https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/z-volarskeho-potoka-miri-do-lipenske-nadrze-16-pct-fosforu-z-celkoveho-mnozstvi
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Z Volarského potoka míří do lipenské nádrže 16 procent fosforu z celkového množství

24.7.2026 10:43 | VOLARY (ČTK)
Licence | Volné dílo (public domain)
Zdroj | pxhere
Z celkového objemu fosforu, který přitéká do lipenské nádrže, pramení 16 procent z Volarského potoku. Představuje tak jeden z největších zdrojů znečištění. Způsobuje to především nevyhovující kanalizační systém, které Volary na Prachaticku mají. Ročně se do lipenské přehrady dostane na 20 tun fosforu. ČTK to řekl Jan Potužák z Povodí Vltavy.
 
"Pokud budeme brát povodí nad Lipnem, tak Volarský potok z něj tvoří zhruba pět procent. Ale přináší celkem 16 procent z celkového balíku fosforu, který se tam dostává. Přitom je to 11 kilometrů dlouhý tok, který má plochu povodí do 30 kilometrů čtverečních," uvedl Potužák

Volarský potok vede do čistírny odpadních vod, která však v některých momentech kapacitně nestačí. Potužák uvedl, že největším problémem jsou odlehčovací odpadní vody, což je směs splašků a dešťové vody.

"Pokud při intenzivních srážkách nastane stav, že se se kanalizace naplní, tak abychom ochránili vlastní čistírnu a celou technologii a nezahltila se, musí se naředěné odpadní vody odlehčit," uvedl. Ve skutečnosti to znamená, že v takovém případě část vody z kanalizace míří přímo do Volarského potoka a neprotéká čistírnou.

Potužák dodal, že další problémem je samotný stav kanalizace ve městě. "Je už poměrně letitá a vybudovaná před mnoha a mnoha desítkami let. Z čehož vyplývá, že už je nyní netěsná a stahuje se do ní množství prosakující nežádoucí vody," řekl. Proto stále větší množství vody obchází čistírnu a proudí přímo do potoka.

Situaci by mohl vylepšit například stav, kdy by srážková voda nesměřovala do kanalizace. Znamenalo by to vybudování systému záchytných nádrží na dešťovou vodu nebo takzvané zelené střechy, po nichž by srážky nestékaly přímo do okapů.

Stav pěti přítoků do Vltavy nad lipenskou nádrží sledoval také Výzkumný ústavu pro krajinu. Z monitoringu vyplývá, že nejvíce znečištěný je Volarský potok a Luční potok.

"Jedná se o znečištění organickými sloučeninami z kanalizace z odpadu. Znamená to, že potoky obsahují velké množství dusíku a fosforu, což podporuje růst řas, které mohou být při koupání nebezpečné pro alergiky, jimž vznikají různé kožní reakce," uvedl Ivan Suchara z Výzkumného ústavu pro krajinu.

Fosfor podporuje přemnožení sinic v lipenské přehradě, které se v posledních letech projevuje. Největším zdrojem fosforu jsou odpadní vody nebo zemědělská hnojiva, které se do řek dostávají z polí.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (19)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

ss

smějící se bestie

24.7.2026 13:11
No, kolik je na té trase potoka čističek odpadních vod u města, vesnic ?
Odpovědět

Radek Čuda

24.7.2026 15:11 Reaguje na smějící se bestie
Koukněte na mapy, u V potoka jde prakticky pouze o ty Volary, ten Luční je to samé.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

24.7.2026 20:10 Reaguje na Radek Čuda
Tak na to hlídání, jsou vodohospodáři/Povodí Vltavy.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

24.7.2026 14:25
Zezelenají všechny nádrže, ty v nížinách víc, studenejší o trochu míň, ale všechny. Je třeba se začít bavit o normě obsahu fosforu v dpadu z čističky. Nic jiného nepomůže.
Odpovědět
va

vaber

24.7.2026 15:45
Nějaká firma už by měla rychle vyrobit odsávačky sinic,myslím že jsou hlavně na hladině, když se voda nerozvíří.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

24.7.2026 18:12 Reaguje na vaber
Strany a vláda by měly opravit zákon o povolené hladině fosforu a jiných polutantů.
Odpovědět
va

vaber

25.7.2026 07:40 Reaguje na Slavomil Vinkler
No vidíš Slávo, kolem Lipna nic moc zemědělství není, takže z polí to nebude. Vše je z domácností a co jako je největší zdroj fosforu v odpadní vodě z domácností? Já to nevím ,ani proč se to vyrábí.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

25.7.2026 11:15 Reaguje na vaber
Je toho hodně, ale vyniká kolalokova limonáda.
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

26.7.2026 17:31 Reaguje na vaber
Ne, fosfor z polí většinou není (sice erozní materiál a pesticidy jo, ale to sem teď nepatří :-)). A v odpadních vodách je dnes především z moči...
Odpovědět
TS

Tonda Selektoda

25.7.2026 10:15 Reaguje na Slavomil Vinkler
Strana a vláda, ani novela zákona, ty sinice neodstraní. Pokud se do nádrží, po desetiletí vypouští nedostatečně vyčištěná voda, v sedimentech je pro ty sinice dost živin, i na několik let dopředu. Místo kritiky a výmluv na strany a vládu, to chce odpracovat...
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

25.7.2026 11:18 Reaguje na Tonda Selektoda
Ano , ale domysli to, že pokud už nebudou přitékat nové, tak stará zátěž bude slábnout, pokud poteče stále nová tak budou sílit..
Odpovědět
TS

Tonda Selektoda

25.7.2026 13:10 Reaguje na Slavomil Vinkler
To znamená, nejdříve je třeba investovat do instalace kvalitní technologie ČOV. Po zvýšení kvality odpadních vod na výstupu z ČOV, může následovat i odbahnění nádrží, bude-li to pak ještě potřebné.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

25.7.2026 13:23 Reaguje na Tonda Selektoda
👍
Odpovědět
JP

Jaroslav Pokorný

25.7.2026 13:05
Takže příčiny zelenání vody jsou známé, ale řešení je tradiční - vytvoříme komise a budeme jednat. Zakázat výrobu potravin s vysokým obsahem fosforu v demokracii nelze, soustřeďovat peníze na modernizaci čističek? No, jo, ale za co se budou stavět cyklostezky a rozhledny, že ano. A potom - zrušit části zákona, že splašky z žump se nesmí vyvážet na pole? No to už vůbec nejde - to "odborníci" také nedovolí.
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

26.7.2026 17:36 Reaguje na Jaroslav Pokorný
Je třeba, aby se každý (jako obec třeba) postaral poctivě o své srajdy. A k tomu musí stát dát jasný legislativní rámec, včetně mechanismu podpory pro nějaké krajní situace a včetně nové poplatkové vyhlášky, kde se za vypouštěné znečištění bude vesele platit, ne jako teď, kdy není zpoplatněno prakticky nic.
Splašky z žump -tady je to třeba přerozmyslet lépe, to je jasná věc. Takhle hloupě to dál nějde. Nevinil bych z toho paušálně odborníky, že?
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

27.7.2026 11:44 Reaguje na Jindřich Duras
Ono s tím stočným to je risk ho stále zvyšovat, protože se
to naučili někteří obcházet a ještě se tím chválí. Vázaní
množství vody odváděné na množství vody odebrané lze totiž
zkreslit splachováním dešťovkou a nebo vodou z jiných zdrojů, než ta z vodovodu. Znám pána, který tak činí a
nikdo se nepozastavuje nad tím, že má spotřebu vody tak
nízkou, že ji snad pouze pije. Stočné tudíž platí pouze
podle toho množství a na kom se "zhojí" ČOV? No přece na
poctivcích co nepodvádějí! Zdraží jim stočné a přinutí
tím podvádět i jiné a do kdy? Až budou podvádět všichni?
Pokud mu odpady odvážel fekální vůz, tak vodou z vodovodu
šetřil kvůli odvozu odpadů, ale nyní s ní sice šetří, ale
odpadů produkuje díky použití dešťovky více, než před tím.
Vím, že je těžké najít spravedlivou cenu pro všechny a je
to takřka neřešitelné, protože i to množství na osobu lze
odrbat tím, že prostě někdo šetří a jiný plýtvá. Já se
sice taky napojil na kanalizaci, protože to bylo dá se
říci pod nátlakem, ale předchozí systém vyvážení žumpy
mi připadal vzhledem k produkci odpadů úspornější.
Kanalizace nás nemotivuje šetřit množstvím, aby nebyla
plná žumpa a když to obejdeme navíc splachováním tou
dešťovkou, tak se enormně množství odpadů zvyšuje.
Žumpu jsem měl 3 metry od WC s prudkým spádem, kde
stačil často litr vody, ale na trasu 12 metrů dlouhého
potrubí s menším spádem je litr na to spláchnutí málo.
Nutí mne to tudíž plýtvat vodou více než kdysi a tak
zatěžuji více tu ČOV, kam mi odváželi z žumpy odpady.
Navíc jsou i tací, co dešťovku přes zákaz odvádějí do
čistě splaškové kanalizace, protože kontrola je nulová
a nebo při "chytrém" řešení nezjistitelná. No a potom
jsou ČOV zahlceny a použijí bypassy rovnou do řek. Najít
spravedlivé a realizovatelné řešení je těžké a nejlépe
to řešit použitím vod z ČOV k závlahám, kde může kvalita
vody kolísat a zpracovat tak i vody naředěné dešťovkou,
která do kanalizací prosakuje a nebo ji tam záměrně lidé
odvádějí. Viděl jsem totiž u 5 let staré kanalizace, jak
při lijáku teče spoji betonových skruží kontrolních
šachtic dešťovka proudem a bypassem pak splašky tečou do
řeky místo do ČOV. A to je ta kanalizace 5 let stará a co
ty staré 100 let a více? Hnus!
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

27.7.2026 22:09 Reaguje na Břetislav Machaček
Máte pravdu, jako národ vynikáme upřímnou snahou odrbat jakékoli pravidlo. A jsme na své vydrbávky náležitě pyšní. Přitom to vypovídá tak nejvýš o občanské nezralosti a zaostalosti.
Na vydrbávače pak reaguje legislativa, která je tak složitá, že se podle ní nedá pořádně poctivě fungovat. Je to daň za hloupost, no.
Použít na splachování víc vody nemusí být úplně špatně, protože proces čištění přece jen nějakou vodu potřebuje, není to kompostárna :-). Bez dostatku vody to pořádně pracovat nebude. Taky hovínka potřebují v kanalizaci trochu vody na transport :-).
Zavádění dešťovky do splaškové kanalizace je nehoráznost, to je jasné.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

28.7.2026 09:37 Reaguje na Jindřich Duras
Ano jak moc vody, tak i málo vody v poměru k jiným
nečistotám je pro současné typy kanalizací a ČOV
špatně. Proto jsem byl odpůrcem kanalizování těch
malých vesnic a samot, kde byť šly přepady septiků
do trativodů, tak měly nepatrný vliv na stav vod
v okolí včetně pramenů. To rozptýlené znečištění
je jako kouř rozfoukaný větrem a ne jako kouř za
bezvětří koncentrovaný na jednom místě. Výtok z
ČOV je tou koncentrací dosud neodstranitelných
nečistot s dosahem na vše živé v místě vtoku.
Pamatuji vesnice bez kanalizací a ČOV pod kterými
jsem lovil pstruhy a po dokončení kanalizace pod
výtokem z ČOV už nežijí. Už jsem uváděl příklad vtoku z ČOV Karviná před 40 roky do řeky Olše,
kde byl v kalné smradlavé vodě tak bohatý život,
že to byl ráj rybářů. A nebo výtok z ČOV Orlová
v té samé době, kde bývalo červeno od nítěnek, které tam lovili akvaristé a dokonce i jeden živnostník, který je dodával mražené Zverimexům.
No a dnes? Ty výtoky jsou sice průzračné, ale
bez života. Něco je špatně v současné domácí
chemii, že nelze odbourat a ničí vše živé. To
bývalé Tixy, Azury, Nama, Jary atd. nedělaly.
Co v nich přibylo , že odstraňují mastnotu a
špínu i ve studené vodě s pár litry vody při
praní a mytí v myčkách? Co je tak účinné na
špínu a tuky, tak je asi agresivní ke všemu
živému a nebylo by moudřejší vrátit se k tomu
méně účinnému? Ono tu jde i o šetření teplem,
kdy horká voda umyla z nádobí tuky a z prádla
špínu i bez odmašťovačů a v kanalizaci tuky
sežrali potkani, které chválil můj kamarád, co
u kanalizací pracoval. Říkal, že kde jsou ti
potkani, tak tam nejsou tukové "špunty", neboť
je sežerou, ale kde potkani nejsou, tak je musí
pracovníci pracně likvidovat. Dnes jsou ty tuky
v tekutém stavu jako emulze a jejich odbourání vyžaduje v ČOV náročné technologie. Šetříme sice
teplou vodou na mytí a praní, ale vytváříme si
jiné problémy. Mezi námi, co asi rozpouštědlo
tuků dělá s tukem v rybách a tvorech pijících
vodu s těmi rozpouštědly? Pokrokem šlo k novým
problémům už lidstvo nesčetněkrát a leckdy by nebylo marné některý "pokrok" brzdit a nebo
dokonce odmítnout! Bohužel nadnárodní firmy
vyrábějící domácí chemii problémy s jejich
odbouráním z odpadních vod nezajímá a tak se
předhánějí, kdo vyrobí prášek peroucí při 20 stupních s minimem užité vody, ale jaký sajrajt
z té vody udělají je nezajímá a stát taky ne,
ač musí investovat do dokonalejších ČOV a nebo
pouze přihlížet v jakém stavu jsou naše toky.
Vždyť my si ty problémy stále sami vyrábíme a
přitom víme a nebo alespoň tušíme co děláme!
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

26.7.2026 17:52
Ono to z článku není na první pohled vidět, ale práce, kterou tam Ing. Potužák a jeho kolegové odvedli, je naprosto ojedinělá a záslužná. Musíte totiž odebírat vzorky odpadní vody, když prší, a to třeba v sérii po pěti minutách. To není žádná legrace. Od laboratoře je to zhruba hoďku cesta autem, prší kupodivu hlavně mimo pracovní dobu, v noci, v neděli a tak podobně.
Vymysleli speciální monitorovací systém (nikdo jiný v ČR kromě Povodí Vltavy nic takového nemá) a úspěšně ho provozovali. Dalo to spoustu práce a bylo k tomu potřeba silné dobré vůle, protože legislativa nic takového nechce :-). Jenže bez takových výsledků nejde ani navrhnout účinná opatření, protože ten bude myslet že to, druhý že ono, ale vědět budou všichni houby.
Takže za mě palec nahoru :-)!
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist