https://ekolist.cz/cz/publicistika/civilizace/pozar-nemusi-zpusobit-jen-primy-ohen-staci-rozpaleny-turisticky-varic
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Požár nemusí způsobit jen přímý oheň, stačí rozpálený turistický vařič

31.7.2026 11:20 | PRAHA (Ekolist.cz) | Eva Jouklová
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Cigaretový nedopalek, ale i běžný turistický vařič dokáže v těchto extrémně horkých dnech způsobit mnohamilionové škody. Stačí dokonce jen několik vteřin. Suchou trávu nebo jehličí v lese zapálí plamen vařiče, ale i teplo sálající pod ním. To většina lidí netuší.
 
Padesát hektarů státních lesů letos poškodily požáry. Škodu vyčíslily Lesy ČR na patnáct milionů korun. Hořelo například ve Skřinářově, Třebětíně, Třešti, Jestřebí u České Lípy, Žďáru, Šašovicích, Andělské Hoře u Chrastavy, Mušově a na mnoha dalších místech. Na Morávce v Beskydech oheň poškodil 2,17 hektarů a způsobil škodu přesahující 1,6 milionů korun. V Doubravici nad Svitavou zasáhl téměř pět hektarů lesa, škoda je vyčíslená na jeden a půl milionu korun.

Počátkem tohoto týdne se podařilo uhasit třídenní požár více než dvou hektarů lesa ve skalnatém svahu v Borku u Velhartic na Šumavě naproti tamějšímu zámku. Škoda přesáhla milion korun a lesníci s hasiči se tam až do příštího týdne střídají v denní i noční stráži. Většině z požárů se přitom dalo předejít, protože nejčastější příčinou byla nedbalost.

„Pokud je horko a delší dobu neprší, navíc fouká vítr, požár může způsobit třeba odhozený nedopalek cigarety, skleněný střep i turistický vařič. Je sice bezpečnější než otevřené ohniště, ale les zapálí přímý plamen i sálavé teplo pod ním. Při nešikovné manipulaci pak stačí několik sekund. Oheň se rychle povrchově rozšíří a dostane do kořenů,“ upozorňuje vedoucí Oddělení bezpečnosti práce a požární ochrany Lesů ČR Jiří Smetana.

Lesníci ze státního podniku teď drží každodenní pozemní hlídky a porosty monitorují i drony.

„Na plochách obnovených po kalamitě necháváme volné průseky bez dřevin. Tyto izolační pásy rozdělují komplex lesa na menší celky a snadno se pak do nich dostane při požáru technika. Voda se dá případně při požáru čerpat z desítek vodních nádrží, které v lesích i s tímto záměrem stavíme a obnovujeme. A od srpna začínáme testovat v provozu nový preventivní přípravek, který neslouží k hašení, ale zamezuje šíření ohně třeba při pálení klestu nebo vznícení strojů během opravy či údržby,“ popisuje opatření Lesů ČR výrobně-technický ředitel Libor Strakoš.


reklama

 
foto - Jouklová Eva
Eva Jouklová
Autorka je tisková mluvčí Lesů ČR.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (9)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

IB

Ivan Brezina

31.7.2026 13:43
Článek je naprosto nesmyslný a pokrytecky. Lesy ČR na mnoha místech dlouhodobě trpí ilegální rekreační objekty včetně táboření a rozdělávání ohňů, čímž samy výrazně přispívají k riziku požáru. S paní Jouklovou jsem to osobně několikrát probíral, ale nezměnilo se nic. A teď tady brečí, že se Lesy ČR bojí vařičů? Neopomenu ji zmínit ve velkém materiálu o tom, jak Lesy ČR tolerují porušování zákona.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

1.8.2026 09:57 Reaguje na Ivan Brezina
asi jste brečel na špatným "hrobě".
Lesy jsou všech a zároveň nikoho. Každý má právo do nich jít ( to je dobře ) ale kdo se má starat?
Jsou LČR ti, kdo mají uklízet bordel po neukázněných turistech?
CHKO má omezené možnosti ovlivňovat více než je zájem ochrany.

Jde spíš o to, že LČR a CHKO jsou dvě organizace, které jsou si mnohdy cizí. (nespolupracují) i přesto, že participují na stejném území.

Tím, jak stoupá návštěvnost lesů (oblastí) tak se ukazuje, že LČR nemá schopnosti usměrňovat či řídit ten tol návštěv v lesích, což je bližší CHKO. Pak může trpět fauna i flora - chráněné druhy.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

31.7.2026 14:51
Říkají to hasiči (od požárů - na kameru), že to může být i rozpálená část podvozku auta/od motoru. Stačí třeba zastavit na hustě zarostlé mýtině, na chvilku si (při volnoběhu) odskočit - a honem pryč, než to chytne celé!

Žel, mám zato, že pojem pyromanie se týká lidí s předem daným úmyslem...
Odpovědět
Pe

Petr

1.8.2026 09:20 Reaguje na Karel Zvářal
Rozpálená část podvozku auta sotva, zato rozpálený výfuk/katalyzátor/filtr už ano.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

1.8.2026 10:29 Reaguje na Petr
A výfuk nejde od motoru, Rypáku? Mohl jste to napsat hned a nečekat na "příležitost".
Odpovědět
TS

Tonda Selektoda

1.8.2026 17:22
A co kdyby se autorce článku zapálila lejtka? Neměla by v kabelce raději nosit ruční hasičák?
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

