Pražské domácnosti, školy, nemocnice i domovy pro seniory vyhazují tuny jídla. Projekt Prague Food Waste to chce změnit

Vyhazování jídla

Licence | Některá práva vyhrazena

Foto | jbloom / Flickr

Plýtvání v domácnostech

Analýza směsného komunálního odpadu ukázala, že každý obyvatel Prahy vyhodí ročně v průměru 26 kg potravin, tedy asi 0,5 kg týdně. “V koši nejčastěji končí ovoce, zelenina a pečivo, přitom více než dvě třetiny lidí své plýtvání podceňují,” říká Lucie Veselá z Mendelovy univerzity v Brně. Ukázalo se také, že typ zástavby a příjmová situace domácnosti ovlivňují, co a proč se vyhazuje - nízkopříjmové domácnosti plánují nákupy a hlídají trvanlivost potravin častěji než domácnosti s vyššími příjmy.

Jak se plýtvá v domovech pro seniory

Z výsledných dat v domovech pro seniory vyplývá, že u obědů připadá na 100 kg připravených pokrmů 30 kg potravinového odpadu (ve formě odpadu z přípravy, z talířů a nevydaných pokrmů). “U večeří je to o něco méně, 28,6 kg, avšak je pravděpodobné, že si část pokrmů nechávali klienti v pokojích a zbytky vyhodili jindy,” uvádí Kateřina Rohanová z organizace INESAN.

Nižší míra odpadu byla znatelná v domově pro seniory, kde zaměstnanci servírují pokrmy přímo na patrech a klienti si mohou říct o úpravu velikosti porce.

Potravinový odpad v nemocnicích

Výzkum probíhal ve dvou různě velkých zařízeních s odlišným vybavením a počtem personálu. V menší nemocnici vzniklo výrazně více odpadu v podobě nevydaných pokrmů (220 gramů na porci za oběd) než ve velkém zařízení (36 gramů na porci za oběd a večeři), kde kuchaři aktivně využívali zchlazování a znovuvyužití pokrmů.

Největší podíl odpadu vzniká na talířích pacientů či klientů – důvodem jsou změny v počtu hospitalizovaných, zdravotní stav i chuťové preference. Výzkum ukázal, že už drobná opatření, jako je úprava velikosti porcí nebo možnost výběru jídla, mohou množství odpadu výrazně snížit.

Měření ve školních jídelnách

Z celkového množství odpadu, které ve školních jídelnách vzniká (33,8 %), zůstává skoro polovina na talířích žáků - 48 % potravinového odpadu, dále 43 % tvoří nevydané pokrmy ve a 9 % jsou zbytky z přípravy, jako jsou slupky, skořápky od vajec, kosti apod.

“Za plýtvání ve výdeji může kombinace více faktorů – od nevyzvednutých obědů přes zapomenuté odhlášky až po to, že dětem některá jídla jednoduše nechutnají nebo by si raději daly menší porci,“ uvádí Denisa Rybářová z organizace Zachraň jídlo.

Co s tím? Manuály jako praktický návod

Výsledky výzkumu byly shrnuty do čtyř manuálů s názvy Jak šetřit jídlem… určených pro domácnosti, školní jídelny, nemocnice a domovy pro seniory. Obsahují konkrétní tipy a doporučené postupy, jak snížit množství vyhozeného jídla.

Doporučení jsou koncipovány pro veřejnou správu, vedení organizací, kuchyňský personál či pečující personál. Záměrem je, aby si každý mohl vybrat ta opatření, která jsou pro jeho provoz nebo domácnost nejvhodnější a reálně proveditelná.

„Díky projektu Prague Food Waste jsme získali přehled o tom, kde a proč k plýtvání potravinami v příspěvkových organizacích a domácnostech dochází. Teď je na řadě proměnit tato zjištění v konkrétní kroky,” dodává ředitelka organizace Zachraň jídlo, Michaela Číhalíková.