Co s vysloužilými solárními panely? Je možné je repasovat

Za posledních 15 let se v Česku nainstalovalo přibližně 11 milionů solárních panelů, do roku 2030 přibydou další desítky milionů. Jejich životnost běžně přesahuje 20 let, poté ale začíná jejich výkon a těsnost výrazně klesat. Přesto ale stále obsahují funkční fotovoltaické články. Vědci z NCK BIOCIRKL zkoumají možnosti repasovaných panelů. „U repasovaných panelů předpokládáme životnost minimálně osm let a výrobu kolem dvou megawatthodin elektrické energie za tuto dobu,“ říká Olga Šolcová, hlavní koordinátorka NCK BIOCIRKL. „To odpovídá úspoře téměř jedné tuny CO₂ na panel. Navíc – protože panel už svou uhlíkovou stopu z výroby v minulosti umořil – nově instalovaný repasovaný panel vyrábí okamžitě čistou energii,“ zdůrazňuje.

Z výpočtů NCK BIOCIRKL vyplývá, že běžný solární panel umoří svou uhlíkovou zátěž vzniklou při jeho výrobě a dopravě po 8,5 roce provozu. Tedy zhruba po třetině času své funkční existence. U repasovaných panelů tato zátěž odpadá.

Repasovaný panel stojí přibližně 1 000 až 1 500 Kč – méně než nový, ale nabízí i nižší výkon a kratší životnost. Ekonomicky tak zatím nedokáže konkurovat novým panelům, jejichž aktuální ceny klesly pod 2 000 Kč za kus. Výkupní cena elektřiny naopak stoupá a moderní technologie umožňují na stejnou plochu instalovat téměř dvojnásobný výkon.

„Pro některé aplikace – například skleníky, oplocení plantáží nebo nízkonákladové stavby – ale není potřeba plný výkon ani dvacetiletá záruka. Tam může využití repasovaného panelu dávat smysl,“ upozorňuje Tomáš Pešek.

Česko má dobře fungující systém zpětného odběru elektrozařízení včetně fungujících poplatků za jeho kolektivní plnění. Recyklace panelů spočívá v jejich rozebrání na jednotlivé materiály, což je náročné – panely jsou konstruovány jako nerozebiratelný sendvič, aby odolaly extrémům venkovního prostředí.

„Hierarchie nakládání s odpady mluví jasně – před pouhou recyklací a likvidací má přednost opětovné použití v principu cirkulární ekonomiky. A my teď ukazujeme, že je to technologicky možné a ekologicky žádoucí. Ale bez určité podpory – například v podobě dotací nebo zelených bonusů – se tyto panely na trh budou dostávat jen velmi obtížně,“ podotýká Olga Šolcová.

Vědci z NCK BIOCIRKL nyní sledují chování repasovaných panelů v provozu a chtějí připravit i metodiku, kterou by mohli využít provozovatelé solárních elektráren. Očekává se, že po roce 2030 dojde k masivní obměně solárních parků v Česku – na trhu se objeví odhadem 20 000 tun panelů, z nichž více než polovina by mohla být znovu použita. Repase tak může být nejen ekologickým řešením, ale také ekonomickou příležitostí – pro stát, firmy i domácnosti.

---

reklama

---