Říká se mu velbloud rostlinné říše, protože je odolný vůči suchu, což je při současných klimatických změnách u plodin nedocenitelnou vlastností. Čirok v naší zemi zatím málo známe, ale je pátou nejpěstovanější obilninou světa.

Jak generace Z přistupuje k problematice plýtvání potravinami a jaké kroky mohou pomoci tuto situaci zlepšit? Na tyto otázky odpovídá výzkumný projekt Wasteful generation, jehož cílem je šířit povědomí o problematice plýtvání potravinami prostřednictvím inovativních metod a digitálních nástrojů. Výzkumný tým využívá kvalitativního výzkumu přístupů mladé generace, rozsáhlou kampaň i interaktivní aplikaci Nebuď Trash. Projekt, který odstartoval v září 2023 a potrvá do června 2026, zastřešuje Mendelova univerzita v Brně a zahrnuje spolupráci s Vysokou školou ekonomickou v Praze, Univerzitou Karlovou, společností GREEN Solution a výzkumnou organizací INESAN. Je financovaný programem Sigma Technologické agentury ČR.

Vídeňský start-up pracuje na nové aplikaci, která má pomocí interaktivní mapy odhalit ideální místa pro výsadbu stromů ve městě. Nový nástroj propojí data o podzemní infrastruktuře, tepelných ostrovech i potřebách obyvatel a zapojí do plánování výsadby nejen městské části, ale i samotné Vídeňany.

Asi 50 km východně od Nilu v dnes extrémně suché oblasti centrálního Súdánu objevili čeští vědci zaniklé vodní prameny a u některých z nich důkazy o lidském osídlení. Geoarcheologický průzkum a jeho výsledky rekonstruují klimatické změny ve východním Sahelu během posledních 30 000 let a poskytují jedinečné informace o lidských aktivitách a vývoji přírody v oblastech vzdálených od tehdejších řek a jezer.

Rok 2024 se stal podle údajů Copernicus Climate Change Service (C3S) celosvětově nejteplejším rokem v historii měření a prvním kalendářním rokem, kdy průměrná globální teplota překročila 1,5 °C nad předindustriální úroveň. Službu C3S z pověření Evropské komise realizuje Evropské středisko pro střednědobou předpověď počasí (ECMWF), jehož vědci sledují klíčové klimatické ukazatele a v roce 2024 zdokumentovali bezprecedentní denní, měsíční a roční teplotní rekordy. Hlavním faktorem extrémních teplot vzduchu a mořské hladiny zůstává změna klimatu způsobená člověkem. K neobvyklým teplotám pozorovaným v průběhu roku však přispěly i další faktory, jako je například jižní oscilace El Niño (ENSO).

Průměrné emise oxidu uhličitého (CO2) u nových osobních vozidel na českém trhu meziročně klesly o čtyři gramy na 133 g/km. K poklesu mimo jiné přispěl vyšší podíl jak bateriových elektromobilů, tak hybridních vozidel. Navzdory poklesu je celková bilance přibližně o 27 gramů vyšší, než byl před rokem průměr EU.

Průměrná roční teplota České republiky v roce 2024 dosáhla podle ČHMÚ rekordních 10,3 °C a poprvé překonala 10 °C. Předchozí rekord z roku 2023 byl překonán o celých 0,5 °C. Tento nárůst nelze považovat za anomálii, ale potvrzení dlouhodobého oteplování, které v ČR probíhá přibližně rychlostí 0,36 °C za dekádu, varují experti z organizace Fakta o klimatu. ČR se tak od roku 1961 oteplila o +2,3 °C.

Ztráta účinnosti antibiotik v důsledku rostoucí odolnosti patogenních bakterií představuje stále větší výzvu pro moderní medicínu a vědu. Výzkumníkům z Mikrobiologického ústavu AV ČR ve spolupráci s vědci z Tokijské univerzity se podařilo dešifrovat klíčový molekulární mechanismus, kterým příroda – konkrétně půdní mikroorganismy – vytváří antibiotika ze skupiny linkosamidů. Tento výzkum, publikovaný v prestižním časopise Nature Chemistry, přináší zásadní poznatky o přírodních mechanismech tvorby linkosamidů, jež lze využít i při návrhu antibiotik nové generace.

Počet skupin sdílejících elektřinu v České republice překonal v listopadu hranici pěti tisíc. Největší zastoupení má mezi nimi podle Elektroenergetického datového centra (EDC) sdílení v režimu tzv. aktivního zákazníka (5060), následuje 252 bytových domů a dvě energetická společenství sdružující až tisíc registrovaných subjektů. Celkový počet registrací u EDC přesáhl ke konci listopadu hranici třinácti tisíc.

Na stránkách Služby Copernicus pro monitorování atmosféry (CAMS) jsou běžně sledovány klíčové ukazatele složení atmosféry na celém světě, mimo jiné i kvalita přízemního ovzduší v Evropě, emise kouře z požárů a globální koncentrace látek znečišťujících ovzduší a skleníkových plynů. Stránky jsou založeny na jedinečném operačním modelovacím systému, který asimiluje data z pozorování Země a měření z in-situ sítí v rámci přísného zajištění kvality. Tento článek upozorňuje na některé významné události související se složením atmosféry, které se odehrály během boreálního podzimu (září-říjen-listopad) roku 2024.