https://ekolist.cz/cz/publicistika/civilizace/evropa-chce-do-roku-2030-o-tretinu-mene-vyhazovanych-potravin.setrnejsi-maji-byt-jidelny-i-firmy
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Evropa chce do roku 2030 o třetinu méně vyhazovaných potravin. Šetrnější mají být jídelny i firmy

6.11.2025 05:20 | PRAHA (Ekolist.cz) | Petra Schwarz Koutská
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Aktualizovaná směrnice o odpadech ze září 2025 zavazuje členské státy zavést opatření, díky kterým by domácnosti, restaurace, jídelny a malé obchody měly snížit potravinový odpad do roku 2030 o 30 %, zpracovatelé a výrobci potravin pak o 10 %. Jak k cílům přistoupí obecní samosprávy, školy či firmy, řešila konference Cirkulární města a byznys 4, s podtitulem Budoucnost na talíři v Národním zemědělském muzeu. Pořádalo ji společně hlavní město s Pražským inovačním institutem (PII).
 
Plýtvání jídlem je jedním z nejpalčivějších sociálních a environmentálních problémů dneška. Podle organizace EUROSTAT vzniklo v roce 2022 na jednoho obyvatele EU 132 kg potravinového odpadu. Domácnosti generují více odpadu než všechny restaurace a supermarkety dohromady. Významnou oblastí, kde ke vzniku potravinového odpadu dochází, je také oblast stravovacích služeb.

„Sleduji pilotní program na jedné z jídelen ZŠ Prahy 4, jde o formu samoobslužných pultů, kdy si děti jídlo nabírají na talíř samy za účelem snížení množství gastroodpadu. Ve světě se tento projekt osvědčil, uvidíme, jak se mu bude dařit v pražských podmínkách,” říká náměstkyně pro životní prostředí a klimatický plán Jana Komrsková. Vítá také, že od loňska v Praze působí platforma To Good to Go a projekt Nesnězeno v hlavním městě funguje už několik let.

„Další článek je oblast zemědělské produkce: svou zemědělskou půdu Praha pachtuje pouze za podmínek ekologického hospodaření, dále motivuje lidi k třídění bioodpadu v rámci své vlastní kompostárny a sváží také gastroodpad, aby nekončil na skládkách a ve spalovnách. Stále je co zlepšovat a konference nám pomůže udat další směr,” dodává Jana Komrsková.

Průzkum Prague Food Waste a jeho část zaměřená na hromadné stravování ukázal, že školní jídelny (pro 400 – 600 žáků) vyprodukují zhruba 426 kg potravinového odpadu za jeden školní týden. Největší část tvořil odpad z konzumace, tedy vydané, ale nesnězené jídlo – asi 205 kg na školu. Uvařené, ale nevydané pokrmy tvořily 183 kg na školu. K tomu průměrně ve školách vzniká na 100 Kg připraveného jídla asi 33,8 kg odpadu z přípravy, výdeje i konzumace. Veřejné školní jídelny přitom vyprodukují průměrně 2,5x víc odpadu než jídelny v privátním sektoru (soukromé školy, firemní jídelny). Hodnota zbytků z talířů za školní rok na žáka je asi 1200 Kč.

Potravinovými odpady a jejich prevencí se intenzivně zabývá také ministerstvo životního prostředí. „V novém Plánu odpadového hospodářství ČR 2025–2035 (POH ČR) se potravinovým odpadům věnuje vysoká pozornost. V rámci POH ČR byl zpracován specifický Program předcházení vzniku potravinových odpadů, který identifikuje priority MŽP v boji proti potravinovým odpadům. Aktuálně schválené cíle snížení potravinových odpadů do roku 2030 ve směrnici o odpadech jsou velmi ambiciózní a jejich dosažení bude znamenat realizaci řady opatření v celém řetězci,” říká Jan Maršák, ředitel odboru cirkulární ekonomiky a odpadů na Ministerstvu životního prostředí.

