Dobrovolníci v Praze sesbírali během úklidového dne především PETky a plechovky. Zálohování obalů by obcím ušetřilo na úklidech

Pražská Palmovka byla v září svědkem úklidové akce, při níž 35 dobrovolníků v rámci Kampaně Ukliďme svět sesbíralo přes 200 kilogramů odpadu. Odborníci z Institutu Cirkulární Ekonomiky (INCIEN) následně provedli analýzu ze 121 kilogramů a zjistili, že více než polovinu objemu tvořily nápojové obaly – 912 plechovek a 310 PET lahví. Pokud by v Česku fungoval systém zálohování, měly by hodnotu bezmála 5 000 korun a s velkou pravděpodobností by se vůbec odhozené na zemi neobjevily. Podle odborníků by přitom vymizení těchto nápojových obalů z ulic mohlo snížit náklady obcí na úklid až o desítky procent. Zcela dominantní část sesbíraného litteringu tvořily půllitrové pivní plechovky, u PET lahví zase převažovaly obaly od nealkoholických nápojů. Plechovky a PET lahve dohromady představovaly 58 procent objemu odpadu a více než tisíc kusů.

„Výsledky mluví jasně – více než polovina objemu pohozeného odpadu jsou PET lahve a plechovky. Přitom jde o obaly, které mají vysokou hodnotu, snadno se recyklují a mohly by se díky zálohám vrátit zpět do oběhu. Tam, kde zálohy fungují, lidé obaly neodhazují. Naopak – i ti, kdo je dnes nejčastěji pohazují, by je nejen nezahazovali, ale ještě sbírali po ostatních, aby si finančně přilepšili,“ uvedla Lutfia Miňovská, mluvčí iniciativy Zálohujme.cz.

Jako příklad uvádí sousední Slovensko, kde zálohování PET lahví a plechovek funguje od roku 2022. Podle oficiálních dat se tam podařilo vrátit více než 90 procent obalů zpět do systému a viditelně ubylo pohozených lahví a plechovek v parcích, kolem cest či řek.

Největší problém: neudržovaná zeleň

Analýza probíhala v několika typech lokalit – u zastávek MHD, na cyklostezce, v parku, v zastavěném území i u řeky Rokytky. Nejhorší výsledky ale přinesla neudržovaná zeleň, odkud dobrovolníci uklidili největší množství odpadu a nápojové obaly zde tvořily až dvě třetiny všeho odpadu. To podle odborníků potvrzuje, že právě tato místa jsou pro obce nejnáročnější na zajištění pořádku – odpad se tam hromadí dlouhodobě a bez pravidelné údržby se rychle stává skládkou.

Úklid stojí obce stovky milionů ročně

Zjištění z Palmovky dobře ilustrují situaci ve městech po celé republice. Podle odhadů INCIEN obce každoročně vydávají stovky milionů korun na sběr a odvoz odpadu z ulic, parků a okolí zastávek MHD a úklid pohozených odpadků v těchto lokalitách.

„Analýza ukázala, že právě nápojové obaly jsou největším zdrojem viditelného nepořádku. Obce dnes vynakládají obrovské prostředky na úklid veřejných prostranství. Pokud by se z ulic vytratila více než polovina odpadu, mohly by náklady na úklid klesnout až o desítky procent,“ doplnil Petr Novotný z INCIEN.

Vedle plechovek a PET lahví odborníci našli také značné množství nezálohovaných skleněných lahví – váhově tvořily třetinu celého vzorku (41 kg), i když na objemu se podílely jen osmi procenty. Zbylý odpad představovaly hlavně plastové obaly od potravin (15 procent objemu), směsný odpad (10 procent), textil (3 procenta) a papír (3 procenta).

Úklid na pražské Palmovce se uskutečnil v rámci celorepublikové kampaně Ukliďme svět, do níž se zapojují školy, komunity i firmy.

---

reklama

---