Pomozte vybrat opatření, která pomohou krajině lépe zvládat sucho i přívalové deště
6.7.2026 05:15 | PRAHA
(Ekolist.cz) | Adam Vizina
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka
Dotazník se ptá například na opatření v zemědělské krajině, jako je trvalé zatravnění, protierozní osevní postupy, zasakovací průlehy nebo záchytné hrázky. Zahrnuje také přírodě blízká opatření, například mokřady, retenční nádrže, revitalizace vodních toků nebo tvorbu pestřejších lesních porostů.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka
Část opatření se týká i sídel, například hospodaření s dešťovou vodou, zelených střech nebo prvků podporujících vsakování srážkové vody. Mezi hodnocenými opatřeními jsou také technicky náročnější zásahy, například řízená dotace podzemních vod, ochrana vodních zdrojů nebo převody vody.
Vyplnění dotazníku pomůže porovnat, která opatření jsou podle respondentů nejúčinnější pro zadržení vody v krajině, zmírnění sucha, omezení povodňových rizik, zlepšení kvality vody nebo podporu biodiverzity. Součástí hodnocení je také finanční a časová náročnost, protože při rozhodování o realizaci opatření není důležitý pouze jejich přínos, ale také proveditelnost v praxi.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka
Dotazník je určen odborníkům i široké veřejnosti. Není nutné odpovídat na všechny otázky – pokud si respondent u některého opatření není jistý nebo ho nepovažuje za relevantní, může danou část přeskočit. Výsledky budou využity pro další výzkumné a metodické práce projektu Centrum Voda a pro lepší porovnání adaptačních opatření v podmínkách České republiky.
Zapojte se prosím do hodnocení a pomozte určit, která opatření mohou nejlépe přispět k tomu, aby krajina i města lépe zvládaly sucho, přívalové deště a další dopady změny klimatu.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (48)
PB
Petr Blažek
6.7.2026 21:56Problém je, že jako sedlák neuznávám bezorebné technologie jako takové co zajišťují větší vsakování vody.
Právě většinou naopak. Aby se voda měla kam vsáknout tak musí být v půdě póry. A ty se tvoří po orbě, která zachová větší hrudovatost půdy a tím pádem se půda tolik neslehá.
Kdežto bezorebné technologie, když pominul , že jsou většinou ošizené co se týče hloubky, pracují tak, že půdu rozmělní na malé částice, které se selhávají. Je to sice někdy lepší na vzcházení rostlin, ale rozhodně to není lepší na vsakování vody.
Odpovědět
Právě většinou naopak. Aby se voda měla kam vsáknout tak musí být v půdě póry. A ty se tvoří po orbě, která zachová větší hrudovatost půdy a tím pádem se půda tolik neslehá.
Kdežto bezorebné technologie, když pominul , že jsou většinou ošizené co se týče hloubky, pracují tak, že půdu rozmělní na malé částice, které se selhávají. Je to sice někdy lepší na vzcházení rostlin, ale rozhodně to není lepší na vsakování vody.
pp
pavel peregrin
7.7.2026 06:14 Reaguje na Petr BlažekNebo alespoň hlubší kypření, a pro těžší půdy to platí stoprocentně. Na druhou stranu- lidem, kteří půdě nerozumí, to můžete vysvětlovat horem dolem a stejně si budou mlít to svoje.
Odpovědět
TS
Tonda Selektoda
7.7.2026 06:16 Reaguje na Petr BlažekNejsem zemědělec, ale četl jsem názor, že v prvé řadě je třeba věnovat pozornost půdě. Podpořit půdní organismy počínaje houbami, zajišťující tu popisovanou hrudkovitost půdy. Sám jsem se kdysi podivil, že vrstva 1 mm vody, zasákne jen do 3 až 4 mm hloubky půdy, a to ještě bez vlivu spotřeby rostlin na půdě rostoucí a následného odparu vody z povrchu půdy. Z tohoto pohledu, pak ty démonizované meliorace z doby reálného socialismu, zakopané v nezámrzné hloubce, nemají při dešti žádná vliv.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
7.7.2026 06:44 Reaguje na Tonda SelektodaBylo by to na delší povídání, ale ty názory, že s půdou se nemá hýbat a ona se jako zázrakem rozplodí, patří do říše bajek a teoretických keců. Praxe je taková, jak píše p.Blažek a jen dodám, že v případě těžších a těžkých půd platí, že taková půda musí být intenzivně obdělávaná a provzdušňovaná, aby se mohla rozvinout následná mineralizace, což je pro pány, podporující minimalizaci, sprosté slovo. Jenže ti pánové zřejmě mají pouze teoretické vědomosti, méně už ty praktické.