3.8.2026 19:57 Reaguje na Tonda Selektoda
Rizikoví jsou aktivisté včetně pana Brezinym, kteří HOŘÍ nadšením
z přírody vyhnat i ty, co v ní táboří celý život bez rizika požáru,
protože mají praxi kde, jak a kdy rozdělat bezpečný oheň. Problém
je s prvotáborníky, kteří se před kontrolou schovávají někde v
houští mimo bezpečná místa na stávajících tábořištích. Ono kolem
těch stávajících tábořišť těžko najdete souš a suché klestí a ve starém ohništi nejsou kořeny a nevyhořelé rostlinné zbytky. Je
to už nehořlavá hmota podobná pálené cihle a nikoliv směs hlíny,
hrabanky, kamení a kořenů jako na novém ohništi. Stálý návštěvník
se tam navíc rád vrací a vyvaruje se toho, aby mu to tam shořelo.
Naopak tulákovi je to fuk, on už si místa užil a jde jinam. To
staří lesáci věděli a trpěli osadníky, kteří si své místo hlídali,
aby měli kam jezdit. Dbali o pořádek a pečlivě vždy zahasili oheň,
aby jim "jejich" les neshořel. Rušení stálých tábořišť se vymstí
vznikem zcela nových i s těmi riziky, které popisuji. To ale ti
nadšením hořící likvidátoři starých tábořišť nechápou. Postrádají
zkušenosti praktiků a u některých fanatismus potlačuje myšlení.
Odpovědět
TS

Tonda Selektoda

4.8.2026 14:05 Reaguje na Břetislav Machaček
Ano, v mnohém máte pravdu. Tak nějak byla v mládí současná starší generace vychovávána pro pobyt v přírodě.
A hodně chlapů, zejména 50+, v rámci své branné povinnosti, prodělalo i vojenský výcvik u průzkumných jednotek a útvarů. Ti byli zvláště cvičeni, aby o jejich přítomnosti v terénu nikdo nevěděl a při prováděném průzkumu nezanechávali po sobě stopy. V případě konfliktu, by šlo o přežití…
Nicméně, když dojde k požáru a čtu výmluvy na změnu klimatu, vzpomenu si, jak nás kdysi „požárník“ poučoval: k zahoření hořlavého materiálu je nutné překročení jeho zápalné teploty a dostatek vzduchu. Pokud hořící materiál ochladíte pod zápalnou teplotu, nebo zamezíte přístup kyslíku ve vzduchu, oheň uhasne. A k rozhoření ohně je potřebné tu teplotu nejen udržet, ale i zvýšit. Tedy, požár nezaloží suchý teplý vzduch v létě, vanoucí někde u pole, nebo u lesa...
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

5.8.2026 10:30 Reaguje na Tonda Selektoda
Každý oheň vzniká iniciací a pokračuje dle hořlavosti
materiálu. Suchá tráva byť v lese bez klestí a souší
sice shoří, ale teplota hoření trávy nezapálí živé
kmeny stromů. Pokud přidám klestí, tak zvýším žár
o mnoho více a už se nějaký ten kmen může vznítit
a pokud je to souš, tak je jeho vznícení téměř jisté.
To už ale vzniká takový žár, že vysuší i okolní živé stromy a odlétající žhavé třísky horký vzduch odnáší turbulencí desítky metrů. Já takový požár lesa zažil a nezbylo než utíkat, jak intenzivní byl a jak rychle se šířil na rozdíl od požáru suché trávy, která za 5 minut dohořela sama a bylo po požáru. Navíc tu suchou hořící trávu "umlátíte" větví(tlumnice), ale zkuste
totéž s klestím a nebo soušemi. Na to už nějaká větev
nestačí a to je to riziko silně výhřevné hmoty souší.
Všechny zastánce ponechání takového množství silně
výhřevné hmoty bych poslal na stáž k hasičům při
hašení takového požáru, aby pochopili rozdíl mezi
výhřevností trávy a souší a možností je uhasit.
Lidé zcela odtržení od praxe blábolí nesmysly a to
bohužel i ti vědci a ochranáři s máslem na hlavě,
kteří prosadili ponechání takové silně výhřevné
hmoty v lesích. Ony i ty procenta klestí a souší
v hospodářských lesích už přináší své kyselé ovoce
prvých požárů hospodářských lesů zaprasených klestím
a soušemi tak, že při zahoření od nich hoří i živé
stromy, které ten žár od souší vysuší. Doporučuji "vědcům" provádět pokusy na cvičných místech s těmi
různými typy lesů. To už totiž dělal jeden vedoucí
mladých hasičů, který jim názorně předvedl jak se
která hmota chová při požáru. Rozházel seno kolem
lípy určené k likvidaci na zahradě zbrojnice a to
zapálil. Do tří minut shořelo a bylo po ohni. Pak
k senu přidal klestí a oheň hořel 15 minut a na
konec tam přidal pár polen představujících souše.
Od nich vzplála i ta lípa a děti pochopily to, co
ochranáři a vědci nechápou dodnes. Asi jsou buď
natvrdlí a nebo to odmítají přiznat, aby nebyli
viněni za tu intenzitu lesních požárů. Hasiči po
požáru v NP ČŠ to řekli zcela jasně, ale ne moc
hlasitě na rozdíl od viníku intenzity požáru, co
se hájí za peníze daňových poplatníků místo sypání
popela na hlavu, že to s těmi soušemi přepískli.
Slušný člověk svůj díl viny přizná a omluví se za
to, ale bezcharakterní zbabělec nikoliv a hledá
zástupné příčiny. U mnoha ochranářů to je zažitá
praxe svoji vinu přehodit na jiné, jako v případě
kormoránů, volavek , vyder, krkavcovitých atd.
Za vymírání lipanů nemohou jejich totálně chránění
predátoři, ale rybáři, kteří je už neloví a pouze
vysazují údajně predátorům nepřizpůsobené ryby. Ať
ukážou sami, jak naučí uměle vytřené lipany unikat
predátorům a už proboha dál nemudrují! Umí prd a
když, tak pouze škodit jiným.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist