Neziskové organizace testují přítomnost nebezpečných chemikálií ve výrobcích. Naposledy zkoumaly sluchátka a dudlíky

Spotřebitelská organizace dTest a ekologické organizace Arnika jsou zapojené do mezinárodního projektu Život bez chemie pro všechny (ToxFree Life for All). Jeho cílem je zvyšovat povědomí veřejnosti o toxických látkách a dát spotřebitelům informace o tom, jak vybrat výrobky bezpečnější pro zdraví i životní prostředí. Součástí projektu jsou také srovnávací testy výrobků. DTest představil v rámci projektu během dvou let už analýzu mražených ryb, lyofilizovaných jahod, vajec nebo teflonových pánví. Nejnověji se testy zaměřily na dudlíky a sluchátka. Přítomnost zdravotně nebezpečných chemikálií chtějí organizace zkoumat v rámci projektu ve více než 200 různých výrobcích. Naposledy spotřebitelské organizace testovaly sluchátka - oblíbenou elektroniku využívanou při práci, sportu i odpočinku.

Výsledky testů 81 modelů, z nichž 56 najdeme i na českém trhu, přinesly nepříjemné zjištění. Laboratorní analýzy zjistily nežádoucí chemikálie ve všech testovaných modelech. „Polovina sluchátek se dostala do červené zóny, tedy mezi produkty, které kvůli chemickému složení nelze doporučit,“ uvádí Lucie Korbeliusová z organizace dTest.cz.

„Chemické složení materiálů při výběru elektroniky obvykle nehraje příliš velkou roli, což ale neznamená, že bychom jej měli zcela ignorovat. U výrobků, které bývají v dlouhodobém těsném kontaktu s pokožkou to platí dvojnásob,“ vysvětluje důvod testování šéfredaktorka časopisu dTest Hana Hoffmannová.

Testovány byly modely od známých značek, z diskontních řetězců i asijských online tržišť. Typy, které se vkládají do uší, sluchátka na uši, bezdrátová i s kabelem, produkty určené pro dospělé i děti a také herní modely.

„Sluchátka jsou vyrobena z různých druhů plastů, a proto mohou obsahovat řadu chemických přísad, které jim dodávají pružnost, barvu nebo ohnivzdornost. Některé z těchto látek, jako jsou ftaláty, bisfenoly, chlorované parafíny a zpomalovače hoření, však mohou být spojeny se zdravotními riziky, včetně narušení hormonálního systému, rakoviny nebo vývojových poruch,“ vysvětluje Lucie Korbeliusová.

Laboratoř naměřila ve všech vzorcích přítomnost ftalátů, bisfenolů a zpomalovačů hoření. „V případě zpomalovačů šlo často o stopová množství ukazující na nezáměrnou kontaminaci při výrobě a je tak otázkou, zda za takových podmínek opravdu přispívají k bezpečnosti výrobků,“ dodává Lucie Korbeliusová.

Mezi nejproblematičtější modely dostupné i v Česku patřila podle dTestu sluchátka pro děti, konkrétně Enjoy Music M6pop Cat Ear, zakoupená na tržišti Temu. „Laboratoř v jejich plastových částech našla 0,12 % chlorovaných parafínů (blízko zákonného limitu) a v náhlavním oblouku zjistila pětinásobné překročení legislativního limitu pro ftalát DEHP,“ uvádí organizace.

Obecně sluchátka určená dětem ale obsahovala celkově méně škodlivých látek než modely pro dospělé nebo herní varianty. Bezpečnost nezaručí ani vyšší cena nebo známá značka. Jako problematické se ukázaly být i modely od velkých výrobců. Naopak některé „neznačkové“ produkty z diskontních řetězců či online tržišť dopadly překvapivě dobře, uvádí organizace. Nejvíce škodlivin našly analýzy v tvrdých plastech mostů nebo krytek sluchátek, tedy v částech, které se kůže běžně nedotýkají. „Neznamená to, že jsou zcela bez rizika – zejména pokud děti se sluchátky spí, dlouho je nosí nebo jejich části vkládají do úst,“ upozorňují organizace.

Podle Karolíny Brabcové, odbornice na toxické látky ve spotřebním zboží z organizace Arnika nejde o to, že by některé firmy byly nezodpovědné a jiné ne. „Jde o systémový problém – řada nebezpečných chemických přísad do plastů prostě není regulována," vysvětluje. Odborníci a nevládní organizace proto apelují na Evropský parlament, aby některé rizikové látky ve spotřebním zboží plošně zakázal.

