velmi vysokých objemech. Nachází se v elektrických a elektronických zařízeních, automobilových součástkách, stavebních materiálech i v textilu. Studie prokázaly jeho přítomnost v mateřském mléce, krevním séru, pupečníkové krvi, vlasech a nehtech a ukázaly také, že během těhotenství může přecházet z matky na plod.

TBPH se používá především jako zpomalovač hoření a také jako změkčovadlo. Byl nalezen v širokém spektru organismů – u ryb, vodních bezobratlých, ptáků, savců i lidí. Studie ukazují, že se přenáší i do nejzranitelnějších fází života: do ptačích vajec a do lidského mateřského mléka. U potkanů bylo rovněž prokázáno, že prochází placentou, a vystavuje tak jeho účinkům i vyvíjející se potomstvo.

Vedle těchto dvou zpomalovačů hoření posunul POPRC do závěrečné fáze hodnocení také bromované dioxiny a furany – rozhodnutí o jejich dalším posuzování přitom na loňském zasedání odložil. Bromované dioxiny a furany a také ještě složitější kombinované bromované a chlorované dioxiny a furany představují rozsáhlé skupiny vysoce toxických látek. Vznikají nezáměrně z bromovaných chemických látek, například při výrobě bromovaných zpomalovačů hoření, při recyklaci či spalování plastových odpadů nebo v metalurgických procesech.

Navzdory značné podobnosti těchto skupin si výbor vyžádal další informace o vlastnostech kombinovaných bromovaných a chlorovaných dioxinů a furanů. Rozhodl tak přesto, že se tyto látky mohou přeměňovat na své chlorované protějšky – ty už Stockholmská úmluva na svůj seznam zařadila a státy mají jejich úniky omezovat s cílem je úplně odstranit.

„O těchto látkách už víme dost na to, abychom přistoupili k jejich omezení. Odkládání opatření k omezení této skupiny vysoce toxických látek znamená jen to, že znečištění dál narůstá. Čím déle budeme s opatřeními otálet, tím vyšší bude cena v podobě rizik pro lidské zdraví – zejména pro komunity v rozvojových zemích,“ říká Jindřich Petrlík, vedoucí programu Toxické látky a odpady v Arnice a člen řídícího výboru IPEN.

Arnika už zadala analýzy na přítomnost bromovaných a kombinovaných bromovaných a chlorovaných dioxinů a furanů také v životním prostředí v České republice. Výsledky bude mít brzy a použije je při dalším vyjednávání o rozšíření Stockholmské úmluvy na tyto látky.

---

reklama

---