A ohledně meliorací už toho bylo napsáno spoustu, tak jen pro osvěžení- podle mě si drtivá část lidí myslí, že meliorace sbírá dešťovou vodu, co prší na pole. Hluboký omyl.
Odpovědět
A ohledně meliorací už toho bylo napsáno spoustu, tak jen pro osvěžení- podle mě si drtivá část lidí myslí, že meliorace sbírá dešťovou vodu, co prší na pole. Hluboký omyl.
TS
Tonda Selektoda
7.7.2026 08:27 Reaguje na pavel peregrinAle vždyť jsem nepsal, že se s půdou nemá hýbat, nepodporoval jsme bezorebné technologie, ani netvrdil, že meliorace sbírají dešťovku. Vždyť by musela napršet vrstva kolem 20 cm vody, aby se za pár dnů, její část dostala na úroveň melioračních trubek...
Odpovědět
pp
pavel peregrin
7.7.2026 11:37 Reaguje na Tonda SelektodaTo nebylo na vás, to byste špatně chápal. Píšete to správně.
Odpovědět
Pe
Petr
7.7.2026 09:22 Reaguje na pavel peregrinStále tu opakujete, že meliorace sbírá pouze spodní vodu a udržuje její hladinu na výši té meliorace. Zbývá tedy otázka jak se ta spodní voda doplňuje?
Ano, hlavně srážkami. A ty se hlouběji než metr nedostanou, když je meliorace odvede pryč do nejbližší vodoteče. Nelze argumentovat tím, že se spodní voda doplňuje i pohybem spodní vody v krajině. Zasakování srážek je prostě nezbytné a nenahraditelné!
Kromě snížení hladiny spodní vody, které umožní zemědělskou výrobu i na zamokřených místech, má tedy meliorace i další "funkce":
1. odvádí vodu z volné krajiny pryč.
2. brání srážkám doplňovat spodní vody.
3. omezuje výpar z půdy, čímž ničí malý vodní cyklus a podporuje vysychání krajiny.
Odpovědět
Ano, hlavně srážkami. A ty se hlouběji než metr nedostanou, když je meliorace odvede pryč do nejbližší vodoteče. Nelze argumentovat tím, že se spodní voda doplňuje i pohybem spodní vody v krajině. Zasakování srážek je prostě nezbytné a nenahraditelné!
Kromě snížení hladiny spodní vody, které umožní zemědělskou výrobu i na zamokřených místech, má tedy meliorace i další "funkce":
1. odvádí vodu z volné krajiny pryč.
2. brání srážkám doplňovat spodní vody.
3. omezuje výpar z půdy, čímž ničí malý vodní cyklus a podporuje vysychání krajiny.
Pe
Petr
7.7.2026 09:26 Reaguje na PetrV současné situaci krajiny a vodního režimu jsou funkční meliorace katastrofa. A že zrovna tam někdo chce něco pěstovat není žádné ospravedlnění a odůvodnění, ale jen něčí chtivost na úkor rozsáhlých škod a poškození celého prostředí. Stojí to za to?
Odpovědět
pp
pavel peregrin
7.7.2026 11:46 Reaguje na PetrNa vás je přesně vidět, že tomu vůbec nerozumíte a akorát se tady zesměšňujete. Takže já vám to vysvětlím- voda ze srážek musí nejprve nasytit půdní profil NAD meliorací a teprve POTOM se dostává hlouběji a až potom , když začne stopat, meliorační pera ji drží ve výšce, která nebrání kulturní rostlině žít. Běžte se někdy podívat, až začne pršet po delší době sucha, zda ta meliorace začne téct. Ani omylem, vážený!
