V roce 2025 stoupla spotřeba elektřiny, plynu i tepla, z toho největší meziroční nárůst Energetický regulační úřad (ERÚ) zaznamenal u plynu. Také výroba elektřiny se loni zvýšila a Česko zůstalo jejím čistým exportérem. Rostla výroba tepla ze zemního plynu a biomasy.

Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ ČR) již po osmé v rámci programu Pestrá krajina ocenila farmy a hospodářství, která kladou při své činnosti důraz na zadržování vody v krajně nebo na zvyšování druhové pestrosti na užívaných pozemcích. Záštitu nad konferencí, jejíž součástí bylo slavnostní vyhlášení výsledků tohoto programu, a která proběhla 12. února 2026 v aule České zemědělské univerzity v Praze-Suchdole, převzali předsedkyně Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova Evropského parlamentu Veronika Vrecionová, manželka prezidenta republiky Eva Pavlová a předseda Senátu Parlamentu ČR Miloš Vystrčil. Představujeme šestici farem, které letos odborná porota programu Pestrá krajina vybrala a ocenila zlatou či stříbrnou medailí.

Vědci z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích (JU) sledovali výskyt psychoaktivních léčiv ve vodě a v raných vývojových stadiích ryb žijících v toku ovlivněném komunálním znečištěním. V rámci mezinárodního výzkumu, na kterém spolupracovali s kolegy z Baylor University v USA, zjistili přelomové informace o hromadění psychoaktivních léčiv v jikrách a plůdku pstruha obecného. Výzkumníci přinesli první důkaz o hromadění psychoaktivních léčiv, které se nesmí podávat těhotným ženám z důvodu možného poškození matky, plodu nebo narušení průběhu těhotenství, v jikrách a vylíhlém váčkovém plůdku.

Čistá energie má hezký cíl, ale hodně špinavý začátek. Bez kovů vzácných zemin se neobejde řada moderních technologií – od elektromotorů po vysoce účinné větrné elektrárny. Jejich těžba však ničí krajinu a posiluje globální závislosti. Vědci nyní přicházejí s překvapivým řešením: místo těžké techniky by mohly vzácné kovy „těžit“ rostliny.

Tým z pražského Archeologického ústavu Akademie věd ČR objevil v Ománu nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii. Mimořádně rozsáhlé rituální místo přináší dosud nejpodrobnější důkazy o stravě a mobilitě neolitických komunit v regionu, včetně faktu, že lidé se tehdy specializovali na lov mořských predátorů.

Podíl slunce na výrobě bezemisní elektřiny v České republice se stále zvyšuje. Potvrzují to i čísla za výrobu fotovoltaických elektráren provozovaných společnostmi Skupiny ČEZ, které v osmi krajích ČR dodaly do sítě více než 185 GWh. Za růstem o 30,4 procenta stojí nově zprovozněné elektrárny a příznivější počasí s lepšími osvitovými podmínkami než o rok dříve.

Sanarelli, Austin, Fenner a Armand-Delille. Co to je? Příjmení čtyř všeobecně spíše neznámých pánů, které od sebe dělilo dobře šedesát let a rozdílné formy působení na třech různých kontinentech. A přesto jejich zásluhy cosi propojuje v jeden poučný příběh, do kterého se vešly hned dvě prřádné ekologické katastrofy.

Zemědělci čelí stále většímu riziku horkých vln a jejich dopadům. Voda v krajině se stává stále více strategickou komoditou. I proto přemýšlejí, jak jí zadržet co nejvíce. V povodí Dyje se tento problém snaží řešit projekt SaveWater. O tomto a dalších projektech a výzkumech informovali na setkání tvůrců a spolupracovníků projektu InterSucho a přidružených projektů nejen vědci z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe minulý týden ve Větrném Jeníkově.

Přes 4 400 sociálních služeb napříč celou Českou republikou zaznamenává nově vzniklá interaktivní mapa od organizace Zachraň jídlo. Vůbec poprvé tak vznikl ucelený přehled míst, kde by mohli lidé v nouzi využívat přebytečné pokrmy z jídelen a restaurací. Data ukazují, že jen ve školních a závodních jídelnách a rychlém občerstvení se ročně vyhodí přes 20 000 tun jídla, které by bylo možné darovat. V rámci projektu Zachraň oběd organizace řídí darování nevyužitých pokrmů již od roku 2022 a systém je nyní připraven k rozšíření po celé zemi.

V hlavním městě v současné době probíhá výměna veřejného osvětlení – tradiční sodíkové lampy nahrazují LED svítidla. To v praxi znamená, že se mění i odstín světla, z oranžového na bílé. Odborníci z Národního ústavu duševního zdraví, Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, České zemědělské univerzity, České společnosti pro osvětlování, regionální skupina Brno, Astronomického ústavu AV ČR a Fakulty stavební ČVUT v Praze varují, že tyto změny mohou mít významný vliv na spánek a dlouhodobě na celkové zdraví obyvatel, a zároveň budou mít měřitelný dopad na ekologii nočního prostředí v hlavním městě i jeho širším okolí.