Požár nemusí způsobit jen přímý oheň, stačí rozpálený turistický vařič
Počátkem tohoto týdne se podařilo uhasit třídenní požár více než dvou hektarů lesa ve skalnatém svahu v Borku u Velhartic na Šumavě naproti tamějšímu zámku. Škoda přesáhla milion korun a lesníci s hasiči se tam až do příštího týdne střídají v denní i noční stráži. Většině z požárů se přitom dalo předejít, protože nejčastější příčinou byla nedbalost.
„Pokud je horko a delší dobu neprší, navíc fouká vítr, požár může způsobit třeba odhozený nedopalek cigarety, skleněný střep i turistický vařič. Je sice bezpečnější než otevřené ohniště, ale les zapálí přímý plamen i sálavé teplo pod ním. Při nešikovné manipulaci pak stačí několik sekund. Oheň se rychle povrchově rozšíří a dostane do kořenů,“ upozorňuje vedoucí Oddělení bezpečnosti práce a požární ochrany Lesů ČR Jiří Smetana.
Lesníci ze státního podniku teď drží každodenní pozemní hlídky a porosty monitorují i drony.
„Na plochách obnovených po kalamitě necháváme volné průseky bez dřevin. Tyto izolační pásy rozdělují komplex lesa na menší celky a snadno se pak do nich dostane při požáru technika. Voda se dá případně při požáru čerpat z desítek vodních nádrží, které v lesích i s tímto záměrem stavíme a obnovujeme. A od srpna začínáme testovat v provozu nový preventivní přípravek, který neslouží k hašení, ale zamezuje šíření ohně třeba při pálení klestu nebo vznícení strojů během opravy či údržby,“ popisuje opatření Lesů ČR výrobně-technický ředitel Libor Strakoš.
reklama
Dále čtěte |
Povodí Odry nyní vypouští z přehrad skoro pětinásobek vody, jež do nich přitéká
Opoziční Starostové a nezávislí představili svůj plán pro boj se suchem
Obnova života ve vyschlém toku může trvat až dva měsíce, nejvíce trpí ryby
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (9)
Ivan Brezina
31.7.2026 13:43Jaroslav Řezáč
1.8.2026 09:57 Reaguje na Ivan BrezinaLesy jsou všech a zároveň nikoho. Každý má právo do nich jít ( to je dobře ) ale kdo se má starat?
Jsou LČR ti, kdo mají uklízet bordel po neukázněných turistech?
CHKO má omezené možnosti ovlivňovat více než je zájem ochrany.
Jde spíš o to, že LČR a CHKO jsou dvě organizace, které jsou si mnohdy cizí. (nespolupracují) i přesto, že participují na stejném území.
Tím, jak stoupá návštěvnost lesů (oblastí) tak se ukazuje, že LČR nemá schopnosti usměrňovat či řídit ten tol návštěv v lesích, což je bližší CHKO. Pak může trpět fauna i flora - chráněné druhy.
Karel Zvářal
31.7.2026 14:51Žel, mám zato, že pojem pyromanie se týká lidí s předem daným úmyslem...
Petr
1.8.2026 09:20 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
1.8.2026 10:29 Reaguje na PetrTonda Selektoda
1.8.2026 17:22Břetislav Machaček
3.8.2026 19:57 Reaguje na Tonda Selektodaz přírody vyhnat i ty, co v ní táboří celý život bez rizika požáru,
protože mají praxi kde, jak a kdy rozdělat bezpečný oheň. Problém
je s prvotáborníky, kteří se před kontrolou schovávají někde v
houští mimo bezpečná místa na stávajících tábořištích. Ono kolem
těch stávajících tábořišť těžko najdete souš a suché klestí a ve starém ohništi nejsou kořeny a nevyhořelé rostlinné zbytky. Je
to už nehořlavá hmota podobná pálené cihle a nikoliv směs hlíny,
hrabanky, kamení a kořenů jako na novém ohništi. Stálý návštěvník
se tam navíc rád vrací a vyvaruje se toho, aby mu to tam shořelo.
Naopak tulákovi je to fuk, on už si místa užil a jde jinam. To
staří lesáci věděli a trpěli osadníky, kteří si své místo hlídali,
aby měli kam jezdit. Dbali o pořádek a pečlivě vždy zahasili oheň,
aby jim "jejich" les neshořel. Rušení stálých tábořišť se vymstí
vznikem zcela nových i s těmi riziky, které popisuji. To ale ti
nadšením hořící likvidátoři starých tábořišť nechápou. Postrádají
zkušenosti praktiků a u některých fanatismus potlačuje myšlení.
