Obnovené nádrže zadrží v křivoklátské krajině tisíce kubíků vody
12.7.2026 05:30 | PRAHA
(Ekolist.cz) | Eva Jouklová
Nádrž Pod Cestou.
Zdroj | Lesy České republiky
Přečtěte si také |
Lesy ČR na Křivoklátsku obnovují kaskádu pěti nádrží, zadrží vodu v krajině
Vodohospodáři z Lesů ČR v projektu pokračovali druhou etapou a zrekonstruovali tři zbývající nádrže Pod Cestou, Prostřední a Pod Skálou.
Při normální výšce hladiny zadrží na 18 tisících metrech čtverečních až 24 tisíc metrů krychlových vody, což je pro představu zhruba 160 tisíc plných van.
Nádrž Pod Skálou.
Zdroj | Lesy České republiky
„Nové jsou spodní výpusti i bezpečnostní přelivy, dosypaly a vytvarovaly se hráze a upravily břehy,“ řekl Tomáš Rau, vedoucí správy toků pro oblast povodí Berounky z Lesů ČR.
Nádrže Lesy ČR obnovily v jedné z nejrozmanitějších oblastí v České republice. Na nedaleké lesnické stezce “Vůně dýmu a jehličí“ nedávno Lesy ČR obnovily také dvě tůně.
Nádrž Prostřední.
Zdroj | Lesy České republiky
Náklady druhé etapy projektu dosáhly 6 749 085 Kč, z toho pokryla dotace 3 736 000 Kč.
reklama
Dále čtěte |
V revitalizovaném lesoparku Dubina v Karviné se pracuje na úpravách vodního toku
Z Volarského potoka míří do lipenské nádrže 16 procent fosforu z celkového množství
Významné vodní nádrže v povodí Odry jsou naplněné z 85 až 100 procent
Další články autora |
Požár nemusí způsobit jen přímý oheň, stačí rozpálený turistický vařič
U Drábských světniček hnízdí sokol, stavební práce Lesy ČR zahájí až v létě 
Lesy ČR zrekonstruovaly menší lesní nádrž u DětenicOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (32)
ss
smějící se bestie
12.7.2026 06:15Podobných nádrží k obnovení, je stále mnoho -
Lesy ČR se docela snaží, při té obnově.
Odpovědět
Lesy ČR se docela snaží, při té obnově.
Karel Zvářal
12.7.2026 07:00Chvályhodná činnost. Jen drobná poznámka - nejsou kamenem vyložené splávky poněkud naddimenzované/široké? - takové bych čekal na nějaké řece/říčce, nikoliv u "nebesáčku".
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
12.7.2026 10:29 Reaguje na Karel ZvářalPodobně u nás kritizovali přeliv na suchém poldru s hrází 10 m vysokou na potoce, která za sucha vysychá a už 2x viděli, jak při povodních přes betonový přeliv voda bezpečně protéká a nevymílá sypanou hráz.
Projektanti jsou pod obrovským tlakem projektovat bezpečné hráze a
tak raději přelivy naddimenzují, jež aby riskovali vymílání hrází.
Mi spíš vadí neregulovatelnost odtoků, když nádrž za sucha zadrží
i ty zbytky vody v potocích a odsoudí k smrti vše živé pod hrází.
Nádrže mají zachycovat přívalové srážky a dotovat toky za sucha.
Zadržet vše i za sucha a nechat umřít vše živé pod hrází je zločin.
Odpovědět
Projektanti jsou pod obrovským tlakem projektovat bezpečné hráze a
tak raději přelivy naddimenzují, jež aby riskovali vymílání hrází.
Mi spíš vadí neregulovatelnost odtoků, když nádrž za sucha zadrží
i ty zbytky vody v potocích a odsoudí k smrti vše živé pod hrází.
Nádrže mají zachycovat přívalové srážky a dotovat toky za sucha.
Zadržet vše i za sucha a nechat umřít vše živé pod hrází je zločin.
BM
Břetislav Machaček
12.7.2026 10:35 Reaguje na Břetislav MachačekDodám pouze vzpomínku mé matky z dob 1. republiky, kdy statkář zadržoval veškerou vodu z potoka pro své ryby, dobytek a už tehdy pro závlahy zeleniny čerpadlem a ostatním níže po proudu zůstal vysušený potok. Mnozí na tom byli tak, že vodu pro dobytek museli navážet z 3 km daleké řeky a on
se jim smál, že on má vody dost i na zalévání zeleniny. To
zadržování pro sebe na úkor jiných má být přísně trestáno!
Odpovědět
se jim smál, že on má vody dost i na zalévání zeleniny. To
zadržování pro sebe na úkor jiných má být přísně trestáno!
Karel Zvářal
12.7.2026 10:59 Reaguje na Břetislav MachačekTen potok není jediný zdroj/tok v krajině, má své přítoky, na kterých žabníky nejsou. 1.republika s Krkovičkou je minulostí, dnes má každý možnost nechat si zavést vodu do domu i do chléva. Proto jsem pro přehrady, příp rozšíření štěrkoven.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
12.7.2026 14:43 Reaguje na Karel ZvářalAno řešením jsou velké a hluboké vodní plochy ve kterých je voda chladnější a tím méně náchylná na
růst sinic a vodních rostlin. Navíc mají rezervu
pro nadlepšení průtoku v tocích pod nimi a ani neopomenu rekreační funkci a nemalý efekt pro
výživu obyvatel rybami z takových nádrží. V bažině
ryby nejsou, zahnívající voda kontaminuje spodní
vody do kterých proniká a plytká vodní plocha se prohřívá rychleji a o to více odpařuje vody.
U štěrkoven pouze to, že lépe ponechat po vytěžení
štěrku prostor jako vodní plochu, než "rekultivovat"
zavezením odpady a navrch před tím vytěženou ornicí.
U nás tak skončila jedna pískovna bez předchozího
odlovu všeho živého. Jako kluk jsem plakal, když tu
pískovnu zasypával buldozer stavební sutí a odpadky
a buldozerista s pomocníkem si brali pouze velké
štiky a jiné velké ryby. Pod sutí zůstaly tisíce
rybek, čolků i žab a pulců. Prý rekultivace a po
60 letech jsou tam na té vrstvě suti a půl metru
ornice stále pouze živořící stromy. Byly tendence
to dokonce zastavět, ale zájem o stavební místa na
bývalé skládce byl nulový. Zůstat pískovna tak jak
byla, tak je dnes ceněným biotopem, ale tehdy byl
trend rekultivací vytěžených lokalit za každou
cenu i bez náležitého efektu. Už tehdy "řádili"
napravovači lidské činnosti místo toho, aby to
nechali tak, jak to zůstalo po těžbě. Stačí pouze
modulovat nahrubo terén a je hotovo. O zbytek se
buď postará příroda a nebo ochotní lidé to urychlit.
Odpovědět
růst sinic a vodních rostlin. Navíc mají rezervu
pro nadlepšení průtoku v tocích pod nimi a ani neopomenu rekreační funkci a nemalý efekt pro
výživu obyvatel rybami z takových nádrží. V bažině
ryby nejsou, zahnívající voda kontaminuje spodní
vody do kterých proniká a plytká vodní plocha se prohřívá rychleji a o to více odpařuje vody.
U štěrkoven pouze to, že lépe ponechat po vytěžení
štěrku prostor jako vodní plochu, než "rekultivovat"
zavezením odpady a navrch před tím vytěženou ornicí.
U nás tak skončila jedna pískovna bez předchozího
odlovu všeho živého. Jako kluk jsem plakal, když tu
pískovnu zasypával buldozer stavební sutí a odpadky
a buldozerista s pomocníkem si brali pouze velké
štiky a jiné velké ryby. Pod sutí zůstaly tisíce
rybek, čolků i žab a pulců. Prý rekultivace a po
60 letech jsou tam na té vrstvě suti a půl metru
ornice stále pouze živořící stromy. Byly tendence
to dokonce zastavět, ale zájem o stavební místa na
bývalé skládce byl nulový. Zůstat pískovna tak jak
byla, tak je dnes ceněným biotopem, ale tehdy byl
trend rekultivací vytěžených lokalit za každou
cenu i bez náležitého efektu. Už tehdy "řádili"
napravovači lidské činnosti místo toho, aby to
nechali tak, jak to zůstalo po těžbě. Stačí pouze
modulovat nahrubo terén a je hotovo. O zbytek se
buď postará příroda a nebo ochotní lidé to urychlit.
ss
SV
Slavomil Vinkler
14.7.2026 06:56 Reaguje na Břetislav MachačekHluboké nádrže jsou stejně nebo více náchylné k sinicím. Dole se vytvoří vrstva bez kyslíku a to podpoří uvolnění fosforu ze dna pro sinice. Na pryglu jsou míchací věže.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
14.7.2026 09:15 Reaguje na Slavomil VinklerU nás máme 35 m hlubokou štěrkovnu a světe div
se na dně je voda ledová a echolotem jsou v té
hloubce zjištěni trofejní sumci. Takže s tou
absencí kyslíku opatrně a je to bez míchání!
Díky té hloubce se voda méně prohřívá na rozdíl od vedlejší štěrkovny s průměrnou
hloubkou kolem 2.5 metrů zarůstající morem
kanadským a po jeho odumření sinicemi. Takže
hloubka s chladnou vodou dělá divy, když se
jedná o kyslíkatost a živiny. Pokud ale na
nádrži převládají mělčiny, které se více
prohřívají, než ty hloubky, tak je to pro
rostlinstvo a sinice doslova ráj.
Odpovědět
se na dně je voda ledová a echolotem jsou v té
hloubce zjištěni trofejní sumci. Takže s tou
absencí kyslíku opatrně a je to bez míchání!
Díky té hloubce se voda méně prohřívá na rozdíl od vedlejší štěrkovny s průměrnou
hloubkou kolem 2.5 metrů zarůstající morem
kanadským a po jeho odumření sinicemi. Takže
hloubka s chladnou vodou dělá divy, když se
jedná o kyslíkatost a živiny. Pokud ale na
nádrži převládají mělčiny, které se více
prohřívají, než ty hloubky, tak je to pro
rostlinstvo a sinice doslova ráj.
JS
Jarek Schindler
20.7.2026 18:59 Reaguje na Břetislav Machaček Tak sumec je v každém případě teplomilná ryba která v ledové vodě nebude dlouho prosperovat. Už při teplotě 10°°c výrazně omezuje svoji aktivitu.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
20.7.2026 18:42 Reaguje na Břetislav MachačekProč si myslíte že ten odtok není regulován? Přeliv a odtok snad nejsou jedna a ta samá věc. Proč by měla nádrž za sucha zadržovat i ty poslední zbytky vody? Zase kecáte a přitom o tom moc nevíte.
Odpovědět
EB
Emil Bernardy
13.7.2026 08:54 Reaguje na Karel ZvářalTo nebudou nebeské rybníky,na potoce,kousek od nás,možná námět na výlet.
Odpovědět
DA
DAG
12.7.2026 15:46Především bych chtěl paní Jouklove poděkovat za to přirovnání k vanám. Samozřejmě představa jednoho kubíku vody v prostoru o rozměrech 1*1*1 m je skutečně obtížná. Za to vany to známe každý 😁
Odpovědět
Karel Zvářal
12.7.2026 18:31 Reaguje na DAGMládek vezl na tatře čtrnáct Kubíků a bylo velmi názorné (i zábavné-)
Odpovědět
FH
Filip Holub
12.7.2026 20:40A k čemu to poslouží lesům? Lesy ČR by se měli snažit především zadržovat vodu v půdě, aby stromy nebyly ve stresu v důsledku sucha. Já si myslím, že jsou to špatně investované peníze.
Odpovědět
Karel Zvářal
12.7.2026 20:44 Reaguje na Filip HolubOhio!, další "ekonom"... V lese žijí zvířátka, potřebují pít, žáby a čolci zde plodí potomstvo. Odpařená voda zásobuje rosou širší okolí, zejména ozimům to prospívá. A v lese se rybníčky/žabníky tak nezanáší, jak někde pod polem, kde eroze bývá mnohem silnější.
Odpovědět
EB
RČ
Radek Čuda
13.7.2026 14:59 Reaguje na Filip HolubČistě jen dotaz ... a opravdu se to s tím, co uvádíte vylučuje? Já si spíš myslím, že by se to mohlo/mělo navzájem doplňovat.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
20.7.2026 19:05 Reaguje na Filip HolubNejste náhodou odchovancem spolků jako je Duha, Děti země či Greenpeace? Chytrý jste na to dost. Můžete mi prozradit jak tedy zachytit v lesích tu vláhu v půdě, aby stromy nebyly ve stresu v důsledku sucha . Prozraďte jak lépe investovat peníze?
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
13.7.2026 09:53No, nastavit jako polder (aspoň část objemu) a nevysazovat ryby.
Odpovědět
EB
SV
Slavomil Vinkler
13.7.2026 19:48 Reaguje na Emil BernardyHladina nádrže vysýchá asi 1 cm denně. Takže je dobré udržet potok mokrý odpouštěním.
Odpovědět
Karel Zvářal
14.7.2026 07:37 Reaguje na Slavomil VinklerV tom rybníčku/žabníku či těsně nad ním žijí raci i ryby, které jsou níže po toku. Takže ta nádrž je refugium pro jejich přežití v časech sucha. Zachránit všechno nemůžeme, stačí dílčí úspěchy.
Odpovědět
EB
SV
Slavomil Vinkler
14.7.2026 18:57 Reaguje na Emil BernardyTo je hezý, ale lesníci a žáby nebo potok... Aspoň trochu připomenout šíři závazku péče, když něco takového postaví.
Odpovědět
EB
Emil Bernardy
15.7.2026 08:58 Reaguje na Slavomil VinklerNemyslím si že místní lesníci jsou nemoudří. :-)))
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
15.7.2026 19:47 Reaguje na Emil BernardyJá současné revírníky lituji, protože už
nerozhodují o svěřeném lese. Shora jim
nařizují těžbu, druhy dřevin k zalesnění,
úpravy toků řídí správce roků LČR a ten
se revírníka ani neptá na jeho názor.
Navíc už není revírník správcem revíru
celý život, ale existuje i rotace a nebo
slučování revírů v rámci úspor pracovních
míst. Současní revírníci spravují tři
a více revírů spravovaných kdysi 3 a více revírníky. Kdysi revírník svůj revír mohl
projít pěšky, ale dnes se neobejde bez auta. Některý ani neví co vše pod něho patří a bez map s GPS se už neobejde. Kdysi znal svůj revír jako své boty a
nyní ani nemá čas na flintu jako jeho předchůdci. Kdysi patřila flinta k revírníkovi, ale dnes ji má možná doma, pokud vůbec provozuje ve volném čase myslivost. Kabelu má plnou sprejů k
označení stromů a je rád, když opustí
kancelář zavalenou papíry a je v lese.
Odpovědět
nerozhodují o svěřeném lese. Shora jim
nařizují těžbu, druhy dřevin k zalesnění,
úpravy toků řídí správce roků LČR a ten
se revírníka ani neptá na jeho názor.
Navíc už není revírník správcem revíru
celý život, ale existuje i rotace a nebo
slučování revírů v rámci úspor pracovních
míst. Současní revírníci spravují tři
a více revírů spravovaných kdysi 3 a více revírníky. Kdysi revírník svůj revír mohl
projít pěšky, ale dnes se neobejde bez auta. Některý ani neví co vše pod něho patří a bez map s GPS se už neobejde. Kdysi znal svůj revír jako své boty a
nyní ani nemá čas na flintu jako jeho předchůdci. Kdysi patřila flinta k revírníkovi, ale dnes ji má možná doma, pokud vůbec provozuje ve volném čase myslivost. Kabelu má plnou sprejů k
označení stromů a je rád, když opustí
kancelář zavalenou papíry a je v lese.
BM
Břetislav Machaček
15.7.2026 19:49 Reaguje na Břetislav MachačekOpravuji: ...správce toků LČR...
Odpovědět
EB
Emil Bernardy
16.7.2026 08:44 Reaguje na Břetislav Machaček....kdysi můj idol byla maminka kamaráda,lesník,v zelené kamizole s koženou taškou přes rameno.Konec starých časů.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
20.7.2026 19:09 Reaguje na Břetislav MachačekNic moc o tom nevíte a akorát kecáte nesmysly.
Odpovědět
Karel Zvářal
17.7.2026 17:58 Reaguje na Slavomil VinklerNestavili, zrekonstruovali/opravili. Ctí odkaz předků.
Odpovědět