Cesta, jak plýtvání potravinami minimalizovat, je podle jeho slov obecně především ve vzdělávání lidí a maximalizaci využití potravin. „MŽP nasměrovalo již stovky milionů korun do podpory potravinových bank, které převezmou neprodané potraviny od obchodníků a dále je upotřebí v rámci charitativní pomoci. MŽP rovněž podpořilo řadu projektů v oblasti výzkumu potravinových odpadů a zlepšování edukace obyvatel,” pokračuje Jan Maršák.

„Pokud chceme snižovat množství potravinového odpadu, musí dojít i ke změně obchodních modelů. Města a firmy mohou účinně spolupracovat třeba při podpoře projektů na spotřebu nesnězených potravin, při vzdělávání a osvětě nebo při efektivnějším využití lokální a sezónní produkce. V rámci konference chceme ukázat, že pro snížení množství odpadu existuje řada funkčních opatření a inovací ve veřejném i soukromém sektoru, která jsou praktická a škálovatelná," dodává ředitel PII Tomáš Lapáček.

Dobrou praxi prezentovala na konferenci zástupkyně Krajského úřadu Hradec Králové Martina Saláková Šafková, která popsala zkušenosti s digitálním tržištěm, které propojuje nabídku místních farmářů s poptávkou škol, nebo Lucie Hollerová, vedoucí oddělení veřejných zakázek z Města Jičín, která představila tamní strategii odpovědného stravování. Zahraniční zkušenost měst představila koordinátorka potravinové politiky města Vídeň Julia Haas. Na konferenci kromě místních samospráv vystoupili i zástupci byznysu: například ze supermarketu Lidl, podniku Nesnězeno nebo Hopi Chef Tech Food.

Konferenci pořádal Pražský inovační institut se záštitou Ministerstva pro životní prostředí a pražské radní Jany Komrskové.


reklama

 
foto - Schwarz Koutská Petra
Petra Schwarz Koutská
Autorka je copywriterka, editorka a zakladatelka projektu Sound of Science – klimatický infoservis.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (21)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

ss

smějící se bestie

6.11.2025 06:53
NO,
když budou na trhu všlijaké ty šmakulády, které by neprošly ČSN na potraviny a
společnost dětičkama počínaje zmlsaná, tak se budou potraviny i hotová jídla vyhazovat dál.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

6.11.2025 07:04 Reaguje na smějící se bestie
taky jsme to zkoušeli, rodiče jídlo sebrali a řekli, že další je až večeře. Někdy latentní represe je lepší než přehlížení.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

6.11.2025 07:11 Reaguje na smějící se bestie
zbytky z kuchyní se vykrmovali prasata, co zaúřadoval EU se zákazem zabijaček, tak to zůstává. Nic na zmar nebylo...
Odpovědět
JP

Jaroslav Pokorný

6.11.2025 19:16 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Neobviňujte EU, v tomto případě je na tom zřejmě nevinně. Pokud pamatuji, bylo to (u nás) rozhodnutí spíše politické - bylo zapotřebí dodat další penízky do státní kasy, aby bylo možno více rozhazovat. Odpad z jídelen si brali soukkromníci, často přímo personál, pro svá prasátka a slepice, a hlavně ZADARMO! Uvažte, že něco takového se nemůže trpět. Odbornost dodali veterináři, že prý prasátkům škodí to, co lidé žerou, tak to nesmějí papat. A tak se odpad z kuchyní a jídelen dodává do kafilérií a spaloven - a PLATÍ se za likvidaci, no a chovatelé zase nakupují více zrní a krmných směsí. Tak se prostě zvyšuje HDP. Šetření a rozumné hospodaření není "kůl".
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

6.11.2025 07:09
v obchodech se toho vyhazuje pořád hodně. Místo toho, aby zeleninu nechali za korunu, tak jí za dvacku nechají shnít v kontejneru.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

6.11.2025 07:24 Reaguje na Jaroslav Řezáč
1*
Odpovědět
JP

Jaroslav Pokorný

6.11.2025 19:17 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Protože to přeceňování vyjde dáž, než by byla úspora.
Odpovědět

vladimír šmídl

8.11.2025 00:26 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Existuje takové hokynářské přísloví:
Lépe nechat zkazit zboží, než nechat zkazit cenu.
Odpovědět
RV

Richard Vacek

6.11.2025 07:24
Skutečně musí Brusel přijímat takové směrnice? Skutečně musí být něco takového řízeno, nařizováno, kontrolováno a pokutováno z centra?
Odpovědět

Jan Šimůnek

6.11.2025 10:45
to Richard Vacek 6.11.2025 07:24
Zcela jistě, protože jinak by se přišlo na to, že celá EU je v podstatě k ničemu.
Jinak to tu už padlo: Bruselistán v podstatě znemožnil zužitkování potravinového odpadu a teď blekotá o jeho velkém objemu. Zbavme se Bruselistánu a řada problémů se tím vyzmizíkuje.
Odpovědět

Jan Šimůnek

6.11.2025 10:46
MMCH, nucení dětí k jídlu, které nechtějí, vede zpravidla ke dvěma důsledkům: Obezitě nebo mentální anorexii. Incidence obojího roste.
Odpovědět
JP

Jaroslav Pokorný

6.11.2025 19:24 Reaguje na Jan Šimůnek
Děti jsou přež ... přepapané, potřebují trochu vyhladovět.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

7.11.2025 06:08 Reaguje na Jaroslav Pokorný
1*
Odpovědět

Jan Šimůnek

7.11.2025 13:50 Reaguje na Jaroslav Pokorný
Není to tak úplně pravda. Tuhle problematiku mám nastudovanou. A vedl jsem na tohle téma doktorandku. MJ platí, že kvalitativne hůře stravované děti jsou častěji obézní. Mentální anorexie je problém, zejména u dívek, ale už se vyskytuje i u chlapců.
Naši absolventi Bc. mohou během Mgr studia už pracovat jako výživoví poradci. A vím o několika, kteří vzdali práci s mentálními anorektiky/čkami v centru Anabel a raději šli pracovat na MOU s onkologickými pacienty (méně deprasívní práce).
Obezita je, pochopitelně, problém také.

Kdysi jsem měl dívenku z pajdáku jako diplomantku (Mgr.), ta sledovala, co děti vyhazují a počítala nutrienty jednak na talíři a jednak, co z toho končí v odpadu. A je docela zajímavé, že to nesnědení části porce dost často pohne s poměrem nurtrientů (takže neubudou všechny stejně).
Odpovědět
JP

Jaroslav Pokorný

8.11.2025 20:22 Reaguje na Jan Šimůnek
MJ platí, že kvalitativne hůře stravované děti jsou častěji obézní. .............
T nerozporuzji. Děti, špatně vedené z domova, jsou přecpané hranolky, burgry a coca colou. Potřebovaly by vyhladovět, aby snědly brambory, zeleninu, hrách, čočku ....... a zapily vodou.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

7.11.2025 16:37
"Nezdravá" jídla jsou chutná a jsou snězená beze zbytků, ale zdravá jídla končí jako odpad. Je nutné zamyslet se, zda vařit "nezdravě" beze zbytků
a nebo zdravě a vyhazovat tisíce tun jídla. Já si doma vařím chutně, ale
taky údajně nezdravě a zbytky z kuchyně jsou pouze slupky, které sežerou
slepice a nebo žížaly v kompostu. Zažil jsem kdysi dětský tábor jako
pomocník v kuchyni + hospodář tábora. Zbytky téměř nulové, ale před
námi tam byl turnus se zdravou výživou a sousedka měla denně dva kýble
"zdravé výživy" pro prasata. Dnes by to navíc skončilo v kafilérii!
Takže recept je jednoduchý! Vařit chutné jídlo a to "zdravé" ať dětem
servírují doma rodiče, kteří budou dětem příkladem, že se to jíst dá!
Jíst "zdravě" nemá děti učit školní jídelna, ale rodiče doma, protože
mají k přesvědčení o zdravosti jídla leší páky, než škola a stát.
Odpovědět

Jan Šimůnek

7.11.2025 17:00 Reaguje na Břetislav Machaček
Není to úplně stoprocentní pravda. Jedním z úkolů školní kuchyně bylo i za "zlých komunistů" seznámit děti se širším spektrem jídel, než co se vaří u nich doma.
Nicméně tyhle věci se dají dělat i rozumně i totálně špatně, strašně záleží na lidech.
Odpovědět
JP

Jaroslav Pokorný

8.11.2025 20:25 Reaguje na Jan Šimůnek
Za socialismu jsem, na rozdíl od rodičů, hlad nikdy neměl. Ale jídla také nikdy nebyl nadbytek. Takže běžný byl chleba se sádlem a cibulí a nebo jen posolený suchý. A k tomu kozí mléko. A základem většiny jídel byly brambory. Na vánoce byl svátek - maminka upekla vánočku.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

14.11.2025 14:59 Reaguje na Jaroslav Pokorný
Ono i tehdy záleželo jaké možnosti jednotlivé rodiny
měly a jaké priority měli. Pro některé byla stavba
domu prioritou a stravovali se obyčejně a levně.
Druzí žili v levném bytě a jedli o mnoho lépe a za
více peněz. A za Rakouska to bylo ještě horší,
když děda a jeho sourozenci chodili ve sněhu do
školy v dřevácích a jedli opravdu pouze suchý
chleba, protože praděda šetřil na koupi louky.
Prioritou byla louka a nikoliv sádlo na chlebu,
které prodali stejně, jako máslo a místo mléka
pili pouze podmáslí. Takže ono to bylo o tom,
jaké kdo měl možnosti a priority.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

14.11.2025 14:47 Reaguje na Jan Šimůnek
Děti mají hlavně vychovávat rodiče a nikoliv jen škola a
nebo dokonce školní kuchyně. Navíc to není dostupné pro
všechny a dětem nelze vnutit co jim nechutná stejně, jako
dospělým lidem, pokud je nebudete nechat hladovět. Pokud
si mohou koupit jiné jídlo podle své chuti, tak zdravé
jídlo podle výživových poradců vyhodí a nebo ani na oběd
nejdou. Ano, školní kuchyně může zkoušet osvětu ohledně
zdravého stravování, ale pouze jako jednu z alternativ
a nikoliv jako jedinou alternativu. V restauraci máte
taky výběr a nikdo vám nenutí pouze zdravá jídla, která
nikdo nebude kupovat. Můj dávno zemřelý soused přežil
Oswientim a vrátil se s podlomeným zdravím s váhou 37 kg
při 175 cm výšky ve svých 35 letech. Vyprávěl, jak prvý
den pohrdl řepnou polévkou a brambory vařenými ve slupce
bez něčeho k ochucení. Po týdnu už ale jedl vše, co jim
dali, protože hlad měl větší sílu, než ty chuťové buňky.
V hojnosti nikoho nepřinutíte jíst to, co mu nechutná
a to ani ve školní jídelně. To nedokážou často ani rodiče
a tak nedělejme experimenty se zdravou výživou, kterou
děti vyhodí a dojí se doma a nebo ve stánku cestou ze
školy. Je lépe jim vařit chutně a i nezdravě, ale to
se dá kompenzovat taky pohybem. Dřevorubec po kusu
špeku neztloustne, protože tu energii pohybem spálí.
Něco jiného ale u něho bude špek v důchodu při sezení
v křesle u televize a nebo když bude jíst ouřada bez
fyzické námahy. Pak je třeba opravdu jíst jinak, ale
vnutit to nikomu nelze.
Odpovědět

Jan Šimůnek

9.11.2025 09:58
to Jaroslav Pokorný 8.11.2025 20:25
Ano, souhlas, byly sice nedostatkové potraviny, které se blbě sháněly, ale lidé se nasytili, a obávám se, mnohdy zdravěji než nyní. Nebylo zdaleka tolik chorob ze špatné výživy co dnes.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist