Trendy ukazují, že český jaderný průmysl stojí před zásadní výzvou. Kromě generační obměny musí zastavit odliv mladých odborníků a zároveň čelit rostoucí evropské konkurenci o technické profese. Do roku 2040 bude jen pro plánované nové jaderné zdroje potřeba přibližně 4 000 lidí, což vyžaduje koordinovanou spolupráci firem, škol a státu. Dostavba nových bloků v Dukovanech (EDU II) přinese regionu výrazný ekonomický impuls a může se stát zdrojem know-how i pro další evropské země, které na jadernou energetiku vsázejí. Nejen o těchto tématech se diskutovalo na konferenci Institutu pro veřejnou diskusi (IVD).

Vědci z laboratoře Tomáše Pluskala pomáhají kolegům z celého světa poznávat dosud neznámé látky. Vytvořili rozsáhlou knihovnu MSⁿLib, která obsahuje několik milionů záznamů o tom, jak se malé molekuly „rozpadají“ při měření metodou hmotnostní spektrometrie. Zatím se podobné databáze rozrůstaly jen velmi pomalu. Díky novému unikátnímu postupu z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR lze teď údaje o neznámých molekulách získat v řádu minut. To je potenciál pro rychlejší hledání nových léčiv, lepší monitorování chemických látek v životním prostředí nebo pro další rozvoj umělé inteligence v oblasti biomedicíny. Článek zveřejnil prestižní vědecký časopis Nature Methods.

Rakouská metropole si úspěšně poradila s problémem neregulovaných sdílených elektrokoloběžek. Pečlivě nastavená pravidla a důsledný městský dohled přinášejí hmatatelné výsledky. Počet stížností na nesprávně zaparkované koloběžky výrazně klesl a chodníky jsou opět snadno průchozí.

Hydrogely patří mezi materiály s obrovským potenciálem – od medicíny po zemědělství. Detailní studium ale dosud brzdil zásadní problém: při přípravě vzorků pro elektronovou mikroskopii se jejich jemná struktura snadno poškodila. Vědcům z Ústavu přístrojové techniky AV ČR se nyní podařilo ve spolupráci s Fakultou chemickou VUT v Brně vyvinout postup, který umožňuje zachovat přirozený vzhled hydrogelů i bakterií uvnitř, a otevřít tak cestu k jejich cílenému využití v praxi.

Rakouská metropole rozšiřuje kapacitu zásob pitné vody. Reaguje tím na klimatickou změnu i rostoucí počet obyvatel. Zhruba 50 km jižně od města vzniká největší uzavřená vodní nádrž na světě s objemem jedné miliardy litrů. Do vodárenské infrastruktury investuje Vídeň až 100 milionů eur ročně.

Nová mezinárodní analýza s názvem “Věčné chemikálie otravují evropské vody a ryby: Špička ledovce PFAS” odhaluje alarmující úroveň kontaminace ryb napříč sedmi evropskými zeměmi. Analýza dat potvrzuje masivní překračování platných i navrhovaných bezpečnostních limitů pro látky ze skupiny PFAS (per – a polyfluorované látky), známé jako "věčné chemikálie".

Co pro jedny končí v odpadu, může být pro jiné začátkem podnikatelského příběhu. Jako je tomu u přírodní kosmetiky vyrobené z kávových slupek nebo u kompostovatelné plastelíny pro děti. Právě takové projekty vznikly díky programu EIT Food Challenge Lab, který v Česku pořádá inovační agentura JIC.

Počet osobních bateriových elektromobilů provozovaných v České republice dne 3. září 2025 překročil hranici 50 tisíc vozidel. Od začátku letošního roku tak došlo k nárůstu o téměř 14 tisíc vozidel, tj. o 37 %. Prakticky stejný přírůstek byl zaznamenán za celý předchozí rok. Současně pokračuje rozšiřování infrastruktury – aktuálně je v Česku k dispozici více než 7 tisíc veřejně přístupných dobíjecích bodů. Tyto údaje vycházejí z aktualizovaných dat dostupných na portálu cistadoprava.cz, které čerpají ze zdrojových dat Ministerstva dopravy a Evropské observatoře pro alternativní paliva.

Hlavní město zveřejnilo na svém portále životního prostředí strategický dokument Akční plán snižování hluku aglomerace Praha 2024. Ten je nyní v souladu s legislativou po dobu 45 dnů předkládán veřejnosti k připomínkování. Následně budou připomínky zpracovatelem vypořádány a ve finální fázi dokument vejde v platnost. Jeho cílem je prostřednictvím navržených opatření snížit akustické zatížení ve vytipovaných oblastech v Praze, a tedy snížit počet osob ovlivněných hlukem nad mezními hodnotami.

Široké spektrum odborníků a odbornic MENDELU strávilo tři intenzivní týdny v Mongolsku, během nichž se věnovali tématům z oblasti lesnictví, biodiverzity a posilování vztahu mezi lesem a společností. Do této sekce spadal i propracovaný program lesní pedagogiky, který pro mongolské učitele a děti připravila spolu s kolegy Eliškou Dorňákovou a Václavem Pecinou, Petra Packová ze Školního lesního podniku Masarykův les Křtiny (ŠLP Křtiny).