A veškerá voda pod úrovní per tam zůstává, tedy žádné vaše odvádění vody z krajiny!
Pokud za odvádění vody považujete odtok vody, která by jinak stoupala a ničila kořeny kulturní plodiny, tak to je v naprostém pořádku a proto se taky dělala.
Takže ten váš závěr, že meliorace brání srážkám doplňovat spodní vody, je nesmysl jak vyšitý. Už mě nebaví neustále vysvětlovat diletantům, co meliorace vůbec je!
Odpovědět
A veškerá voda pod úrovní per tam zůstává, tedy žádné vaše odvádění vody z krajiny!
Pokud za odvádění vody považujete odtok vody, která by jinak stoupala a ničila kořeny kulturní plodiny, tak to je v naprostém pořádku a proto se taky dělala.
Takže ten váš závěr, že meliorace brání srážkám doplňovat spodní vody, je nesmysl jak vyšitý. Už mě nebaví neustále vysvětlovat diletantům, co meliorace vůbec je!
pp
pavel peregrin
7.7.2026 11:50 Reaguje na pavel peregrinOna ta pole někomu patří a na polích se hospodaří, víte? A ke správné agronomické praxi patří také nedopustit, aby byla pole zamokřená. To si nechte někam do mokřadů nebo na slatinné louky, tam ano, ale kulturní louky a pole se obdělávají a nechávají napospas přírodě, jak si asi ve svém mozečku myslíte!
Odpovědět
pp
Pe
Petr
7.7.2026 12:29 Reaguje na pavel peregrinJistěže meliorace brání srážkám doplňovat spodní vodu. Odvádí i tu cestou dolů. Ano, není to vždy, všude a vše, ale odvádí.
A že odvod vody z krajiny je v současné době vysychání absurdita a ne "v naprostém pořádku" je zcela evidentní, ale já chápu, že tomu budete stále říkat nutnost a správná agronomická praxe, protože vás to živí, a to je pro váš mozeček to jediné správné, co je na světě potřeba dělat.
Odpovědět
A že odvod vody z krajiny je v současné době vysychání absurdita a ne "v naprostém pořádku" je zcela evidentní, ale já chápu, že tomu budete stále říkat nutnost a správná agronomická praxe, protože vás to živí, a to je pro váš mozeček to jediné správné, co je na světě potřeba dělat.
pp
pavel peregrin
7.7.2026 12:31 Reaguje na PetrOpravdu? tak se běžte podívat na pole, jak jsem už psal. Nerozumíte vůbec ničemu, ale snažíte se dělat chytráka a jen dokazujete svoji blbost.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
7.7.2026 12:33 Reaguje na pavel peregrinA ještě něco- až by vás to živilo také, tak byste rychle přehodnotil ty svoje filozofické kecy.
Odpovědět
Pe
Petr
7.7.2026 12:53 Reaguje na pavel peregrinA to je přesně to, co jsem psal. Že váš mozeček nic jiného vidět nedokáže.
Odpovědět
pp
Pe
Petr
7.7.2026 12:59 Reaguje na pavel peregrinArgumentace, že je nutné odvodňovat krajinu protože vás to živí je velice blízká argumentaci dozorce v koncentračním táboře, že dělá jen svoji práci.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
7.7.2026 14:03 Reaguje na PetrNechte si ty žvásty pro toho, kdo vám to bude žrát.
Odpovědět
Pe
Petr
7.7.2026 14:16 Reaguje na pavel peregrinVlastně je to geniální argumentace. Můžeme dělat cokoliv a bez ohledu na následky, stačí říct kouzelnou formuli Mě to živí. To se bude mnoha lidem hodit.
Odpovědět
Pe
Petr
7.7.2026 14:37 Reaguje na pavel peregrinA že se vám to nelíbí jen ukazuje, že o tom víte.
Odpovědět
Pe
Petr
7.7.2026 14:41 Reaguje na pavel peregrinA že je současné zemědělství v konfliktu s udržitelností a životním prostředím dobře víte. Dělat to je vaše rozhodnutí, nikdo vás nenutí se tím živit a není to ani žádné ospravedlnění. Klidně jděte dělat něco jiného.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
7.7.2026 19:08 Reaguje na PetrTakže je vidět, že jste nikdy nic pořádného nedělal, neb to neumíte, co ale umíte dobře, je žvanit nesmysly!
Odpovědět
Pe
Petr
7.7.2026 12:52 Reaguje na pavel peregrinŽe tam nic neteče po normálním dešti je evidentní, to tam ani nedoteče. Až bude lejt tak, že se voda dostane metr hluboko a tam začne prosakovat do meliorací, tak bude i odtékat.
https://www.nase-voda.cz/neni-pravda-ze-meliorace-krajinu-zbytecne-odvodnuji/
Odpovědět
https://www.nase-voda.cz/neni-pravda-ze-meliorace-krajinu-zbytecne-odvodnuji/
pp
pavel peregrin
7.7.2026 14:05 Reaguje na PetrNezklamal jste. Úplně blbej. To snad je úplně normální, že to tu vodu, která stoupne nad požadovanou hladinu, odvede! Jenže vše ostatní bude vodou nasyceno-a o to jde.
Odpovědět
Pe
Petr
7.7.2026 14:25 Reaguje na pavel peregrinAle já mluvím o vodě směrem dolů.
Jinak pro krajinu je fuk jakou vodu meliorace odvede, jestli stoupající, nebo klesající. Pro krajinu a klima je to v téhle době tragédie v každém případě. Jediný komu to vyhovuje jsou ti, kdo se snaží pěstovat něco tam, kde by se nic pěstovat nemělo, tedy na silně podmáčených územích. Taková území mají fungovat jako přirozené rezervoáry vody v krajině a podílet se na vodním cyklu, ne vodu odvádět do řeky a pěstovat tam kdovíco někomu pro zisk. Je zajímavé jak se stejná věc hodí různým ideologiím, tedy socialismu i kapitalismu.
Odpovědět
Jinak pro krajinu je fuk jakou vodu meliorace odvede, jestli stoupající, nebo klesající. Pro krajinu a klima je to v téhle době tragédie v každém případě. Jediný komu to vyhovuje jsou ti, kdo se snaží pěstovat něco tam, kde by se nic pěstovat nemělo, tedy na silně podmáčených územích. Taková území mají fungovat jako přirozené rezervoáry vody v krajině a podílet se na vodním cyklu, ne vodu odvádět do řeky a pěstovat tam kdovíco někomu pro zisk. Je zajímavé jak se stejná věc hodí různým ideologiím, tedy socialismu i kapitalismu.
pp
pavel peregrin
7.7.2026 19:11 Reaguje na PetrProboha co to melete pořád za nesmysly? Jak pěstovat někde něco, co by se nemělo? Vy něco zobete nebo jste opravdu takový zelený natvrdlo?
Žádný silně podmáčený území- ale normální jílovito-hlinitá, jinak úrodná půda, která potřebuje pouze upravit hladinu spodní vody!
To snad není možný, co ta dnešní společnost produkuje za exoty!!
Odpovědět
Žádný silně podmáčený území- ale normální jílovito-hlinitá, jinak úrodná půda, která potřebuje pouze upravit hladinu spodní vody!
To snad není možný, co ta dnešní společnost produkuje za exoty!!
TS
Tonda Selektoda
7.7.2026 13:12 Reaguje na PetrNo jo, jenže ta trubka, umístěná v hloubce kolem 70 cm, nepobere vodu prosakující zeminou v širokém okolí. To, až ta voda narazí na nepropustnou vrstvu a začne se na ní hromadit, a tím postupně podmáčet pozemek, pak může být její přebytek plošně tou rourou odveden. Nebo jinak: přeci neprší jen nad tou rourou, aby voda mohla odtéct. To co spadne vedle, a mine polohu roury v pozemku, přeci zasakuje hlouběji, než je pozice trubky v pozemku. A tím vlastně doplňuje i tu zásobu podzemní vody o které se zmiňujete!
