https://ekolist.cz/cz/publicistika/civilizace/jak-vyuzit-zbyle-obedy-z-jidelen-organizace-zachran-jidlo-navazala-spolupraci-s-potravinovou-bankou
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jak využít zbylé obědy z jídelen? Organizace Zachraň jídlo navázala spolupráci s potravinovou bankou

18.11.2025 11:26 | PRAHA (Ekolist.cz) | Veronika Laštovičková
Zdroj | Zachraň jídlo
Každý den skončí v českých jídelnách v odpadu tisíce kvalitních uvařených porcí. Ve školních jídelnách je to v průměru okolo 10 % uvařených porcí jídla. Projekt Zachraň oběd, který již čtvrtým rokem pomáhá přebytečná jídla darovat lidem v nouzi místo jejich vyhazování, nyní přichází se dvěma zásadními novinkami: spouští pilotní spolupráci s potravinovou bankou a rozšiřuje model darování sociálně slabým žákům.
 
Podle výzkumných měření organizace Zachraň jídlo se v českých komerčních jídelnách denně vyhodí 2–5 % uvařených porcí. U školních jídelen je situace ještě závažnější – tam vzniká 33,8 kg odpadu na 100 kg připravovaného pokrmu, přičemž 43 % se vyhodí ve výdeji a 48 % při konzumaci. To představuje desítky tisíc hotových pokrmů každý den, které by přitom mohly naplnit prázdné talíře lidí v nouzi.

„Projekt Zachraň oběd pomáhá firmám, školám, městům i charitám nastavit jednoduchý, bezpečný a právně i hygienicky ošetřený systém darování hotových, přebytečných jídel," vysvětluje Michaela Číhalíková, ředitelka organizace Zachraň jídlo.

Darování nadbytečných teplých porcí bude nyní nově testováno i prostřednictvím Potravinové banky ve Středočeském kraji, která poskytuje potravinovou pomoc lidem v nouzi.

„Je to moment, na který jsme dlouho čekali. Díky propojení škol a potravinových bank vznikne funkční model, který může fungovat v každém regionu České republiky," říká Denisa Rybářová, ředitelka projektu Zachraň oběd.

Do pilotního projektu se zapojila soukromá škola Magic Hill v Říčanech. Zbylé porce z jídelny budou denně rozváženy lidem bez domova v okolí města. Škola zajistí bezpečné balení jídel a vedení evidence, Potravinová banka pak jejich převoz a distribuci.

Jídlo jako pomoc dětem ze sociálně slabých rodin

Na Praze 2 se připravuje první škola, která chce darovat zbylé porce ze své školní jídelny napřímo – žákům ze sociálně slabších rodin. Model navazuje na úspěšný příklad z Litomyšle, kde zbylé porce nosí žáci domů pro sourozence nebo rodiče.

„V jídelnách denně zbývají porce i z toho důvodu, že ne všichni žáci si pro objednané jídlo přijdou. Místo aby tato jídla skončila v koši, můžeme je nabídnout dětem ze sociálně slabších rodin. Stačí systém chytře nastavit," vysvětluje Michaela Číhalíková.

Darování obědů již funguje ve více krajích. Po Praze se systém rozšířil od Středních Čech přes Kroměřížsko až po Znojmo. Za expanzi stojí nejen osvěta, ale i finanční podpora od Ministerstva práce a sociálních věcí, resp. Evropské unie, díky které je možné model rozšiřovat o další varianty spolupráce.

Základní škola Břest patří mezi první příspěvkové organizace v okolí Kroměříže, které systém darování zavádí podle metodiky Zachraň jídlo. O možnost darování se zajímají i další školy ve Zlínském kraji, kde již probíhají první jednání. Soukromá škola ve Znojmě ladí detaily s krajskou hygienickou stanicí. Přebytečné porce zde budou putovat do lokální charitativní organizace. Od října 2025 začala své přebytky darovat ZŠ Dolákova na Praze 8. Na spolupráci se připravuje i druhá škola z Prahy 8.

„Naším cílem je, aby systém darování nebyl výsadou velkých měst. Chceme, aby mohl fungovat všude tam, kde se jídlo vaří a kde může hned pomoci,“ doplňuje Denisa Rybářová.

Do konce roku 2026 chce projekt Zachraň oběd působit v minimálně pěti krajích a zachránit přes 100 000 porcí jídla. Vznikne interaktivní mapa příjemců, která propojí jídelny s charitami a potravinovými bankami. Projekt dále rozvíjí metodické materiály pro školy, zřizovatele i sociální služby, aby darování bylo co nejjednodušší a bezpečné.

Provozujete jídelnu ve škole, firmě nebo instituci a chcete se připojit k projektu Zachraň oběd. Stačí se zaregistrovat na webu Zachraň oběd, následně se vám organizace Zachraň jídlo ozve s nabídkou pomoci, jak nastavit bezpečný a hygienicky ošetřený systém darování.

Projekt Zachraň oběd spadá pod organizaci Zachraň jídlo. Jeho cílem je dostat přebytečné hotové pokrmy tam, kde kvalitní teplé jídlo chybí. Projekt navázal na výzkum RedPot z roku 2019, který zmapoval množství potravinového odpadu ve veřejném stravování.

