Evropa chce do roku 2030 o třetinu méně vyhazovaných potravin. Šetrnější mají být jídelny i firmy
„Sleduji pilotní program na jedné z jídelen ZŠ Prahy 4, jde o formu samoobslužných pultů, kdy si děti jídlo nabírají na talíř samy za účelem snížení množství gastroodpadu. Ve světě se tento projekt osvědčil, uvidíme, jak se mu bude dařit v pražských podmínkách,” říká náměstkyně pro životní prostředí a klimatický plán Jana Komrsková. Vítá také, že od loňska v Praze působí platforma To Good to Go a projekt Nesnězeno v hlavním městě funguje už několik let.
„Další článek je oblast zemědělské produkce: svou zemědělskou půdu Praha pachtuje pouze za podmínek ekologického hospodaření, dále motivuje lidi k třídění bioodpadu v rámci své vlastní kompostárny a sváží také gastroodpad, aby nekončil na skládkách a ve spalovnách. Stále je co zlepšovat a konference nám pomůže udat další směr,” dodává Jana Komrsková.
Průzkum Prague Food Waste a jeho část zaměřená na hromadné stravování ukázal, že školní jídelny (pro 400 – 600 žáků) vyprodukují zhruba 426 kg potravinového odpadu za jeden školní týden. Největší část tvořil odpad z konzumace, tedy vydané, ale nesnězené jídlo – asi 205 kg na školu. Uvařené, ale nevydané pokrmy tvořily 183 kg na školu. K tomu průměrně ve školách vzniká na 100 Kg připraveného jídla asi 33,8 kg odpadu z přípravy, výdeje i konzumace. Veřejné školní jídelny přitom vyprodukují průměrně 2,5x víc odpadu než jídelny v privátním sektoru (soukromé školy, firemní jídelny). Hodnota zbytků z talířů za školní rok na žáka je asi 1200 Kč.
Přečtěte si také |
Pražské domácnosti, školy, nemocnice i domovy pro seniory vyhazují tuny jídla. Projekt Prague Food Waste to chce změnit
Potravinovými odpady a jejich prevencí se intenzivně zabývá také ministerstvo životního prostředí. „V novém Plánu odpadového hospodářství ČR 2025–2035 (POH ČR) se potravinovým odpadům věnuje vysoká pozornost. V rámci POH ČR byl zpracován specifický Program předcházení vzniku potravinových odpadů, který identifikuje priority MŽP v boji proti potravinovým odpadům. Aktuálně schválené cíle snížení potravinových odpadů do roku 2030 ve směrnici o odpadech jsou velmi ambiciózní a jejich dosažení bude znamenat realizaci řady opatření v celém řetězci,” říká Jan Maršák, ředitel odboru cirkulární ekonomiky a odpadů na Ministerstvu životního prostředí.
Cesta, jak plýtvání potravinami minimalizovat, je podle jeho slov obecně především ve vzdělávání lidí a maximalizaci využití potravin. „MŽP nasměrovalo již stovky milionů korun do podpory potravinových bank, které převezmou neprodané potraviny od obchodníků a dále je upotřebí v rámci charitativní pomoci. MŽP rovněž podpořilo řadu projektů v oblasti výzkumu potravinových odpadů a zlepšování edukace obyvatel,” pokračuje Jan Maršák.
„Pokud chceme snižovat množství potravinového odpadu, musí dojít i ke změně obchodních modelů. Města a firmy mohou účinně spolupracovat třeba při podpoře projektů na spotřebu nesnězených potravin, při vzdělávání a osvětě nebo při efektivnějším využití lokální a sezónní produkce. V rámci konference chceme ukázat, že pro snížení množství odpadu existuje řada funkčních opatření a inovací ve veřejném i soukromém sektoru, která jsou praktická a škálovatelná," dodává ředitel PII Tomáš Lapáček.
Dobrou praxi prezentovala na konferenci zástupkyně Krajského úřadu Hradec Králové Martina Saláková Šafková, která popsala zkušenosti s digitálním tržištěm, které propojuje nabídku místních farmářů s poptávkou škol, nebo Lucie Hollerová, vedoucí oddělení veřejných zakázek z Města Jičín, která představila tamní strategii odpovědného stravování. Zahraniční zkušenost měst představila koordinátorka potravinové politiky města Vídeň Julia Haas. Na konferenci kromě místních samospráv vystoupili i zástupci byznysu: například ze supermarketu Lidl, podniku Nesnězeno nebo Hopi Chef Tech Food.
Konferenci pořádal Pražský inovační institut se záštitou Ministerstva pro životní prostředí a pražské radní Jany Komrskové.
reklama

Dále čtěte |
Jak využít zbylé obědy z jídelen? Organizace Zachraň jídlo navázala spolupráci s potravinovou bankou
Zdravě i udržitelně: Stravování Čechů se snaží řešit i byznys. Vymlouvat se na poptávku dlouhodobě nefunguje
Pražské domácnosti, školy, nemocnice i domovy pro seniory vyhazují tuny jídla. Projekt Prague Food Waste to chce změnit
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (21)
smějící se bestie
6.11.2025 06:53když budou na trhu všlijaké ty šmakulády, které by neprošly ČSN na potraviny a
společnost dětičkama počínaje zmlsaná, tak se budou potraviny i hotová jídla vyhazovat dál.
Jaroslav Řezáč
6.11.2025 07:04 Reaguje na smějící se bestieJaroslav Řezáč
6.11.2025 07:11 Reaguje na smějící se bestieJaroslav Pokorný
6.11.2025 19:16 Reaguje na Jaroslav ŘezáčJaroslav Řezáč
6.11.2025 07:09Jaroslav Pokorný
6.11.2025 19:17 Reaguje na Jaroslav Řezáčvladimír šmídl
8.11.2025 00:26 Reaguje na Jaroslav ŘezáčLépe nechat zkazit zboží, než nechat zkazit cenu.
Richard Vacek
6.11.2025 07:24Jan Šimůnek
6.11.2025 10:45Zcela jistě, protože jinak by se přišlo na to, že celá EU je v podstatě k ničemu.
Jinak to tu už padlo: Bruselistán v podstatě znemožnil zužitkování potravinového odpadu a teď blekotá o jeho velkém objemu. Zbavme se Bruselistánu a řada problémů se tím vyzmizíkuje.
Jan Šimůnek
6.11.2025 10:46Jaroslav Pokorný
6.11.2025 19:24 Reaguje na Jan ŠimůnekJan Šimůnek
7.11.2025 13:50 Reaguje na Jaroslav PokornýNaši absolventi Bc. mohou během Mgr studia už pracovat jako výživoví poradci. A vím o několika, kteří vzdali práci s mentálními anorektiky/čkami v centru Anabel a raději šli pracovat na MOU s onkologickými pacienty (méně deprasívní práce).
Obezita je, pochopitelně, problém také.
Kdysi jsem měl dívenku z pajdáku jako diplomantku (Mgr.), ta sledovala, co děti vyhazují a počítala nutrienty jednak na talíři a jednak, co z toho končí v odpadu. A je docela zajímavé, že to nesnědení části porce dost často pohne s poměrem nurtrientů (takže neubudou všechny stejně).
Jaroslav Pokorný
8.11.2025 20:22 Reaguje na Jan ŠimůnekT nerozporuzji. Děti, špatně vedené z domova, jsou přecpané hranolky, burgry a coca colou. Potřebovaly by vyhladovět, aby snědly brambory, zeleninu, hrách, čočku ....... a zapily vodou.
Břetislav Machaček
7.11.2025 16:37a nebo zdravě a vyhazovat tisíce tun jídla. Já si doma vařím chutně, ale
taky údajně nezdravě a zbytky z kuchyně jsou pouze slupky, které sežerou
slepice a nebo žížaly v kompostu. Zažil jsem kdysi dětský tábor jako
pomocník v kuchyni + hospodář tábora. Zbytky téměř nulové, ale před
námi tam byl turnus se zdravou výživou a sousedka měla denně dva kýble
"zdravé výživy" pro prasata. Dnes by to navíc skončilo v kafilérii!
Takže recept je jednoduchý! Vařit chutné jídlo a to "zdravé" ať dětem
servírují doma rodiče, kteří budou dětem příkladem, že se to jíst dá!
Jíst "zdravě" nemá děti učit školní jídelna, ale rodiče doma, protože
mají k přesvědčení o zdravosti jídla leší páky, než škola a stát.
Jan Šimůnek
7.11.2025 17:00 Reaguje na Břetislav MachačekNicméně tyhle věci se dají dělat i rozumně i totálně špatně, strašně záleží na lidech.
Jaroslav Pokorný
8.11.2025 20:25 Reaguje na Jan ŠimůnekBřetislav Machaček
14.11.2025 14:59 Reaguje na Jaroslav Pokornýměly a jaké priority měli. Pro některé byla stavba
domu prioritou a stravovali se obyčejně a levně.
Druzí žili v levném bytě a jedli o mnoho lépe a za
více peněz. A za Rakouska to bylo ještě horší,
když děda a jeho sourozenci chodili ve sněhu do
školy v dřevácích a jedli opravdu pouze suchý
chleba, protože praděda šetřil na koupi louky.
Prioritou byla louka a nikoliv sádlo na chlebu,
které prodali stejně, jako máslo a místo mléka
pili pouze podmáslí. Takže ono to bylo o tom,
jaké kdo měl možnosti a priority.
Břetislav Machaček
14.11.2025 14:47 Reaguje na Jan Šimůneknebo dokonce školní kuchyně. Navíc to není dostupné pro
všechny a dětem nelze vnutit co jim nechutná stejně, jako
dospělým lidem, pokud je nebudete nechat hladovět. Pokud
si mohou koupit jiné jídlo podle své chuti, tak zdravé
jídlo podle výživových poradců vyhodí a nebo ani na oběd
nejdou. Ano, školní kuchyně může zkoušet osvětu ohledně
zdravého stravování, ale pouze jako jednu z alternativ
a nikoliv jako jedinou alternativu. V restauraci máte
taky výběr a nikdo vám nenutí pouze zdravá jídla, která
nikdo nebude kupovat. Můj dávno zemřelý soused přežil
Oswientim a vrátil se s podlomeným zdravím s váhou 37 kg
při 175 cm výšky ve svých 35 letech. Vyprávěl, jak prvý
den pohrdl řepnou polévkou a brambory vařenými ve slupce
bez něčeho k ochucení. Po týdnu už ale jedl vše, co jim
dali, protože hlad měl větší sílu, než ty chuťové buňky.
V hojnosti nikoho nepřinutíte jíst to, co mu nechutná
a to ani ve školní jídelně. To nedokážou často ani rodiče
a tak nedělejme experimenty se zdravou výživou, kterou
děti vyhodí a dojí se doma a nebo ve stánku cestou ze
školy. Je lépe jim vařit chutně a i nezdravě, ale to
se dá kompenzovat taky pohybem. Dřevorubec po kusu
špeku neztloustne, protože tu energii pohybem spálí.
Něco jiného ale u něho bude špek v důchodu při sezení
v křesle u televize a nebo když bude jíst ouřada bez
fyzické námahy. Pak je třeba opravdu jíst jinak, ale
vnutit to nikomu nelze.
Jan Šimůnek
9.11.2025 09:58Ano, souhlas, byly sice nedostatkové potraviny, které se blbě sháněly, ale lidé se nasytili, a obávám se, mnohdy zdravěji než nyní. Nebylo zdaleka tolik chorob ze špatné výživy co dnes.

Ve vnitrozemských vodách ubývá kyslíku. A na vině je člověk
O šatnících, co praskají ve švech, městech a cirkulární ekonomice