Díky digitálnímu modelu si mohou Bořeň prohlédnout i ti, kteří se na vrchol nedostanou
Na Bořeň vystupoval opakovaně, část cest natáčel. Lidé tak mohou mít autentický zážitek. „Těch výstupů bylo přes deset. Všechno se podařilo vytvořit zhruba během jednoho až dvou měsíců,“ popisuje. Bořeň si student nevybral náhodou. Lokalita byla dobře dostupná a zároveň nabízela vhodné podmínky pro zpracování projektu. „Postupně jsem si k tomu místu vytvořil blízký vztah. Chodila tam se mnou i celá rodina,“ říká.
Součástí práce bylo také testování mezi uživateli, včetně lidí s různými typy omezení. „Lidé, kteří jsou zvyklí pracovat s technologiemi, to hodnotili velmi pozitivně. A objevila se i skupina lidí, která by uvítala víc takto zpřístupněných lokalit, kam se sami nedostanou,“ uvedl Málek.
Podle Jana Paciny z Fakulty životního prostředí UJEP jde o ukázku toho, kam se geoinformatika posouvá. „Není jen o mapách. Stává se nástrojem, který dokáže otevírat krajinu širší skupině lidí a propojuje data, vizualizaci i praktické využití v terénu. Podobné aplikace mají velký potenciál – nejen pro turismus, ale i pro plánování, vzdělávání nebo komunikaci s veřejností,“ uvádí Pacina.
Štěpán Málek se geoinformatice věnuje i nadále. V navazující diplomové práci plánuje vytvořit detailní 3D model města Mostu. „Bude to kompletní 3D model města pro různé typy analýz a prezentací,“ uzavírá Málek.
Digitální mapa hory Bořeň je dostupná na webu FŽP.
Virtuální prohlídka zde.
reklama

Dále čtěte |
Japonsko zkouší AI při diagnostice stromů, jimž by mohl hrozit pád
Příliš krotká divočina. Umělá inteligence vykresluje přírodu po svém
Umělá inteligence pomáhá ve Vídni zpřesňovat předpovědi povodní

Vyhlášení CHKO Krušné hory vnímají lidé převážně pozitivně, ukazuje výzkum
Češi by uvítali MHD zdarma. Chtějí také čisté vozy a lepší návaznost spojů, ukázal výzkum
Student vytvořil digitální kopii chemičky. Model umožňuje simulovat krizové situace