Studie: Kožní infekce přenášené morčaty způsobuje houba s toxiny

To, že houby tohoto rodu produkují toxiny, aby lépe invadovaly do tkání, je známo už od 90. let.

Vy jste pochopil o kterou asi mykozu jde? Já ne.

Dlouhé pojednání o Apergilus i jiných parazitech jako Trichophyton je Vesmír poslední číslo.

Plísně rodu Trichophyton známe,Microsporon spíše u koček,ale Aspergillus jako toxinogenní především v kukuřici,a v laboratoři nejlépe produkoval mykotoxin na karlovarských sucharech :-).

No a v článku se uvádí, že i Aspergillus má druhy schopné parazitace.Např. A. hubkae či fumigatus.

Emil Bernardy 11.11.2025 15:14
Já se díval na citovaný článek. Je to houba z rodu Trichophyton, do nějž patří obligátní patogeny kůže (i pro člověka). A už někdy koncem 90. let, když jsem dělal rešerši pro skripta o mykotoxinem, tak jsem narazil na publikaci, že houby tohoto rodu produkují toxiny, které jim pomáhají penetrovast do hloubky tkáně a lámat imunitu organismu.

Aspergillus flavus a parasiticus se testovaly na Karlovarských sucharech proto, že hrubý extrakt z kultury mohl jít rovnou na TLC.
Oba vyvolávají aspergilomy u imunitně oslabených jedinců. Někdy koncem 70. let byla v ČSSR zajímavá kauza: Při pitvě se našel u pacienta v plicích karcinom a aspergilom, přičemž byl vyvolán kmenem, produkujícím aflatoxiny. Dlouho se vedly debaty o tom, zda první byl nádor a plíseň sedla do narušené tkáně, nebo byl první aspergilom a produkcí aflatoxinů vyvolal nádor.

Původně se produkce aflatoxinu testovala na burácích \(Piskač a spol.), ale extrakt z nich se musel razantně (a draze) čistit. Viděl jsem produkci aflatoxinů i na černém uhlí.
A největší průšvih byly aflatoxiny v Sunaru.

....ten článek nemá obsah.Tumor na plicích snad prorostlý plísní je případ starý mnoho desítek let.Snad je to raritní a neustále prezentovaný případ.Dermatomykozy mohou být pro někoho denní chléb,nevděčná práce,jako onemocnění kvasinkami.O těch karlovarských sucharech vím od pana prof.Piskače,byl jedním z mých učitelů.Jsem starý zvěrolékař , a celou věčnost se nám daří tlumit trichofytozu skotu,hromadné a těžké mykozy mladého skotu vakcinací,účinnou.Snad jediný biopreparát co se k nám vozil ze SSSR,někdy do r.1980?.Potom naše opravdu kvalitní výrobky,Bioveta Ivanovice.Stejnou vakcinu vyrábějí na Ukrajině.Před válkou od nás kupovali zvířata.No a nevěděli si s tím rady když jsme hned po roce 1990 vyrazili do oblasti Hannover,Brémy.V tom Sunaru se něco našlo ale bylo to dosti zveličováno.

to Emil Bernardy 13.11.2025 07:27
Trichofytóza lidí byla jeden čas (současný stav neznám) nejčetnější infekční chorobou z povolání. Kvalitní výrobky zlikvidovala EU.
Na ten Sunar umíraly dolní desítky novorozenců a kojenců ročně. Až někdy do roku 1987, protože v souvislosti s havárií JE Černobyla se výroba Sunaru (a dalších kojeneckých a novorozeneckých mlék) přesunula na západní svah Českomoravské vysočiny (přesnou lokalitu neznám), protože oblast Moravské brány byla kontaminována radioaktivním jódem a zahrnovalo to i "nasávací oblast" oné výroby (Zábřeh na Moravě), po nějaké době se přesunula zpět.
To vymizení dávám do souvislosti s totálním rozebráním technologie a vyčištěním i těch míst, která byla pro běžnou sanaci nedostupná. První "počernobylský" (protože nějakou dobu po Černobylu ještě "dobíhaly" Sunary, vyrobené před ním) případ úmrtí kojence na Sunar se objevil (či alespoň byl oficiálně referován) v roce 1993.
Nicméně stejné problémy (úmrtí novorozenců a kojenců na "formula milk" měli v celé Západní Evropě a snad i jinde. Na konci 80. a hlavně v 90. letech zapracovaly dost prolaktační aktivity a snížilo se procento nekojených dětí, které mají toto riziko, což také muselo pomoci.
V zemích 3. světa zase umírají na aflatoxiny odstavené děti, přecházející z mateřského mléka na různé obilné kaše. Ony mají i tak nedostatek plnohodnotných bílkovin, nicméně u dětí s těžkými formami kwashiorkor se ještě nacházejí aflatoxiny v krvi (aflatoxin blokuje proteosyntézu, takže patrně potencuje onen nedostatek bílkovin).
MMCH, počet nebožtíků v Československu, vyvolaný radioaktivitou z Černobylu, se odhaduje kolem tisícovky, počet dětí, zachráněných oním počernobylským vymizením aflatoxinů z dětských sušených mlék, na dolní stovky.
Ten případ nádoru a aspergilomu patří k těm, jejichž řešení se patrně nikdy nedovíme (znám jich víc). Většinou diskuse o nich utichne se smrtí diskutujících.

" Kvalitní výrobky zlikvidovala EU"nerozumím.

A v té době se hodně měnily zdroje pro mléčnou výživu,Zábřeh a Hradec Králvé kvůli likvidaci kontaminací PCB.Myslím si že KH sušil kontaminované mléko pro krmný sušák.Ta úmrtí kojenců jsou mírně řečeno málo uvěřitelná.Nepřesvědčil jste mě.

Emil Bernardy 13.11.2025 13:06
Ta úmrtí se sice tutlala, ale "masíčko" kojenců a novorozeňat šlo k profesoru Piskačovi (a někteří pamětníci říkali, že v něm bylo víc aflatoxinů než ve tkáních zvířat, záměrně krmených aflatoxiny v rámci experimentů), doktorka Dvořáčková v Hradci Králové dělala histologii mozků, něco bylo publikováno spolu s Francouzi, k nám chodilo "pozůstalé" mléko, v němž jsme tehdy dostupnými analytickými prostředky nacházeli vysoká množství aflatoxinů B1, B2, G1 a G2 (k dalším tehdy nebyly standardy). Byl dokonce zřízen výbor Hlavního hygienika ČSR pro aflatoxiny, jeho členem byl můj bezprostřední nadřízený doc. Polster a jednou jsem za něho na tomto výboru zaskakoval.
Pochopitelně, vše to bylo až do roku 1990 v jakémsi režimu utajení, práce na tomto poli šly buď do závěrečných prací státního výzkumu (veřejně nepřístupných), nebo byly publikovány v AHEM (vč. jeho zvláštních vydání a příloh), který byl v režimu utajení "jen pro služební potřebu".
MMCH, co se dostalo do statistik byla patrně jen pověstná "špička ledovce".

Trochu z jiného soudku: Kdysi jsem se účastnil šetření četnosti výskytu otrav houbami, kdy se ČSVSM podařilo cestou svých členů ve zdravotnických zařízeních v některých okresech vychytat (skoro stoprocentně) alespoň ty otravy, které se řešily na ambulancích nebo lůžkových odděleních. Pak se to srovnávalo s oficiálními daty (co se vykázalo s šlo do celostátní statistiky) a bylo konstatováno, že až horní desítky procent reálně existujících otrav se do celostátních statistik nedostanou. A že se to může týkat i fatálních otrav typu otravy Pavučincem plyšovým.
A to na zatloukání těchto otrav opravdu nebyl naprosto žádný politický záměr, na rozdíl od těch Sunarů.

Nevím.Prof.Piskač mě učil,zkoušel,a nebyla to doba kdy by se průšvihy daly zcela ututlat.Mykotoxiny se v normálně fungujícím bachoru odbourávají dobře. Kolik,to Vám od boku neřeknu,má na to vliv acidita bachorového prostředí ale to není důležité.Musely by být otravy především u telat,selat,nativní mléko a mléčné startery, a tak tomu nebylo ani náhodou.Když problémy byly,byla snaha toto vysvětlovat vyšší mocí,tedy i mykotoxiny,ale když se příčina opravdu našla,bývalo to selhání jak se dnes říká,managementu.Tedy výmluva.Ostatně tak je tomu dodnes.Jinak test na aflatoxiny se dělal tehdy v ústavech biologickým pokusem na káčatech,jsou mimořádně citlivá.Ale to je dávno pryč . V mé blízkosti se dělala věda na vliv těžkých kovů na reprodukci skotu,výsledky byly zmanipulované.Hodnotili to tehdy veterinární sváteční gynekologové.Nějaká vysoká škola,ne ta co jsem studoval.Tedy výsledkem byly něco jako polašné zprávy.Jeden z hlasitých ekoaktivistů byl tehdy i ing.Miloš Zeman....skorodisident.Řekněme že informace o tom co se děje jsem měl dobré.Rodina a kolegové.