Polovina dotazovaných firem ve střední a východní Evropě už pocítila problémy s vodou

Voda se ve střední a východní Evropě stává stále nákladnějším podnikatelským rizikem. Více než polovina (52 %) dotazovaných firem zaznamenala v posledních pěti letech alespoň jeden významný negativní dopad související s vodou, například přerušení provozu nebo růst nákladů. Výhled přitom není příznivější: 58 % firem očekává, že vodní rizika budou mít v příštích pěti letech středně závažný nebo významný dopad na jejich podnikání. Vyplývá to z nové zprávy WWF, kterou organizace připravila ve spolupráci s poradenskou společností EY denkstatt Austria. Zpráva Business Water Risks and Readiness in Central and Eastern Europe (Vodní rizika a připravenost firem ve střední a východní Evropě) vychází z průzkumu mezi 115 firmami v Bulharsku, Česku, Maďarsku, Rumunsku, na Slovensku a na Ukrajině. Průzkum proběhl od dubna do června 2026. Jeho výsledky nejsou statisticky reprezentativní pro všechny firmy v regionu, poskytují však důležitý přehled o současném přístupu podniků k vodním rizikům.

Výsledky odhalují výrazný rozdíl mezi tím, jakým rizikům firmy čelí, a jak jsou na ně připravené. Vodní rizika ve vlastním provozu vyhodnotilo 46 % dotazovaných firem, v dodavatelských řetězcích však jen 23 %. Více než polovina respondentů (53 %) nemá vlastní strategii pro hospodaření s vodou a pouze 7 % se považuje za velmi dobře připravené na řízení podnikatelských rizik souvisejících s vodou.

Mezi očekávanými riziky dominují sucho a nedostatek vody, které uvedlo 49 % firem. Těsně za nimi následují povodně a extrémní srážky (46 %). Dalšími významnými obavami jsou zhoršující se kvalita vody, tlak na ekosystémy a nejistota spojená s regulací.

Zpráva vychází v době, kdy letošní léto ukázalo, jak rychle se nedostatek vody může promítnout do ekonomiky. Mimořádně nízké hladiny Dunaje v roce 2026 komplikovaly nákladní i osobní vodní dopravu v regionu. Nedostatek chladicí vody navíc přiměl jaderné elektrárny v Maďarsku a Rumunsku omezit nebo přerušit výrobu elektřiny. Výpadky a ztráty zaznamenaly také zemědělství, cestovní ruch a další odvětví. Události tak ukázaly, jak se nedostatek vody může přenášet celou ekonomikou.

„Firmy dlouho považovaly vodu za samozřejmou součást svého podnikání, za spolehlivý zdroj, který mají k dispozici tehdy a tam, kde ho potřebují. Ve střední a východní Evropě je stále obtížnější na tomto předpokladu stavět,“ říká Andreas Beckmann, ředitel WWF pro střední a východní Evropu. „Podnikání závisí na zdraví řek, mokřadů a dalších sladkovodních ekosystémů v okolí. Chceme-li posílit dlouhodobou odolnost, musíme spolupracovat s dodavateli, dalšími uživateli vody i veřejnými institucemi na ochraně a obnově těchto společných zdrojů.“

„Firmy, které začnou vodní rizika řešit včas, mají lepší předpoklady ochránit svůj provoz, posílit odolnost dodavatelských řetězců a kvalifikovaně rozhodovat o investicích. Zmapování rizik není jen způsob, jak předejít ztrátám. Může také odhalit příležitosti ke zvýšení efektivity, posílení partnerství a zajištění dlouhodobé konkurenceschopnosti. Náklady na nečinnost mohou být výrazně vyšší než náklady na přípravu,“ říká Willibald Kaltenbrunner, řídící partner EY denkstatt Austria.

Firmy dvakrát častěji vyhodnocují vodní rizika ve vlastním provozu než ve svých dodavatelských řetězcích. Podobný rozdíl se projevuje také při hodnocení dopadů podnikání na vodní zdroje: dopady přímého provozu zkoumalo 48 % firem, zatímco dopady v dodavatelských řetězcích pouze 25 %.

To je důležité, protože vodní rizika ani dopady podnikání na vodní zdroje nekončí na hranicích jednotlivých firem. Podnik může ve vlastních provozech hospodařit s vodou efektivně, přesto mu hrozí zpoždění výroby, vyšší náklady nebo výpadky dodávek, pokud některý z klíčových dodavatelů působí v oblasti s nedostatkem vody, dojde k narušení dopravní trasy nebo se zhorší stav širšího sladkovodního ekosystému.

Investice zatím neodpovídají rozsahu rizik

Navzdory rozsahu vodních rizik téměř polovina respondentů (45 %) očekává, že jejich výdaje související s vodou zůstanou v příštích třech letech na stejné úrovni. Zvýšení investic plánuje pouze 28 % firem, přičemž výraznější nárůst očekávají jen 4 %.

Zdá se přitom, že vlastní strategie pro hospodaření s vodou souvisí s větší ochotou investovat. Mezi firmami, které už zaznamenaly negativní dopady související s vodou, zvažuje v příštích pěti letech zvýšení investic 52 % těch, které mají vodní strategii. U firem bez takové strategie je to pouze 26 %.

Poselství pro podniky je jasné: rozpoznat vodní rizika je teprve první krok. Firmy potřebují vyhodnotit, kde by nedostatek vody, povodně nebo zhoršující se kvalita vody mohly narušit jejich provoz, ohrozit dodavatelské řetězce nebo zvýšit náklady. Zpráva doporučuje jasně určit odpovědnost za řízení vodních rizik, stanovit cíle zohledňující místní podmínky a posílit spolupráci s dodavateli i dalšími uživateli vody.

Rozhodující bude, zda firmy tato zjištění promění v konkrétní kroky a investice ještě předtím, než je zasáhne další krizová situace.

---

reklama

---