Odpovědět
Pe
Petr
7.7.2026 13:31 Reaguje na Tonda SelektodaTo samozřejmě ano, voda mimo drenáže může putovat dál. Ale není to pouze kolmo nad rouru, pohyb vody v půdě je "všelijaký" a klidně se může stát, že v té trubce skončí voda z plochy o kus vedle.
Odpovědět
TS
Tonda Selektoda
7.7.2026 16:10 Reaguje na PetrPetře, zkusme to jinak: vezměte si papír, tužku a pravítko. Nakreslete si modelovou situaci. Narýsujte si na papír (A4) čáru. To bude povrch pole (louky). Uprostřed, pod ní, asi 7 mm, nakresete malý kroužek, asi 1-2 mm. To bude ta drenážní trubka v hlouce 70 cm, o průměru 10 cm. A to samé si nakreslete o 10 cm vlevo i vpravo. Máte model uložení tří drenážních trubek, uložených 10 m od sebe v pozemku. A teď, necháme na jednu trubku kapat vodu. Půda nad ní je porézní. Mimo žížal a hrabošů, tu poréznost půdy způsobují zejména nenasytné kapiláry. Kapka dopadne a kapiláry (s podporou gravitace), ji nasají. Tím půdu v okolí zvlhčí. Následují další kapky a proces pokračuje směrem k drenáži, až je i půda na drenážní trubce vlhká. Co udělá další kapka? Vteče do trubky? Nikoliv! Ty okolní lačné kapiláry půdy, ji odsají a nedovolí vytvořit na trubce kapku. A proces tak pokračuje zvlhčováním půdy, a to i pod úrovní trubky! Stejně to bude fungovat i na zbylé části nakresleného povrchu modelu mezi trubkami. Za pár týdnů, nebo i let, ty kapky současného deště, mohou dosáhnout "jezera" podzemní vody, napájet potůček, řeku, nebo studnu...
A teď, asi půl centimetru pod trubkou, narýsujte další čáru. To bude nepropustné podloží. Skála, nebo jíl. Další kapky, deště tuto bariéru nepřekročí. Voda se tam zastaví a začne se hromadit, stoupat, podmáčet půdu, až dosáhne i tu drenážní trubku. Vnikne do ní a začne odtékat. Jenže, trubka je porézní. Jak do ní doda vnikla, může z ní znovu po cestě trubkou i vytéct a zasakovat se jinde, třeba pod stromy na okraji pole...
A představ si, že meliorace se používala i v kulturách starého Egypta, Indie...
A princip meliorace, lze použít i inverzně - k zavlažování pozemku přímo pod kořeny rostlin!
Tak co, již chápeš, že naši otcové a dědové, žijící v bájném reálném socialismu, nebyli tupci a současná generace neználků, se na meliorace jen vymlouvá?
Odpovědět
A teď, asi půl centimetru pod trubkou, narýsujte další čáru. To bude nepropustné podloží. Skála, nebo jíl. Další kapky, deště tuto bariéru nepřekročí. Voda se tam zastaví a začne se hromadit, stoupat, podmáčet půdu, až dosáhne i tu drenážní trubku. Vnikne do ní a začne odtékat. Jenže, trubka je porézní. Jak do ní doda vnikla, může z ní znovu po cestě trubkou i vytéct a zasakovat se jinde, třeba pod stromy na okraji pole...
A představ si, že meliorace se používala i v kulturách starého Egypta, Indie...
A princip meliorace, lze použít i inverzně - k zavlažování pozemku přímo pod kořeny rostlin!
