Nad čistírnou odpadních vod v Simmeringu postaví Vídeň vysouvací solární střechu

Rakouská metropole umístí nad nádrž čistírny odpadních vod v Simmeringu první vysouvací střechu se solárními panely. Pohyblivá konstrukce umožní fotovoltaiku zasunout nebo vysunout během 30 sekund a zachovat provoz zařízení bez omezení. Instalace na ploše 1750 m2 má vzniknout do června roku 2027 a vygenerovat zhruba 260 MWh elektřiny ročně. K výrobě solární energie Vídeň již běžně využívá střechy významných budov. Po Státní opeře, radnici či fotbalovém stadionu přichází na řadu také čistírna odpadních vod v Simmeringu, kterou provozuje městská společnost ebswien. Na zařízení, které každý rok zpracuje kolem 200 milionů m3 vody, ale nebude obvyklá fotovoltaická instalace. Panely nad jednou z nádrží ponese speciální lanová konstrukce, kterou lze dle potřeby za 30 sekund stáhnout.

„Naší největší prioritou je, aby provoz čistírny nebyl nijak omezen. Nádrž musí být kdykoli rychle přístupná kvůli údržbě. Pevně instalovaná solární elektrárna proto nepřipadá v úvahu,“ vysvětluje vídeňský radní pro klima Jürgen Czernohorszky.

První skládací fotovoltaická střecha nevyžaduje zastavění dalších ploch. Společnost ebswien ji umístí nad nádrž Vorklärung West 2, která je součástí mechanického stupně čištění. Pokryje 1750 m2 a podle výpočtů vyrobí přibližně 260 MWh elektřiny ročně. Při silném větru, intenzivním sněžení nebo krupobití ji systém automaticky stáhne. Odhad roční produkce už s těmito přestávkami počítá.

Vysouvací fotovoltaika bude zatím sloužit jako pilotní projekt. Pokud se technologie osvědčí, může najít uplatnění i v dalších částech areálu. Studie proveditelnosti ukazuje, že pro podobné instalace lze využít celkem 46 000 m2 plochy nádrží. To odpovídá rozloze až sedmi fotbalových hřišť.

Čistírna v Simmeringu, která patří mezi tři největší v Evropské unii, přitom už dnes vygeneruje více energie, než sama spotřebuje. V roce 2025 dosáhla její energetická soběstačnost u elektřiny 110 procent a u tepla 173 procent. K tomu přispívá také efektivní využívání energie obsažené v čistírenském kalu. Do budoucna ale podle vedení společnosti ebswien spotřeba výrazně poroste. Další obnovitelné zdroje proto mají pomoci míru soběstačnosti zachovat.

Projekt zároveň zapadá do širší energetické strategie města. Vídeň, která už nyní patří mezi největší producenty zelené elektřiny v Rakousku, se jako první spolková země zavázala dosáhnout do roku 2040 klimatické neutrality. Postupně proto omezuje závislost na fosilních palivech a přechází na obnovitelné zdroje.

---

reklama

---