Jen přehrada nestačí. Odborníci v Krnově ukázali, jak lépe chránit města a krajinu před povodněmi i suchem

Vyschlá půda nemusí při silném dešti vodu vsakovat, ale naopak ji rychle odvádět. Protipovodňová opatření mohou vznikat desítky let, i kvůli nespočtu byrokratických překážek. A opakované povodně mohou kromě přímých škod ovlivnit i dostupnost pojištění a hypoték. Právě taková témata otevřela dvoudenní konferenci Cesta vody, kterou v Krnově uspořádaly organizace Člověk v tísni a Národní ústav pro integrovanou krajinu (NÚIK). Konference se uskutečnila v regionu, který v září 2024 těžce zasáhly povodně. Propojila hydrology, krajinné inženýry, zástupce obcí, státních institucí i finančního sektoru. Společným tématem byla nejen ochrana před povodněmi a suchem, ale především otázka, jak potřebná opatření skutečně dostat do praxe.

„Po povodních v roce 2024 nám dárci poslali více než půl miliardy korun, které jsme začali rychle distribuovat lidem na opravy jejich domovů. Deset procent sbírky jsme ale vyčlenili také na obnovu území a opatření, která pomohou snížit dopady dalších extrémních událostí. Zkušenosti z Krnovska ukazují, že nemůžeme donekonečna jen opravovat škody a vracet vše do původního stavu. Musíme přemýšlet o tom, jak lépe hospodařit s vodou v celé krajině, kde jí dát prostor a kde je potřeba chránit obce technickými opatřeními,“ řekla na úvod Magdalena Davis, ředitelka klimatických programů Člověka v tísni.

Důležité je podle ní také propojení odborníků, samospráv a dalších institucí, aby se potřebná řešení opravdu realizovala.

Co na konferenci zaznělo?

Suchá půda nemusí vodu zadržet. Hydrolog Jan Unucka (ČHMÚ) upozornil, že dlouhodobě vyschlá půda může při intenzivních srážkách fungovat jako došková střecha – voda po ní odtéká místo toho, aby se vsakovala. Zdůraznil také význam druhově pestrých lesů a péče o celé povodí od pramenů po soutoky. Josef Krása (ČVUT) připomněl, že ani rybníky a nádrže nejsou univerzálním řešením, někde zafungují skvěle, někde zvýší výpar a sucho prohloubí.

Přehrady, poldry i přírodě blízká opatření se musí doplňovat. Odborníci včetně Pavla Danihelky (Ostravská univerzita) zdůrazňovali, že účinná ochrana vzniká kombinací opatření, nikoli výběrem jediného řešení.

Konkrétní výsledky ukázal Jan Gemela, místostarosta Lichnova, kde se dlouhodobě budovaná protipovodňová ochrana, která kombinuje technická i přírodě blízká opatření do jednoho funkčního systému, osvědčila při povodních v roce 2024. Jejich příprava přitom začala už v roce 1998. Miroslav Dumbrovský (VUT v Brně) upozornil na zásadní roli komplexních pozemkových úprav, bez nichž se řada opatření v krajině obtížně realizuje.

Obnova po povodni je příležitostí změnit podobu města. Starosta Tomáš Hradil přiblížil náročnou obnovu Krnova po září 2024 i překážky spojené s administrativou a financováním. Městský architekt Marek Juránek představil projekt Řeka ve městě, který propojuje protipovodňovou ochranu s rozvojem veřejných prostranství. Mluvil také o konkrétních materiálech, například propustných površích a rozebíratelné dlažbě, které mohou usnadnit hospodaření s dešťovou vodou i následnou údržbu.

Nejlepší prevencí je někdy vůbec nestavět. Adam Voldán z České asociace pojišťoven upozornil, že jedním z nejúčinnějších způsobů, jak předcházet povodňovým škodám, je nevytvářet další zástavbu v záplavových územích. To se týká nejen jednotlivců, ale i developerů a rozhodování o budoucím rozvoji obcí.

Vojtěch Kotecký z Univerzity Karlovy otevřel otázku, jak ekonomicky motivovat vlastníky pozemků k péči o krajinu, ze které mají prospěch i ostatní. Představil například vodní fondy v Ekvádoru, kde část plateb za vodu financuje opatření v povodí nad městem. Podobné principy by podle něj mohly pomoci také s financováním prevence povodní.

Po dni a půl stráveném nad odbornými diskuzemi vyrazili účastníci rovnou do terénu. Krnov ukázal připravovaná protipovodňová opatření, Lichnov už ta existující, otestovaná povodní právě v roce 2024.

„Lichnov ukazuje, že dlouhodobá práce na protipovodňových opatřeních má smysl. První přípravy tam začaly už v roce 1998 a při povodních před dvěma lety se jejich přínos naplno projevil. Jenže právě tak dlouhá doba přípravy je problém. Obce musí řešit vlastnické vztahy, projektovou dokumentaci, financování i následnou údržbu. Pokud chceme podobných příkladů více, potřebujeme jim celý proces usnadnit a zajistit, aby se dobré projekty nezastavily na administrativních a finančních překážkách,“ zhodnotila ředitelka NÚIKu Daniela Smetanová.

Konference Cesta vody se letos konala již potřetí a postupně se stává místem pro výměnu zkušeností mezi lidmi, kteří se věnují péči o krajinu, vodnímu hospodářství a ochraně před klimatickými extrémy. Ohlédnutí za minulými ročníky a brzy i ohlédnutí za tím letošním najdete na webu www.cestavody.eu.

---

reklama

---