Ministerstvo životního prostředí připravilo nový Plán odpadového hospodářství na období 2025–2035. Ten představuje zásadní národní strategický dokument, který definuje budoucí směřování vývoje odpadového hospodářství ČR a formuluje dlouhodobou vizi a perspektivu pro klíčové období let 2025-2035, a to v kontextu nezbytnosti splnění závazných cílů vymezených v evropské a národní legislativě. Dokument předložený ministrem životního prostředí Petrem Hladíkem dnes schválila vláda.

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) spustilo nový program na podporu přípravy projektů regenerace brownfieldů. Obce, městské části a kraje z celé České republiky mohou nově získat dotaci na zpracování projektové dokumentace a dalších podkladů potřebných k revitalizaci nevyužívaných areálů a objektů pro podnikatelské využití. Na přípravu projektů je vyčleněno 200 milionů korun. Příjem žádostí MPO spustí 15. srpna.

Zahrádkaření je stálicí českých domácností, potraviny si pěstuje více než polovina z nich. Věnují se mu ženy, muži, lidé s rozdílnými příjmy i vzděláním, ve městech i na venkově. Zahrádkáři častěji konzumují čerstvé ovoce a zeleninu a jsou méně ohroženi potravinovou chudobou. Dokládají to aktuální studie vědců z Národního institutu SYRI, na kterých spolupracovali Jan Vávra a Petr Jehlička ze Sociologického ústavu Akademie věd ČR a Maika Ohno z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Společný výzkum vědců z Archeologického ústavu AV ČR, Brno, a CzechGlobe – Ústavu výzkumu globální změny AV ČR ukazuje, jak klimatické podmínky a také vztahy s Římskou říší formovaly v prvních čtyřech stoletích našeho letopočtu vývoj germánských společností, obývajících střední Evropu. Článek, který byl právě publikován v prestižním časopise PLOS ONE, kombinuje novým způsobem data získaná archeologickým výzkumem s poznatky o klimatu ve starověku.

Již filozof a spisovatel J. J. Rousseau tvrdil, že pravá svoboda a demokracie znamenají neustálou účast občanů na tvorbě zákonů a řízení věcí veřejných, nikoli jen pasivní účast ve formě voleb. A ve Vídni si tuto myšlenku vzali opravdu k srdci. Participaci obyvatelstva na opatřeních, která mají reagovat na klimatickou změnu, tu nejen vítají, ale i aktivně podporují a vyhledávají.

Projekt vyvedení tepla z jaderné elektrárny Dukovany do Brna, tzv. Horkovod Dukovany–Brno, se posunul do další fáze příprav a může počítat s významnou podporou z výnosů z dražeb povolenek podle zákona o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů. V návaznosti na usnesení vlády vyhlásilo Ministerstvo životního prostředí společně se Státním fondem životního prostředí ČR novou dotační výzvu, z níž bude možné podpořit výstavbu horkovodu až 11 miliardami korun. Tato prioritní stavba se bude moci o prostředky ucházet prostřednictvím druhého kola výzvy z programu I+ (Inovativní a komplexní projekty). Prvním kolem výzvy, kde byl posuzován projektový záměr, projekt horkovodu Dukovany–Brno už úspěšně prošel.

Vědecký tým Dr. Miloslava Poláška z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR vynalezl nový způsob separace prvků vzácných zemin, lanthanoidů, využívaných ve velké míře v elektronice, medicíně, automobilovém a obranném průmyslu. Unikátní metoda umožňuje získat kovy jako například neodym nebo dysprosium z použitých neodymových magnetů. Vše se děje ekologickou cestou, pouhým srážením ve vodě, bez organických rozpouštědel a toxických látek.

Lesy České republiky a Komora obnovitelných zdrojů energie podepsaly memorandum o spolupráci, jehož cílem je podpora rozvoje obnovitelných zdrojů energie na státních pozemcích či budovách ve správě LČR. Spolupráce se zaměří především na sdílení odborných znalostí a vytipování vhodných lokalit a příležitostí pro výstavbu a instalaci obnovitelných zdrojů – včetně větrných, solárních, vodních a biomasových zařízení či tepelných čerpadel. Do budoucna se může jednat i o využití geotermální energie.

Česká republika bude mít zřejmě problémy s aplikací nové směrnice o produktech pro odlesňování (EUDR), která začne pro velké podniky platit koncem letošního roku. Přestože plocha lesních porostů u nás v posledních letech mírně vzrostla, na globálním odlesnění se podílíme prostřednictvím mezinárodního obchodu a zejména pak tuzemské spotřeby. Nová data ve studii SYRI o údajné nezúčastněnosti ČR na odlesňování jsou tak snadno vyvratitelná. Upozorňují na to autoři studie Nicolás Blampied a Mazlum Karatas.

Před dvěma lety, 6. června 2023, došlo k destrukci Kachovské přehrady v ukrajinské Chersonské oblasti, což představuje jednu z nejvážnějších ekologických katastrof způsobených ruskou invazí na Ukrajinu. Přívalová vlna vody tehdy zaplavila lidská obydlí, lesy i zemědělské pozemky, způsobila úhyn desítek tisíc tun ryb a zničila významné biotopy.