Rakouská metropole spustila pilotní projekt Smart Trees, který má zajistit efektivnější péči o městské stromy. Speciální senzory měřící vlhkost a teplotu půdy pomáhají určit, kolik vody zeleň potřebuje a kdy. To zvyšuje nejen její vitalitu, ale i optimalizuje využití městských zdrojů.

Energotrack 2025 odhaluje proměnu české energetiky očima domácností: roste spokojenost i touha po soběstačnosti, ale porozumění stále složitější energetice tomu neodpovídá a ochota ke změně dodavatele energií zůstává nízká. Zájem o moderní technologie však postupně sílí.

Česká rada pro šetrné budovy se podílela na vzniku nové platformy ClimArchiBase, jejímž hlavním odborným tvůrcem je Rethink Architecture. Platforma na jednom místě nabízí ověřené informace o udržitelné architektuře a výstavbě odolné vůči změně klimatu. Profesionálům z oblastí architektury, developmentu a veřejných investic poskytuje přehled zdrojů, legislativy, metodik i příkladů dobré praxe a usnadňuje rozhodování už v rané fázi návrhu.

ABSTRAKT: Úbytek biodiverzity v národních parcích je stále častěji způsoben soukromým vlastnictvím ekologicky cenných pozemků. Tento článek se zabývá zásadním, avšak často opomíjeným problémem: jak chránit stanoviště s výskytem zvláště chráněných druhů rostlin tam, kde je pozemek v rukou soukromých vlastníků. Zaměřujeme se na české národní parky, analyzujeme legislativní rámec, praktické překážky a příklady směn pozemků jako nadějné, avšak komplikované strategie. Úspěšné příklady – například ze Šumavy – ukazují, že vyjednané směny mohou zabránit ničení cenných lokalit. Jiné případy, včetně dlouhotrvajícího konfliktu na Jeleních loukách v Krkonošském národním parku, odhalují systémové slabiny od administrativních nedostatků až po zavádějící tvrzení, která oslabují ochranu rostlin. Zdůrazňujeme potřebu proaktivních politik, důsledného vymáhání práva a mezinárodní výměny zkušeností. Na základě poznatků navrhujeme cesty k dialogu a otevíráme prostor pro globální debatu o vyvažování rozvoje a ochrany přírody.

Když kryse seberete veškerý její život, izolujete ji v kleci se dvěma stříkačkami, z nichž v jedné je pitná voda a v druhé roztoku opiátu, vždy sáhne po droze. Klidně až k sebezničení. Bruce Alexander tento formát behaviorálních experimentů, které měly přesah i výzkumu lidských závislostí, odsuzoval. A proto navrhl Krysí park.

Česká krajina je po staletí výsledkem soužití člověka a přírody. Její charakter dnes formuje hluboce zakořeněná zemědělská tradice – od rozptýlených lánů na Vysočině po vinohrady na jižní Moravě a rybniční soustavy v jižních Čechách. Jenže právě tato krajina dnes stojí na rozcestí. Nejen kvůli změně klimatu a zhoršujícím se ekologickým podmínkám, ale i kvůli změnám společenským a demografickým. Zcela konkrétní otázka zní: kdo bude za dvacet let tuto krajinu obhospodařovat?

Památkově chráněná budova slavné Vídeňské státní opery se proměnila ve fotovoltaickou elektrárnu. Více než 200 speciálních solárních modulů ji bude zásobovat čistou energií vlastní výroby.

První z řady dražeb cenných dřevních sortimentů v sezóně 2025/2026 skončila na konci listopadu. Lesy ČR na ni dodaly 400 metrů krychlových, za které utržily šest milionů korun, což je dvojnásobek vyvolávací ceny.

Představte si místo, kde kdysi stálo 143 domů, žily zde stovky lidí a zvonil kostelní zvon. Dnes tam najdete jen louky, stromy a řeku Sprévu. To je Fukov – cíp ve Šluknovském výběžku. Obec, kterou komunistický režim v roce 1960 srovnal se zemí. Přesto se Fukov vrací. Díky moderním technologiím a studentce Fakulty životního prostředí UJEP dostává svou tvář zpátky.

Sucha, přívalové deště a klimatické extrémy mění tvář české krajiny rychleji, než si stačíme uvědomit. Půda ztrácí schopnost zadržovat vodu, vegetace mizí a odvodněné toky nestíhají čelit extrémům počasí. Přitom právě zdravá půda, pestrá vegetace a chytrá správa vody mohou rozhodnout o tom, zda česká krajina budoucnosti bude živá a odolná — nebo vyschlá a zranitelná.