Tak co, již chápeš, že naši otcové a dědové, žijící v bájném reálném socialismu, nebyli tupci a současná generace neználků, se na meliorace jen vymlouvá?
pp
pavel peregrin
7.7.2026 14:09 Reaguje na Tonda SelektodaJe to marný, je to marný- to je člověk, který nemá o principu drenáže ani potuchy a jen papouškuje vyčteninky bůhvíodkud.
Odpovědět
Pe
Petr
7.7.2026 14:34 Reaguje na pavel peregrinAno, nenapsal jsem to moc jasně, tak abyste to pochopil i vy, zde se mluví o srážkové vodě a "kolmo nahoru" zde znamená, že to platí i pro vodu spadlou mimo trubku, a že i taková může skončit v ní.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
7.7.2026 19:12 Reaguje na PetrPochopil jsem pouze jedno- jste natvrdlo. Takový Tonda Selektoda, ač nezemědělec, to pochopil na první dobrou!
Odpovědět
JH
JH
7.7.2026 07:59 Reaguje na Petr BlažekJsou sedláci, kteří používají bezorebné technologie a dosahují slušných výnosů, takže jim voda asi vsakuje docela dobře.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
7.7.2026 11:39 Reaguje na JHKdyž řeknete a), tak dodejte i to b)- ano, lze, ale je třeba vždy říci, na jakých půdách a jakou technologií. Je veliký rozdíl v minimalizačních technologiích a do minimalizace se počítá i to hlubší kypření, ne jen mělké diskování.
Odpovědět
JH
JH
7.7.2026 12:42 Reaguje na pavel peregrinPokud počítáte i hlubší kypření, tak to spektrum půd i technologií je docela široké.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
7.7.2026 14:07 Reaguje na JHJistě, že počítám i hlubší kypření. To se do minimalizace počítá též. a s tím nemám problém. Problém mám s mělkým diskováním a taktéž s regeneračním zemědělstvím, které mám takříkajíc v přímém přenosu vedle nás a je to katastrofa.
Odpovědět
JH
JH
7.7.2026 20:15 Reaguje na pavel peregrinJá nevím, jak úspěšné bude v budoucnosti regenerativní zemědělství, ale asi je trochu předčasné to hodnotit podle souseda, kterému to zrovna nejde.
Odpovědět
ZU
Zbynek Ulcak
7.7.2026 13:23 Reaguje na Petr Blažek... v celém článku ani v tom dotazníku není o bezorebných technologiích ani slovo...
Odpovědět
PB
Petr Blažek
7.7.2026 21:29 Reaguje na Zbynek UlcakJenže není tam ani stopa po tom, jak opravdu v reálném světě zajistit aby se co nejvíce vody vsáklo v ploše pole a zbytečně neodpařovalo .
Praktiky, které se již po staletí učí zemědělci. Místo toho samé vznešené vědecké pojmy. Všechno to zase jenom zavání nataženou rukou pro erární podporu.
Odpovědět
Praktiky, které se již po staletí učí zemědělci. Místo toho samé vznešené vědecké pojmy. Všechno to zase jenom zavání nataženou rukou pro erární podporu.
ZU
Zbynek Ulcak
7.7.2026 22:31 Reaguje na Petr Blažek... jen pro zajímavost - tohle je kratičký nezemědělský článeček a na tom, co píše, asi něco je - https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/2014/cislo-10/orba-jako-intelektualni-cinnost.html
Odpovědět
JO
TS
Tonda Selektoda
8.7.2026 08:09 Reaguje na Zbynek UlcakVzpomínám si, že kdysi před orbou, po poli jezdil traktor s vlekem, který za jízdy rozmetal po poli hnůj. Někdy i těžká Tatra s cisternou. Ta po poli rozfoukala vápenný hydrát. Až pak přijel traktor s víceradličným pluhem. Ona asi ta péče o kvalitu půdy a její propustnost pro srážkovou vodu, nebude jen o narušení jejího povrchu...