V rámci projektu Prague Food Waste (říjen–prosinec 2023) bylo v pražských základních školách změřeno celkem 1 705,2 kg potravinového odpadu. Z toho 733,2 kg tvořil odpad z výdeje jídelen – tedy uvařené, ale nevydané pokrmy. Největší část tvořila hlavní jídla (70 %), následovaly polévky (26 %) a dezerty či saláty (4 %).


reklama

 
foto - Laštovičková Veronika
Veronika Laštovičková
Autorka je PR manažerkou organizace Zachraň jídlo

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (5)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Jan Šimůnek

18.11.2025 15:01
To, co se dělalo dříve, ale EU to zakázala, se nyní bude dělat coby "vymoženost EU". Kdyby to nebyl příznak tragických poměrů v EU, bylo by to k smíchu.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

18.11.2025 20:28 Reaguje na Jan Šimůnek
1*
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

19.11.2025 11:21
Nejsou zbytky jako zbytky. Ty nevyzvednuté obědy nejsou zbytky z talířů
nesnězené konzumenty. Ty nevyzvednuté obědy se za mého mládí zužitkovaly
i tak, že když na večeři na internátu byla neoblíbená čočka, či hrachová
kaše, tak druhý den byla čočková nebo hrachová polévka. Tak se vaří i
doma, kde umí s potravinami hospodařit. Maso z polévky se pomele do
karbenátků a plněných paprik, nesnězená vařená rýže skončí v rajské
polévce a vařené brambory v bramboračce, či zeleninové polévce. Chce
to pouze u sestavováni jídelníčku myslet. Na táboře jsme si sami
porcovali kuřata a prsa byla na řízky, stehna a křídla na pečení
a zbytek na polévku. Obralo se z kostí maso a pomlelo smíchané s
vajíčkem a kořením do horkého vývaru jako masové noky. Nezbylo mimo
kostí vůbec NIC! Pokud ale neumím jídelníček sestavit tak, aby šly
použít ty nesnězené porce, tak nemám být hospodářem a šéfkuchařem.
Bohužel hygienické předpisy a nutriční vyhláška přímo vybízí plýtvat.
Pamatuji dobu, kdy se nesnězený chléb pokrájel na kostičky, opražil
a skončil v česnekačce. Dnes se vyhodí a hospodyňky si koupí už
hotové kousky pečiva. Mám pár dodavatelů pečiva pro slepice a
nestačím se divit, co vše končí jako odpad. Dokonce i koláče a
koblihy, které nejsou levné. Dobře, že je alespoň sežerou slepice,
alo kolik toho končí na skládkách vím taky. Znám pána, který kdysi
vybíral popelnice a vykrmoval zbytky 50 nosnic, 150 brojlerů, pár
čuníků a 30 martinských hus. Byl lidmi kritizován, ale o jeho vejce
a drůbež se poprali. Čuníky měli u něho předplacené i zbohatlíci
a nevadilo jim, že byli vykrmeni odpadky z popelnic. Chtěl to ale
sbírat raději na skládce, než prohrabovat popelnice, ale to mu
nebylo dovoleno. Proboha proč se nesmí zužitkovat pracně a draze
vyprodukované potraviny? Kdo vymýšlí takové voloviny? Pokud EU,
tak mám zase jeden důvod navíc rozhodovat sami za sebe.
Odpovědět
PB

Petr Brok

19.11.2025 14:14 Reaguje na Břetislav Machaček
I při krmení kuchyňských zbytků je třeba dodržovat základní hygienu a bezpečnost. Když v sousedním penzionu vymění obsluhu, tak je musím vždy upozornit, jak to dělat. Ač to vždy přesypu do svého kýble a kontroluji, co tam je, tak se stane, že třeba jedno prase přestalo růst a při zabijačce jsem u něj našel to oboustranné bambusové párátko zapíchnuté v žaludku. Takže když se trochu najedlo, žaludek se zvětšil a párátko ho začalo píchat, tak nemohlo pokračovat. A za to zbytky nestojí. Nebo když je v tom plíseň, tak to nedám ani slepicím. Ale jinak stálí dodavatelé to již umí. No a za totáče si to nevydané jídlo nosily domů kuchařky.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

19.11.2025 19:11 Reaguje na Petr Brok
Máte pravdu, opatrnost je třeba vždy, ale stačí dodavatele
motivovat nižšími cenami a nebo přednostním nákupem a oni
na kvalitu sami dohlédnou. Stálí dodavatelé potraviny s
plísní nedodávají a ani s párátky, skleněnými střepy atd.
Přišli by o to zvýhodnění, ale opatrnost na škodu nikdy není. S hygienou se to leckdy zbytečně přehání, protože
u zvířat jsou hygienické limity nastaveny jinak, než u
lidí. My bychom třeba nejedli masné červy(larvy much),
ale ptákům, rybám a jiným hmyzožravcům to nevadí. Nebo
třeba mrchožrouti sežerou maso zahnívající a často ze
zvířat uhynulých na nemoci, ale mrchožrouti se jimi
nenakazí. Stejné to je u botulotoxinů, které je nijak
neohrozí, ale lidi zabijí. Chce to pouze myslet a mít
zkušenosti, co možné je a co už není. Už jste viděl
třeba potkana uhynulého z plesnivého chleba? Já nikoliv
a víte, že jsem se o to ve sklepě kdysi pokoušel? On
ho zelený jako brčál žral asi 14 dnů, než mi došla trpělivost a nasadil jsem NORAT a ten ho do týdne
zahubil na rozdíl od plesnivého chleba. Prostě nic se
nemá přehánět a to ani s hygienou a bezpečností. Ono
jako děti jsme si nemyli stále ruce, nemyli jahody,
borůvky atd,, a přežili jsme to . Je to o míře
odolnosti a tolerance organismu to přežít. Dnes si
dítě pouze jednou ruce neumyje a už se nakazí .
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist