Cenu za komunikaci změny klimatu za rok 2025 převzal environmentální psycholog Jan Krajhanzl
„Dnes už víme dost o tom, jak velkou hrozbu pro nás představuje změna klimatu. Jsou k dispozici komplexní klimatické modely, naplňující se prognózy. Máme detailní studie dopadů klimatických změn. Disponujeme většinou nástrojů. abychom změnu klimatu řešili: šetrné technologie, které snižují uhlíkovou stopu domácností, firem i celých zemí. Víme poměrně dost o tom, jaké politiky potřebujeme přijmout, aby chránit klima bylo pro každého výhodou, a nikoliv přítěží. Rozhodující je však hlas veřejnosti,“ uvedl Jan Krajhanzl, laureát ceny za rok 2025.
„Abychom s veřejností mohli úspěšně komunikovat tak náročné a komplikované téma, potřebujeme lidi znát a rozumět jim. Více než 20 let mojí práce, česká data i zahraniční výzkumy mě naučily, jak je důležité lidem naslouchat, nepřesvědčovat jen přesvědčené, budovat spojenectví, umět stavět na společných hodnotách a oslovit ty, na které se dosud zapomínalo. Bez podpory veřejnosti totiž nemá ochrana klimatu šanci,“ dodal.
Na slavnostním předání v Knihovně Václava Havla v Praze ocenila Učená společnost laureáta peněžním darem, Kancelář OSN v ČR předala symbolickou sazenici lípy srdčité. V předchozích ročnících byli oceněni klimatolog Radim Tolasz (2019), Ondráš Přibyla a tým Fakta o klimatu (2020), klimatolog Miroslav Trnka (2021), polární ekoložka Marie Šabacká (2022), Klimatým Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) (2023) a klimatický zpravodaj Českého rozhlasu, bývalý korespondent ČRo v USA, Jan Kaliba (2024).
Laureátkou čestného ocenění „Inspirace ze zahraničí“ se stala datová vědkyně ze skotského Edinburghu, výzkumnice na Univerzitě v Oxfordu a zástupkyně editora platformy Our World in Data Hannah Ritchie, autorka knížek Není to konec světa (Not the End of the World, 2024) a Clearing the Air (září 2025).
„Je mi ctí převzít toto ocenění za komunikaci změny klimatu. Svět se nachází v rozhodujícím bodě své klimatické cesty, kdy mnohá řešení, která potřebujeme, jsou již k dispozici, jsou cenově dostupná a nabírají na rychlosti. Pokud máme splnit naše klimatické cíle, nemůžeme si dovolit zůstat stát. Musíme zajistit, aby tyto trendy zrychlovaly. K tomu potřebujeme, aby se na takovou transformaci naladili tvůrci politik, firmy, finanční instituce a také, a to je zásadní, široká veřejnost. Účinná komunikace o změně klimatu — a o tom, co s ní lze dělat — je nezbytná, protože lidem pomáhá pochopit naléhavost situace, náklady, kompromisy i přínosy, které přináší. Pokud dokážeme oslovit lidi, kteří mohou tuto změnu uskutečnit, budeme schopni obstát před výzvami, které nás čekají,“ uvedla Hannah Ritchie.
Loni ocenění získala novinářka Anna Holligan, zpravodajka britské veřejnoprávní BBC v Nizozemsku, autorka projektu News from the Cycle Path a spoluzakladatelka The Bike Bureau. V předchozích letech organizátoři udělili čestné ocenění za celoživotní přínos ekologovi, vysokoškolskému pedagogovi a bývalému ministrovi životního prostředí Bedřichu Moldanovi (2021), genetikovi a molekulárnímu epidemiologovi Radimu Šrámovi (in memoriam 2022), za mimořádný počin vedoucímu vzdělávacího centra TEREZA Petru Danišovi za knihu Klima je příležitost a sociologovi Vojtěchu Peckovi za knihu Továrna na lži: výroba klimatických dezinformací (2023).
Výroční Cena za komunikaci změny klimatu je od roku 2019 určena vědcům a expertům, kteří působí v českém veřejném prostoru. Projekt společně organizují a zastřešují Informační centrum OSN v Praze a Učená společnost České republiky. O držiteli ocenění rozhoduje nominační výbor složený ze zástupců významných českých institucí zabývajících se klimatickou změnou. Cílem ocenění je přispívat k osvětě a kultivaci spolehlivé, věcné a na současném poznání založené diskusi o jedné z nejvážnějších hrozeb světa. Ocenění má také přispívat k přemosťování názorových rozdílů a podporovat kulturu kritické diskuse mezi různými obory.
„V situaci, kdy kandidát na ministra životního prostředí bagatelizuje vliv člověka na změnu klimatu, je o to důležitější ocenit srozumitelnou a přesvědčivou komunikaci tématu, založenou na faktech, a ne na politické objednávce,“ uvedl Pavel Jungwirth z Učené společnosti ČR.
Programem v Knihovně Václava Havla provázela letos redaktorka Českého rozhlasu Daniela Vrbová. Úvodní slovo pronesl živě z Bruselu prostřednictvím video linku zástupce generálního ředitele pro klima Evropské komise a bývalý ministr životního prostředí ČR Jan Dusík.
„Změna klimatu je technicky složité a zároveň vysoce politicky zatížené téma. Dotýká se každého občana – jednak kvůli opatřením nutným ke snížení emisí, ale také kvůli dopadům, kterým budeme čelit. Protože je klimatická politika vystavena velkému množství zavádějících informací, dezinformací a manipulací, tato cena je oslavou a zároveň výzvou k ještě lepší chytré klimatické komunikaci v Česku,“ sdělil Jan Dusík.
Oceněným přišli osobně poblahopřát místopředsedkyně Senátu PČR Jitka Seitlová, velvyslanec Dánska v Česku Søren Kelstrup, velvyslanec Francie v Česku Stéphane Crouzat a předseda Učené společnosti České republiky prof. Martin Loebl. Hlavní cenu předala jménem nominačního výboru Magdalena Davis, vedoucí klimatických programů organizace Člověk v tísni, čestné ocenění předali koordinátoři projektu Michal Broža (OSN v Česku) a prof. Pavel Jungwirth (Učená společnost ČR). Závěrečné slovo pronesl loňský laureát Jan Kaliba.
Záznam slavnostního ceremoniálu včetně přednášek oceněných je k dispozici na YouTube: https://bit.ly/cenaklima25.
„Jedním z důležitých výsledků právě skončené konference COP30 je přijetí deklarace o integritě informací o klimatické změně. Přihlásily se k ní už desítky států, včetně Česka. Deklarace vyzývá vlády a současně soukromý, občanský a akademický sektor, aby přijaly opatření proti rostoucímu vlivu dezinformací, popírání vědeckých poznatků a cíleným útokům na environmentální novináře, aktivisty a vědce, které podkopávají klimatická opatření a ohrožují stabilitu společnosti. Také naše cena míří tímto směrem: podporujeme rozvoj na faktech a vědeckém poznání založené komunikace změny klimatu,“ dodal Michal Broža z Kanceláře OSN v ČR.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (8)
Anyr
28.11.2025 16:30Žel, sdílím pohled profesorky Librové.
"Librová hovoří a píše o „ekologické beznaději“ či „akutním neštěstí přírody“, její skepse se v průběhu let spíše prohlubuje než naopak. Žijeme v době ekologické krize a „živáčci“ neboli živé organismy už to mají patrně spočítané. Ve střetu s technokratickou společností bažící po materiálním blahobytu prohrávají. Na semináři si povzdechne nad každoročním úbytkem druhů ptáků, kteří z jara přilétají na její zahradu.
Pro skepsi hovoří i fakt, že vykořisťovatelský vztah lidí k přírodě je v západní kultuře hluboce zakořeněný. Podle Librové se judaisticko-křesťanská kultura v historii většinou klonila k silnému antropocentrismu a instrumentálnímu pohledu na přírodu. Zejména protestantismus a jeho etika práce, která nabádala člověka k pilné pracovní činnosti a zároveň odříkání, stála u zrodu moderního kapitalismu, který se posléze rozvinul v uctívání neutuchající produkce a spotřeby."
Zdroj: https://www.goethe.de/prj/jad/cs/umw/21840255.html
Slavomil Vinkler
28.11.2025 19:16 Reaguje na AnyrSlavomil Vinkler
28.11.2025 19:18 Reaguje na AnyrSlavomil Vinkler
28.11.2025 19:59 Reaguje na AnyrSlavomil Vinkler
28.11.2025 20:01 Reaguje na Slavomil VinklerJarka O.
28.11.2025 20:46Mmch.existuje jeden protestantský stát Evropy, kde nikdy neproběhla průmyslová revoluce ... :) ?
Jan Šimůnek
29.11.2025 12:25to Anyr 28.11.2025 16:30
Ono je to trošku složitější, protože chování lidské civilizace ovlivňuje jednak fenomén "vzácnosti" (přírodu jsme začali chránit až poté, co se stala "vzácnou") jednak je zde i určitá setrvačnost v chování. Nicméně, ta se normálně vyskytuje i např. u regulací řady parametrů lidského organismu (a nejen lidského). Když se např. naperete cukrem, tak výsledkem jeho odstraňování z těla může být "přestřelení" do hypoglykémie (myšleno u zdravého, u diabetika to může skončit ještě hůř).


Ničivé počasí v jihovýchodní Asii není náhoda. Teplejší oceány poskytují bouřím více energie
Tisíce starých skládek v Evropě mohou při povodních ohrozit pitnou vodu
Studie: Africké pralesy už uhlík nezachytávají, naopak ho produkují