Díky digitálnímu modelu si mohou Bořeň prohlédnout i ti, kteří se na vrchol nedostanou
Na Bořeň vystupoval opakovaně, část cest natáčel. Lidé tak mohou mít autentický zážitek. „Těch výstupů bylo přes deset. Všechno se podařilo vytvořit zhruba během jednoho až dvou měsíců,“ popisuje. Bořeň si student nevybral náhodou. Lokalita byla dobře dostupná a zároveň nabízela vhodné podmínky pro zpracování projektu. „Postupně jsem si k tomu místu vytvořil blízký vztah. Chodila tam se mnou i celá rodina,“ říká.
Součástí práce bylo také testování mezi uživateli, včetně lidí s různými typy omezení. „Lidé, kteří jsou zvyklí pracovat s technologiemi, to hodnotili velmi pozitivně. A objevila se i skupina lidí, která by uvítala víc takto zpřístupněných lokalit, kam se sami nedostanou,“ uvedl Málek.
Podle Jana Paciny z Fakulty životního prostředí UJEP jde o ukázku toho, kam se geoinformatika posouvá. „Není jen o mapách. Stává se nástrojem, který dokáže otevírat krajinu širší skupině lidí a propojuje data, vizualizaci i praktické využití v terénu. Podobné aplikace mají velký potenciál – nejen pro turismus, ale i pro plánování, vzdělávání nebo komunikaci s veřejností,“ uvádí Pacina.
Štěpán Málek se geoinformatice věnuje i nadále. V navazující diplomové práci plánuje vytvořit detailní 3D model města Mostu. „Bude to kompletní 3D model města pro různé typy analýz a prezentací,“ uzavírá Málek.
Digitální mapa hory Bořeň je dostupná na webu FŽP.
Virtuální prohlídka zde.
reklama
Dále čtěte |
Autonomní stroje mění zemědělství, rozpoznají plevel i plodiny, říká odborník
Francouzští inženýři vyvinuli autonomní dron k hubení komárů přímo za letu
Vědci propojili na pomoc zemědělcům senzory v porostu s umělou inteligencí
Kam se spreji? Obec Přestanov testuje jejich sběr, vědci z nich chtějí získat cenné kovy
Čeští a němečtí studenti zkoumali v Zubrnicích tradiční luční sady a jejich přínosy
V půdě se skrývají stopy po sklářství. Výzkum v Lužických horách nachází lokální ohniska olova