Web Vlny veder nově informuje o tepelném stresu v okresních městech

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Zdroj | Depositphotos

Vlny veder, tedy období s velmi vysokými teplotami, která trvají několik dní, mají negativní dopad nejen na lidské zdraví, čímž zatěžují zdravotní systém, ale také ovlivňují vodní režim v krajině, zvyšují riziko požárů, mají negativní vliv na stav vegetace, zemědělskou produkci, energetiku a společnost obecně. „V 21. století jsou tyto vlny stále častější, delší a intenzivnější a v nadcházejících desetiletích se očekává pokračování tohoto trendu,“ uvedl klimatolog a jeden z tvůrců Pavel Zahradníček.

Právě proto vznikl v reakci na rostoucí riziko výskytu tohoto negativního klimatického jevu loni v červnu projekt Vlny veder, který se zaměřuje na jeho monitoring, předpověď a sledování na území Česka. Přináší detailně zaměřené informace jako doplnění k již existující platformě Clim4Cast, která sleduje riziko výskytu vln veder v celé střední Evropě.

Zdroj | Ústav výzkumu globální změny AV ČR

Inovace webu přináší modernizovaný vzhled a rozšíření stávajících funkcí. Web nadále nabízí denně aktualizované informace o tepelné zátěži lidského organismu (na základě dvou bioklimatologických indexů) v uplynulých dnech a předpověď na následujících devět dní včetně doporučení, jak se před vedry chránit.

Nově lze na webu nalézt informace o tepelné zátěži v jednotlivých okresních městech včetně jejího dosavadního vývoje a předpovědi. Pro centra velkých měst jsou typické takzvané městské tepelné ostrovy. Problémem jsou zejména tropické noci, při nichž teplota neklesne pod 20 °C. Takto vysoké noční teploty zatěžují lidské tělo, protože mu brání v přirozeném ochlazování a regeneraci. Na úrovni jednotlivých krajů web nabízí aktuální údaje o rozloze zasaženého území a počtu osob ohrožených vedrem.

Při modernizaci se tvůrci zaměřili také na souhrn vývoje situace od roku 2000, konkrétně na průběh v jednotlivých letech, na trvání a intenzitu vln veder v Česku. Záložka Klimatologie horkých vln nabízí mimo jiné údaje o počtu tropických dnů a nocí, délce trvání horkých období nebo počtu dní, v nichž byly v Česku překročeny hodnoty teplotního diskomfortu pro lidský organismus. Letošní situaci tak lze přehledně a graficky porovnat s vývojem od roku 2000.