V mnoha částech světa zůstává energie stále nedostupným luxusem. V oblastech subsaharské Afriky, jižní Asie či Latinské Ameriky jsou miliony lidí závislé na tradičních zdrojích paliva – dřevě, uhlí nebo rostlinných zbytcích. Vaření na otevřeném ohni je zde běžnou praxí, která s sebou nese závažné důsledky: od odlesňování a znečištění ovzduší až po vážná zdravotní rizika, zejména pro ženy a děti. Přesto existuje jednoduché, dostupné a účinné řešení, které může zásadně změnit každodenní realitu mnoha rodin – malé bioplynové stanice.

U příležitosti podpisu Memoranda o zachování tmavé noční oblohy na Broumovsku pořádá Strategická rada regionu Broumovsko ve čtvrtek 16. 4. od 18 hodin v Městské knihovně v Broumově veřejný program věnovaný ochraně nočního prostředí. Jeho součástí bude přednáška odborníka na světelné znečištění Pavla Suchana z Astronomického ústavu Akademie věd ČR a také přednáška astrofotografa Petra Horálka z Fyzikálního ústavu v Opavě s názvem Tajemství snímků NASA. Následovat bude slavnostní podpis memoranda a při příznivém počasí i ukázka astronomické fototechniky a pozorování noční oblohy v klášterní zahradě, kterým provedou Petr Horálek a členové místního astronomického klubu.

Antarktida, největší poušť planety Země, se mění rychleji, než jsme si donedávna připouštěli. S rostoucími teplotami přibývá deště na úkor sněhu. A právě tento jev zásadně narušuje stabilitu ledovců i křehké polární ekosystémy.

Česká republika čelí dvojí výzvě: klimatickým změnám a demografickému útlumu. Zahraniční studenti, zejména v environmentálních oborech, mohou přinést nové impulzy, podpořit inovace a zároveň pomoci vyrovnat pokles mladé populace, který ohrožuje budoucnost vysokých škol i české společnosti.

Jak snížit množství odpadu, zvýšit míru recyklace a proměnit odpad v cenný zdroj? Švédsko, Nizozemsko, Japonsko či Kostarika ukazují, že inovace v odpadovém hospodářství nejsou utopií, ale realitou. Jejich příklady inspirují celý svět - a mohou být klíčem i pro Českou republiku, která stojí na rozcestí mezi starými návyky a cirkulární budoucností.

Bioodpad je často vnímán jako nepříjemný vedlejší produkt každodenního života – zbytky jídla, slupky, posekaná tráva či zkažené potraviny. Přitom právě tato frakce odpadu v sobě skrývá značný potenciál. Pokud s ní správně nakládáme, může se z bioodpadu stát klíčový nástroj pro zlepšení kvality půdy, snižování emisí skleníkových plynů i posilování místních potravinových systémů. Česká republika má v tomto směru značné rezervy – bioodpad tvoří více než 40 % komunálního odpadu, avšak stále často končí ve směsném odpadu a následně na skládkách či ve spalovnách. Tím přicházíme nejen o cenné živiny, ale i o příležitost k ekologicky i ekonomicky výhodnému nakládání s tímto zdrojem.

Od 9. dubna do 10. května se Vídeň promění v centrum dialogu o klimatu, umění a společnosti. Druhý ročník Klima Biennale Wien nabídne rozsáhlý program na pomezí kultury a vědy, tentokrát s leitmotivem „Unspeakable Worlds“. Festival je úspěšnou městskou iniciativou, navazuje na premiéru z roku 2024 a zapojuje do programu desítky institucí. Umění podle vedení města pomáhá otevřít témata, která je obtížné popsat slovy a která přesto zásadním způsobem formují budoucnost.

Česká komora architektů (ČKA) zveřejnila Teze ČKA pro udržitelné obce a města. Upozorňuje v nich, že udržitelnost se v české praxi často zužuje na jednotlivé budovy a energetickou úspornost, zatímco o dlouhodobé kvalitě a odolnosti rozhoduje především struktura sídla – veřejný prostor, mobilita, zelená infrastruktura, práce s vodou a vazba na krajinu. Teze mají být praktickou oporou pro rozhodování samospráv a navazují na 7 tezí pro udržitelnou architekturu vydaných ČKA v roce 2021.

Umělá inteligence je nápomocná i v energetice. Jedním z posledních příkladů je nasazení AI pro komplexní diagnostiku provozu turbíny přečerpávací elektrárny Štěchovice II a optimalizaci plánování údržby celého soustrojí. Energetici tu ve spolupráci s brněnským VUT a s využitím neuronových sítí odhalují blížící se poruchy. Štěchovická „přečerpávačka“ si vyspělou AI diagnostiku dává jako dárek k 30 letům od znovuzahájení provozu po modernizaci v 90. letech.

Ministerstvo životního prostředí nedávno sklidilo kritiku za to, jak přenastavilo roky zaběhnutý a osvědčený dotační program Nová zelená úsporám. Reputaci si zelený ministr Igor Červený s Filipem Turkem ve své kanceláři spravil vyhlášením zcela nového dotačního titulu. Ten má přinést revoluční nakládání s dešťovými vodami na českých silnicích a dálnicích, úspory na energiích i příjemnější městské prostředí.