Projekt vyvedení tepla z jaderné elektrárny Dukovany do Brna, tzv. Horkovod Dukovany–Brno finálně získal podporu ve výši 10,6 miliard korun. Podpisem ji stvrdil ministr životního prostředí Petr Hladík. Předpokládané celkové investiční náklady projektu jsou přibližně 18 miliard korun. Zahájení výstavby horkovodu je naplánováno na rok 2027, teplo by měl Brnu dodávat od roku 2032.

Za posledních 15 let se v Česku nainstalovalo přibližně 11 milionů solárních panelů, do roku 2030 přibydou další desítky milionů. Jejich životnost běžně přesahuje 20 let, poté ale začíná jejich výkon a těsnost výrazně klesat. Přesto ale stále obsahují funkční fotovoltaické články. Vědci z NCK BIOCIRKL zkoumají možnosti repasovaných panelů.

Pražská Palmovka byla v září svědkem úklidové akce, při níž 35 dobrovolníků v rámci Kampaně Ukliďme svět sesbíralo přes 200 kilogramů odpadu. Odborníci z Institutu Cirkulární Ekonomiky (INCIEN) následně provedli analýzu ze 121 kilogramů a zjistili, že více než polovinu objemu tvořily nápojové obaly – 912 plechovek a 310 PET lahví. Pokud by v Česku fungoval systém zálohování, měly by hodnotu bezmála 5 000 korun a s velkou pravděpodobností by se vůbec odhozené na zemi neobjevily. Podle odborníků by přitom vymizení těchto nápojových obalů z ulic mohlo snížit náklady obcí na úklid až o desítky procent.

Vejce z pěti kontinentů obsahují vysoké koncentrace celosvětově zakázaných zpomalovačů hoření a bromovaných dioxinů – chemických látek, o jejichž regulaci bude tento týden jednat expertní komise Stockholmské úmluvy. Výzkum přinesl alarmující zjištění o míře kontaminace v různých částech světa, včetně České republiky.

Nejen v předvolebních debatách o dekarbonizaci v Česku převládá její negativní a emoční vnímání. Zatímco v sousedním Polsku vidí v zeleném průmyslu šanci, jak posílit svoji ekonomiku a zkrotit vysoké ceny energie, české politické strany s pozitivními dopady přechodu na čistou ekonomiku nepracují. Ve společnosti často zaznívají dezinformace o klimatických změnách i obnovitelných zdrojích energie. Do debaty navíc zasahují servery ovlivněné ruskou propagandou, zaznělo na diskuzním panelu ke klimatickým dezinformacím ve volební kampani pořádané tento týden serverem Obnovitelne.cz. Odborníci na něm představili také nový nástroj pro ověřování informací využívající umělou inteligenci Evidence.Ninja.

Trendy ukazují, že český jaderný průmysl stojí před zásadní výzvou. Kromě generační obměny musí zastavit odliv mladých odborníků a zároveň čelit rostoucí evropské konkurenci o technické profese. Do roku 2040 bude jen pro plánované nové jaderné zdroje potřeba přibližně 4 000 lidí, což vyžaduje koordinovanou spolupráci firem, škol a státu. Dostavba nových bloků v Dukovanech (EDU II) přinese regionu výrazný ekonomický impuls a může se stát zdrojem know-how i pro další evropské země, které na jadernou energetiku vsázejí. Nejen o těchto tématech se diskutovalo na konferenci Institutu pro veřejnou diskusi (IVD).

Vědci z laboratoře Tomáše Pluskala pomáhají kolegům z celého světa poznávat dosud neznámé látky. Vytvořili rozsáhlou knihovnu MSⁿLib, která obsahuje několik milionů záznamů o tom, jak se malé molekuly „rozpadají“ při měření metodou hmotnostní spektrometrie. Zatím se podobné databáze rozrůstaly jen velmi pomalu. Díky novému unikátnímu postupu z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR lze teď údaje o neznámých molekulách získat v řádu minut. To je potenciál pro rychlejší hledání nových léčiv, lepší monitorování chemických látek v životním prostředí nebo pro další rozvoj umělé inteligence v oblasti biomedicíny. Článek zveřejnil prestižní vědecký časopis Nature Methods.

Rakouská metropole si úspěšně poradila s problémem neregulovaných sdílených elektrokoloběžek. Pečlivě nastavená pravidla a důsledný městský dohled přinášejí hmatatelné výsledky. Počet stížností na nesprávně zaparkované koloběžky výrazně klesl a chodníky jsou opět snadno průchozí.

Hydrogely patří mezi materiály s obrovským potenciálem – od medicíny po zemědělství. Detailní studium ale dosud brzdil zásadní problém: při přípravě vzorků pro elektronovou mikroskopii se jejich jemná struktura snadno poškodila. Vědcům z Ústavu přístrojové techniky AV ČR se nyní podařilo ve spolupráci s Fakultou chemickou VUT v Brně vyvinout postup, který umožňuje zachovat přirozený vzhled hydrogelů i bakterií uvnitř, a otevřít tak cestu k jejich cílenému využití v praxi.

Rakouská metropole rozšiřuje kapacitu zásob pitné vody. Reaguje tím na klimatickou změnu i rostoucí počet obyvatel. Zhruba 50 km jižně od města vzniká největší uzavřená vodní nádrž na světě s objemem jedné miliardy litrů. Do vodárenské infrastruktury investuje Vídeň až 100 milionů eur ročně.