Tonda Selektoda
4.8.2026 14:05 Reaguje na Břetislav MachačekA hodně chlapů, zejména 50+, v rámci své branné povinnosti, prodělalo i vojenský výcvik u průzkumných jednotek a útvarů. Ti byli zvláště cvičeni, aby o jejich přítomnosti v terénu nikdo nevěděl a při prováděném průzkumu nezanechávali po sobě stopy. V případě konfliktu, by šlo o přežití…
Nicméně, když dojde k požáru a čtu výmluvy na změnu klimatu, vzpomenu si, jak nás kdysi „požárník“ poučoval: k zahoření hořlavého materiálu je nutné překročení jeho zápalné teploty a dostatek vzduchu. Pokud hořící materiál ochladíte pod zápalnou teplotu, nebo zamezíte přístup kyslíku ve vzduchu, oheň uhasne. A k rozhoření ohně je potřebné tu teplotu nejen udržet, ale i zvýšit. Tedy, požár nezaloží suchý teplý vzduch v létě, vanoucí někde u pole, nebo u lesa...
Břetislav Machaček
5.8.2026 10:30 Reaguje na Tonda Selektodamateriálu. Suchá tráva byť v lese bez klestí a souší
sice shoří, ale teplota hoření trávy nezapálí živé
kmeny stromů. Pokud přidám klestí, tak zvýším žár
o mnoho více a už se nějaký ten kmen může vznítit
a pokud je to souš, tak je jeho vznícení téměř jisté.
To už ale vzniká takový žár, že vysuší i okolní živé stromy a odlétající žhavé třísky horký vzduch odnáší turbulencí desítky metrů. Já takový požár lesa zažil a nezbylo než utíkat, jak intenzivní byl a jak rychle se šířil na rozdíl od požáru suché trávy, která za 5 minut dohořela sama a bylo po požáru. Navíc tu suchou hořící trávu "umlátíte" větví(tlumnice), ale zkuste
totéž s klestím a nebo soušemi. Na to už nějaká větev
nestačí a to je to riziko silně výhřevné hmoty souší.
Všechny zastánce ponechání takového množství silně
výhřevné hmoty bych poslal na stáž k hasičům při
hašení takového požáru, aby pochopili rozdíl mezi
výhřevností trávy a souší a možností je uhasit.
Lidé zcela odtržení od praxe blábolí nesmysly a to
bohužel i ti vědci a ochranáři s máslem na hlavě,
kteří prosadili ponechání takové silně výhřevné
hmoty v lesích. Ony i ty procenta klestí a souší
v hospodářských lesích už přináší své kyselé ovoce
prvých požárů hospodářských lesů zaprasených klestím
a soušemi tak, že při zahoření od nich hoří i živé
stromy, které ten žár od souší vysuší. Doporučuji "vědcům" provádět pokusy na cvičných místech s těmi
různými typy lesů. To už totiž dělal jeden vedoucí
mladých hasičů, který jim názorně předvedl jak se
která hmota chová při požáru. Rozházel seno kolem
lípy určené k likvidaci na zahradě zbrojnice a to
zapálil. Do tří minut shořelo a bylo po ohni. Pak
k senu přidal klestí a oheň hořel 15 minut a na
konec tam přidal pár polen představujících souše.
Od nich vzplála i ta lípa a děti pochopily to, co
ochranáři a vědci nechápou dodnes. Asi jsou buď
natvrdlí a nebo to odmítají přiznat, aby nebyli
viněni za tu intenzitu lesních požárů. Hasiči po
požáru v NP ČŠ to řekli zcela jasně, ale ne moc
hlasitě na rozdíl od viníku intenzity požáru, co
se hájí za peníze daňových poplatníků místo sypání
popela na hlavu, že to s těmi soušemi přepískli.
Slušný člověk svůj díl viny přizná a omluví se za
to, ale bezcharakterní zbabělec nikoliv a hledá
zástupné příčiny. U mnoha ochranářů to je zažitá
praxe svoji vinu přehodit na jiné, jako v případě
kormoránů, volavek , vyder, krkavcovitých atd.
Za vymírání lipanů nemohou jejich totálně chránění
predátoři, ale rybáři, kteří je už neloví a pouze
vysazují údajně predátorům nepřizpůsobené ryby. Ať
ukážou sami, jak naučí uměle vytřené lipany unikat
predátorům a už proboha dál nemudrují! Umí prd a
když, tak pouze škodit jiným.


Staré odvodňovací příkopy nahradily na jihu Čech přírodní meandry
Obnovené nádrže zadrží v křivoklátské krajině tisíce kubíků vody
U Drábských světniček hnízdí sokol, stavební práce Lesy ČR zahájí až v létě 