V Praze začíná první mezinárodní týden věnovaný klimatu ve střední Evropě

Od 14. do 20. září 2026 se v Praze uskuteční Climate Week Prague – první mezinárodní klimatický týden ve střední Evropě. Program nabídne přes 50 akcí, budou mezi nimi konference, odborné semináře, workshopy, výstavy, veřejné procházky i festivaly. Týden věnovaný klimatickým otázkám pořádá koalice nezávislých organizací, bank a firem s podporou hlavního města. Program Klimatického týdne se zaměří na adaptaci měst, energetiku, stavebnictví, zemědělství, dopravu i zdraví. Součástí programu je ve dnech 14.–16. září 2026 také CEE Sustainable Finance Summit, který se bude věnovat geopolitice a nástupu umělé inteligence.

Týden zahájí v pondělí 14. září v Planetáriu bývalá evropská komisařka pro klima Connie Hedegaard, zástupce generálního ředitele pro klimatickou politiku Evropské komise a bývalý český ministr životního prostředí Jan Dusík a pražský primátor Bohuslav Svoboda. Během následujících dní se mohou lidé zúčastnit Národního dne adaptace s příklady adaptačních opatření v Praze, klimatické procházky od náměstí Jiřího z Poděbrad na Ovocný trh nebo summitu „Sustainability is not Dead“ v MeetFactory na pražském Smíchově. V rámci týdne proběhne také zářijová výzva Do práce na kole nebo tradiční festival Zažít město jinak.

Hlavním pořadatelem Klimatického týdne je koalice nezávislých organizací vedená International Sustainable Finance Centre, v níž jsou vedle výzkumných organizací a think tanku Fakta o klimatu také banky, investoři a oborové svazy ze stavebnictví a energetiky. Partnery akce jsou hlavní město Praha, Veolia, VÚB, European Climate Foundation a ČSOB.

„Změna klimatu není jedno téma mezi ostatními. Je to zároveň otázka energetiky, průmyslu, financí i zdraví — a na tak široký problém nestačí opatrná debata vedená po oddělených částech. Climate Week Prague vznikl proto, aby se o něm v Praze mluvilo otevřeně a s odvahou pojmenovat i to, co je nepohodlné,“ vysvětluje ředitelka ISFC Linda Zeilina–Cross.

Podle organizátorů je potřeba reagovat na projevy a dopady klimatické změny, mezi které patří například četnější vlny veder. V pražském Klementinu se měří teplota nepřetržitě od roku 1775. Zatímco v letech 1961 až 1990 tu bylo zaznamenáno sedm tropických nocí, při kterých teplota neklesla pod 20 stupňů Celsia, za posledních 35 let jich podle dat Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR bylo 165. Za stejné období stoupla průměrná letní minima v Praze ze 13 na 15 stupňů Celsia, uvedla organizace Fakta o klimatu.

Není to ale jen otázka teplot, ale celé naší infrastruktury. „To, odkud bereme energii, jak vytápíme budovy a čím pohání svou výrobu český průmysl, rozhoduje zároveň o bezpečnosti země a o tom, s čím obstojí česká ekonomika v příštích dvaceti letech. Právě proto se tématu chopily banky, investoři a firmy – nejde jen o environmentální agendu, jde o otázku rizik a konkurenceschopnosti,“ uvedli organizátoři.

Jedná se podle nich také o téma sociální. Energetická chudoba ohrožuje podle Vnitrostátního plánu ČR (NECP) 14,3 procenta domácností, tedy asi 641 tisíc domácností. Nízkopříjmové domácnosti dávají za energie 14 až 19 procent svého rozpočtu, zatímco vysokopříjmové 8 až 10 procent. Dopravní chudobou je ohroženo 479 tisíc lidí, z toho 218 tisíc na venkově.

Kompletní program všech akcí je k dispozici na climateweekprague.org. Většina akcí se koná v Praze. Část programu pokračuje až do 27. září.

---

reklama

---