Vídeň posiluje svůj protipovodňový systém. Bude připravena i na pětitisíciletou vodu
Vídeňská radnice spolu s magistrátním odborem MA 45 realizuje řadu dalších projektů, které mají zajistit bezpečnost obyvatel a ochranu městské infrastruktury i pro budoucí desetiletí.
Klíčovým opatřením je zvýšení hrázových zdí šesti retenčních nádrží v Auhofu na západě Vídně – a to až o jeden metr. Tento krok má ochránit město i před mimořádně silnými povodněmi, k nimž podle nových klimatických modelů může docházet mnohem častěji než dříve.
„Řeka Vídeňka tak bude připravena nejen na tisíciletou vodu, ale i na povodeň, která se statisticky vyskytuje pouze jednou za 5 000 let,“ uvádí radní pro územní rozvoj Ulli Sima. Sanační práce by měly potrvat do konce příštího roku.
Komplex nádrží v Auhofu vznikl už na přelomu 19. a 20. století v rámci regulace řeky Vídeňky mezi 13. a 14. vídeňským obvodem. Se svou kapacitou téměř 1,2 milionu m3 vody tvoří hlavní ochranný prvek proti prudkým povodňovým vlnám.
Během loňských povodní se nádrže vůbec poprvé za 125 let své existence naplnily až po okraj. Průtok řeky tehdy během pouhých dvou hodin dosáhl zhruba 440 000 litrů za sekundu, zatímco běžně činí jen 200 až 500 litrů. Podle radnice šlo o jasný důkaz, jak důležité jsou průběžné investice do modernizace protipovodňového systému.
Auhofské nádrže slouží nejen technickým účelům, ale i jako přírodní biotop. V době nízkého stavu vody se z nich stává největší mokřad na západě Vídně, který poskytuje útočiště bobrům, vydrám, ondatrám i více než 120 druhům ptáků. Patří mezi ně například ledňáčci, čápi černí nebo rákosníci. Oblast si zároveň získává oblibu mezi místními jako vyhledávaná rekreační zóna.
Modernizaci hrází na západě Vídně doplňují i další opatření, například posílení protipovodňové zdi v blízkosti metra u Dunajského kanálu či výstavba nové ochranné zdi v Penzingu. Rozsáhlé úpravy probíhají také na říčce Liesingbach, které kombinují technická řešení a ekologickou revitalizaci a mají také zlepšit kvalitu vody a oživit přírodní ekosystémy. Účinnost vídeňské strategie potvrzuje i ochranný systém Dunajského ostrova a Nového Dunaje se třemi přehradami, které regulují mohutné vodní masy.
reklama
Dále čtěte |
Vodohospodáři v Nivnici odstranili škody po loňské téměř stoleté vodě
Oceněný povodňový park v Židlochovicích se stal inspirací pro obce v okolí
Povodí Moravy získalo povolení pro další fázi protipovodňových úprav v Olomouci
Další články autora |
Jak vytvořit město dobré pro život? V Praze je k vidění výstava vídeňské inspirace
Louka místo náhrobku: Na urnovém hřbitově ve Vídni vznikají květinové louky vyhrazené pro rozložitelné urny
Vídeň staví největší uzavřenou nádrž na světěOnline diskuse
Všechny komentáře (3)
Daniel Fiala
21.11.2025 12:20Těsně před metropolí je limnigraf Korneuburg:
LG Korneuburg (r.km 1941; 48°19'37.2"N 16°20'2.4"E) (m³/s /cm)
05.06.2013 11.150/809
18.09.1899 10.500
15.08.2002 10.257/789
04.02.1862 9.864
15.09.2024 9.800/772
Ale co v českém kontextu brutálně chybí je diskuse o přírodních rozlivech, tedy strategické ochraně niv!
Proto ještě vykopíruju stanici Kienstock, za kterou se Dunaj při povodni rozlévá skoro kilometr do šířky (od Kremže dolů) a tím chrání Vídeň.
LG Kienstock (r.km 2015; 48°22'55.2"N 15°27'46.8"E) (m³/s /cm)
04.06.2013 11.450/1,081
14.08.2002 11.305/1,093
17.09.1899 11.200
04.02.1862 10.500 (ledochod)
13.07.1954 10.200
02.08.1897 9.900
04.08.1991 9.647/987
15.09.2024 9.530/952
Zabývat se v tomto ohledu čůrkem Wienfluss je hezké, ale bez převodu jednotek z L/s na m³/s čtenářům nedojde ten správný poměr. A také by se slušelo říct, že vídeňský "Botič"* je ve městě absolutně zkanalizovaná vodoteč se všemi bezpečnostními riziky z toho plynoucími.
* pozn.: na délku jsou identické (34 km) na plochu je B menší (230 x 136 km²)
Miloš Zahradník
21.11.2025 12:47U alpskeho ledovce to bylo podobne i kdyz ten az k Vidni - na rozdil od Zurichu. Ljubljany ale malem i Zenevy a Turina nesahal
Břetislav Machaček
23.11.2025 19:08tak co s tím? Vltava má možnost "rozlivu" v celé Vltavské kaskádě, ale
Berounka pouze v přehradě nad Plzní. Odra se rozleje pouze v Poodří a nebo
až v Ostravě a v Bohumíně. Olše se nemá rozlít bez škod kde a tak mohu
pokračovat u Moravice, která se "rozleje " do Slezské Harty a Kružberku,
ale Opava pouze do vesnic a měst kterými protéká. Prostě naši předci
budovali města podle jiných kritérií, než pouze povodně a taky zástavba
nebyla tak velká jako nyní. Ono co dům, to méně kubíků vody které se
před jeho stavbou v místě rozlilo. Navíc něco se chrání hrází, ale voda
se za ni nemůže rozlít a zvedá se mezi hrázemi. Co město a místo, to
jiné možnosti a jiné priority. To, co někde funguje, tak nefunguje jinde
a hledat jednotné řešení je hloupost. Jinak když vidím ten potok na
fotce z Vídně, tak jsem zhrozen z těch betonových zdí kolem. To má sakra
daleko k přírodě a konkrétně pro zvířata je to past a pohroma se tam
náhodou dostat. Osobně bych to za příklad hodný následování nepovažoval.
