Větrné elektrárny mají ve srovnání s fosilními palivy nebo automobilovou dopravou výrazně menší dopady na zdraví lidí i životní prostředí. Současné vědecké poznatky nepotvrzují, že by při dodržování platných hygienických limitů představoval hluk, infrazvuk a další aspekty provozu větrných elektráren významné zdravotní riziko pro obyvatele žijící v jejich okolí, zaznělo na nedávném online brífinku Klimatické koalice a Hnutí DUHA.

Zimní srážky mají zásadní význam pro zásoby vody v krajině. Nová studie vědců z Hydrologického ústavu Akademie věd ČR však uvádí, že jejich role se výrazně liší podle nadmořské výšky. Zatímco v nížinách může voda ze zimních srážek zmírňovat půdní sucho ještě několik měsíců po zimě, v horských oblastech půdu opouští překvapivě rychle a zásobuje především podzemní vody a prameny. Výsledky publikoval mezinárodní vědecký časopis Hydrology and Earth System Sciences.

Horu Bořeň u Teplic si nyní mohou prohlédnout i lidé, kteří se na ni nemohou fyzicky dostat. Umožňuje to digitální model a online průvodce, které vytvořil student Fakulty životního prostředí UJEP Štěpán Málek. Za svou bakalářskou práci získal stipendium statutárního města Teplice.

Mezi nejčastěji darované předměty do městského Reuse centra Ostrava patří také knihy. Jen vloni sem lidé odevzdali více než 75 tisíc funkčních předmětů k opětovnému použití. Nový život tímto způsobem získalo také více než osm tisíc knih. Reuse centrum již šestým rokem provozuje společnost OZO Ostrava.

Data z unikátní sítě online měřicích stanic DendroNetwork ukazují, že stres stromů suchem dosáhl už na konci června hodnot srovnatelných s nejsuššími obdobími předchozích let. Na některých lokalitách jsou naměřené hodnoty dokonce významně překročeny. Podle odborníků je skutečnost, že léto teprve začíná, mimořádně varovným signálem.

Ostrava dlouhodobě a systematicky realizuje řadu zelených projektů, reagujíc na dopady a rizika vyplývající ze změn klimatu. Vysazována je zeleň, revitalizovány jsou parky, nepropustné povrchy střídají zasákavé plochy, přibývají vodní prvky ve městě, květnaté louky, ozeleňovány jsou střechy i tramvajové tratě.

Fakulta lesnická a dřevařská České zemědělské univerzity v Praze (FLD ČZU) společně s Městskými lesy Hradec Králové spolupracuje na novém projektu, Jeho cílem je vytvořit modelové území, které propojí ochranu přírody, rekreaci, environmentální vzdělávání a moderní návštěvnický management.

Změna klimatu stále výrazněji ovlivňuje vodní režim krajiny i měst. Častěji se setkáváme s delšími obdobími sucha, přívalovými srážkami, rychlým odtokem vody z krajiny nebo přehříváním sídel. Jednou z cest, jak se těmto dopadům přizpůsobit, jsou adaptační opatření – tedy úpravy v krajině, na vodních tocích i ve městech, které pomáhají vodu zadržet, zpomalit její odtok, podpořit vsakování a zlepšit stav prostředí.

Rakouská metropole přichází s novým modelem dopravně zklidněných čtvrtí inspirovaným Londýnem. Jednoduché urbanistické zásahy mají omezit tranzit aut a proměnit ulice v příjemnější místa pro každodenní život. První pilotní zóna vznikne letos v obvodu Meidling, další městské části budou následovat.

Více než tři stovky soutěžních prací, sedm zemí, dva světadíly a výrazně více humoru než v minulých letech. Takový byl letošní ročník EKOFÓRu, soutěže kresleného humoru o životním prostředí, jejíž tradice sahá až do sedmdesátých let minulého století a je od počátku spojena s časopisem Mladý svět.