A přidám jednu perličku:
Na pole, nedaleko, vedle vojenských radarů, byl na podzim vyvážen hnůj. V pravidelných odstupech hromady, šachovnicově. Na jaře přišel střelmistr se svými pomocníky. Do každé kupky vložili trhavinu a propojili to dráty. Po opuštění pole, pak střelmistr jenom zmáčkl tlačítko na své skříňce, a všechny kupky se rozletěly po poli. Bylo pohnojeno. Až jednou, se něco nepovedlo. A kupky hnoje se rozletěly dříve, než střelmistr i s pomocníky, stihli odejít z pole. Všichni od hnoje! Až večer v hospodě, po upozornění technika radaru pochopili, že jim to předčasně odpálil právě zapnutý radar...
Odpovědět
A přidám jednu perličku:
Na pole, nedaleko, vedle vojenských radarů, byl na podzim vyvážen hnůj. V pravidelných odstupech hromady, šachovnicově. Na jaře přišel střelmistr se svými pomocníky. Do každé kupky vložili trhavinu a propojili to dráty. Po opuštění pole, pak střelmistr jenom zmáčkl tlačítko na své skříňce, a všechny kupky se rozletěly po poli. Bylo pohnojeno. Až jednou, se něco nepovedlo. A kupky hnoje se rozletěly dříve, než střelmistr i s pomocníky, stihli odejít z pole. Všichni od hnoje! Až večer v hospodě, po upozornění technika radaru pochopili, že jim to předčasně odpálil právě zapnutý radar...
JO
Jarka O.
8.7.2026 18:01 Reaguje na Tonda SelektodaŽížaly na výletě.
Rozváželi hnůj zároveň s vápnem? To nemuseli. Ale jinak, tahle meliorace je v kocourkově od 90.let zakázaný sprostý pojem. Víte proč? Protože vápno je levné, lehce dostupné, neškodné přírodě a krajině, užitečné a řešící strukturu půdy, kvalitu, eroze, degradaci a ubývání ornice, zazemňování nádrží, kvalitu vody a sinice. To nesmělo projít! Kolegové z blízké ciziny se zpočátku divili, protože si mysleli, že mluvili s rozumnými lidmi, ale rychle rozpoznali fanatismus a hlupáctví, a kdoví co ještě a nechávají to být. Sami si kvalitu půdy a lesy nenechávají zničit zelenými.
Odpovědět
Rozváželi hnůj zároveň s vápnem? To nemuseli. Ale jinak, tahle meliorace je v kocourkově od 90.let zakázaný sprostý pojem. Víte proč? Protože vápno je levné, lehce dostupné, neškodné přírodě a krajině, užitečné a řešící strukturu půdy, kvalitu, eroze, degradaci a ubývání ornice, zazemňování nádrží, kvalitu vody a sinice. To nesmělo projít! Kolegové z blízké ciziny se zpočátku divili, protože si mysleli, že mluvili s rozumnými lidmi, ale rychle rozpoznali fanatismus a hlupáctví, a kdoví co ještě a nechávají to být. Sami si kvalitu půdy a lesy nenechávají zničit zelenými.
JH
TS
Tonda Selektoda
8.7.2026 21:25 Reaguje na Jarka O.Ale ne, vždy jen jedno, většinou ten kravský hnůj smíchaný se slámou. Tedy, laicky řečeno. Ale na polích u lesa, jsem viděl jezdit po strništi i Tatrovku. A kolem ní obrovská bílá oblaka, která vítr unášel i do lesa. Když jsem se tam zašel podívat, nebylo to hnojivo, ale jemně mleté hašené vápno (hydrát).
Odpovědět
JO
Jarka O.
9.7.2026 22:22 Reaguje na Tonda SelektodaMohl to být i vápenec. Každopádně hospodařili správně a vědecky:).
Odpovědět
TS
Tonda Selektoda
10.7.2026 12:00 Reaguje na Jarka O.Mohl, ten je též bílý. Snad se i používal po kyselých deštích, k úpravě PH půdy chřadnoucích lesů na severu Čech.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
13.7.2026 07:24 Reaguje na Jarka O.Používat hnůj zároveň s vápnem se moc nedoporučuje.
Odpovědět