„Naše testy neodhalily akutní ohrožení zdraví, problémem je spíše dlouhodobá expozice a kumulace těchto látek v organismu. Sluchátka jsou výrobky v přímém kontaktu s pokožkou, a proto by pro ně měla platit přísnější pravidla,“ uvádí za dTest Hana Hoffmannová. Současné předpisy nerozlišují, jestli přichází elektronika do kontaktu s kůží, nebo nikoli. Podle nevládních organizací je ale třeba zpřísnit pravidla pro veškeré druhy spotřebního zboží. Lidé jsou totiž nebezpečným látkám vystaveni neustále z různých zdrojů, nejen ze zboží, ale také z vody, vzduchu, prachu nebo potravin.

Zboží pro nejmenší...

V předchozí analýze se dTest zaměřil na dudlíky. Zabýval se jednak přítomností nežádoucích bisfenolů, jednak jejich odolností. „Do laboratoří jsme vyslali 19 vzorků nakoupených v Česku, Slovinsku a Maďarsku i dva z online tržiště Temu. Výsledky nás překvapily. Laboratoř například zjistila, že se bisfenol A (BPA) uvolňuje i z dudlíků ‚bez BPA‘. Jeden z výrobků selhal i v testu mechanické odolnosti,“ popsala výsledky na svém webu organizace dTest.

Vzorky dudlíků se v laboratoři nechaly louhovat v umělých slinách a následně se zjišťovala přítomnost některé z 15 látek ze skupiny bisfenolů. U čtyř dudlíků našla jediný, a to bisfenol A (BPA), který je známým endokrinním disruptorem a oficiálně zařazený mezi látky vyvolávající obavy. „Jeho molekulární struktura napodobuje estrogen, což může vést k negativním účinkům na vývoj pohlavních orgánů, imunitního systému, metabolismu nebo k předčasnému nástupu puberty,“ vysvětluje organizace.

Používání BPA je podle dTestu v EU regulováno a jeho obsah je omezovaný například v kojeneckých lahvích nebo hračkách. Pro dudlíky specifické unijní limity dosud neexistují, ale některé země, například Francie nebo Rakousko, použití BPA při výrobě dudlíků výslovně zakazují. Většina výrobců BPA opustila dobrovolně a deklarují, že jejich výrobky jsou „BPA free“ a tuto látky neobsahují. Testování však ukázalo, že se může BPA uvolňovat i z těchto dudlíků.

Na konci září 2025 na základě výsledků testu stáhla společnost Curaden preventivně z trhu vybrané šarže dudlíků Curaprox Baby Grow with Love. Přestože výrobce uváděl, že produkt žádné škodlivé látky, včetně BPA, neobsahuje, nezávislý test, a následně i vlastní testy společnosti jejich přítomnost potvrdily.

Bisfenoly se objevují ve většině běžného spotřebního zboží. Nachází se i v plastovém nádobí, nápojových lahvích nebo ve vnitřních potazích konzerv a plechovek. V textilním průmyslu se bisfenoly používají k fixaci a dlouhé životnosti barev. Jejich přítomnost kontrolovaly spotřebitelské organizace loni ve spodním prádle. Analýza prokázala jejich přítomnost ve třetině produktů. Výrazně horší byly výsledky prádla ze syntetických vláken než bavlněného. Bisfenoly obsahovalo 82 % prádla ze syntetických vláken.

Některé bisfenoly jsou považovány za endokrinní disruptory neboli hormonálně aktivní látky. Mohou mít negativní vliv na hormonální systém, vývoj organismu a plodnost. Zejména pro děti a teenagery je tak dlouhodobá expozice z mnoha zdrojů důvodem k obavám, dodávají organizace.

„Když mají lidé přístup k informacím, mohou snáze činit správná rozhodnutí v zájmu svého zdraví a zároveň přispívající k celkově zdravější ekonomice,“ dodávají organizace. Rostoucí zájem o bezpečné výrobky podle nich motivuje výrobce k hledání méně škodlivých a udržitelnějších alternativ.

Zavedení nařízení REACH podle organizací sice zlepšilo ochranu spotřebitelů před škodlivými chemikáliemi, vystavení veřejnosti toxickým látkám je ale stále velké. Novým fenoménem je nákup zboží online přímo od asijských výrobců, ktří jsou mimo dosah evropských kontrolních orgánů.

Do projektu ToxFree Life for All jsou zapojeny organizace v ČR, Rakousku, Maďarsku, Slovensku a Slovinsku. Výzvu pro evropské politiky, aby do roku 2029 zakázali všechny rizikové látky ve spotřebním zboží lze podepsat na webu dTestu: www.dtest.cz/bez-jedu nebo webu Arniky: https://arnika.org/vyrobky-bez-jedu

---

reklama

---