http://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/dendrochronolog-kyncl-zkouma-na-breclavsku-v-krkonosich-a-jesenikach-stalete-stromy
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii

Dendrochronolog Kyncl zkoumá na Břeclavsku, v Krkonoších a Jeseníkách staleté stromy

12.9.2017 01:00 | LANŽHOT (ČTK)
Dendrochronologie je datovací metoda založená na počítání přírůstků na kmenech stromů a sledování jejich změn v závislosti na změnách klimatu. Ilustrační snímek.
Dendrochronologie je datovací metoda založená na počítání přírůstků na kmenech stromů a sledování jejich změn v závislosti na změnách klimatu. Ilustrační snímek.
Foto | Martin Mach / Ekolist.cz
Sedmasedmdesátiletý odborník na dendrochronologii Josef Kyncl chystá materiály pro svoji případnou druhou knihu o analyzování letokruhů dřeva. Na Břeclavsku zkoumá pomocí této metody několik set let starý dub. Břeclavsko není jediná oblast, kam zamířil, prozkoumal staré stromy například i v Krkonoších či Jeseníkách.
 

Dendrochronologie je datovací metoda založená na počítání přírůstků na kmenech stromů a sledování jejich změn v závislosti na změnách klimatu. Poměrně přesně tak lze určit stáří stromu, což využívají například historikové, archeologové, klimatologové či pracovníci památkové péče. Metoda pomáhá například při datování dřeva ve stavbách.

Kyncl už dříve napsal knihu s názvem Letokruhy jako kalendář i záznamník: Zajímavosti z dendrochronologie, nyní chystá materiály na přednášky a případně i druhou knihu, která by byla ještě podrobnější. "V knize je například popsán strom, který zanikl před 100 lety. Zanechal totiž po sobě stopy v okolních stromech. Velmi zastiňoval okolí, a když zemřel, stromy kolem si oddechly a začaly rychle růst, což je v letokruzích dobře čitelné," uvedl.

Nejnověji zkoumá dub v oboře Soutok, což je unikátní přírodní lokalita, kde se stýkají řeky Dyje, Morava a Kyjovka. Nacházejí se tam lužní lesy či louky se solitérními starými duby. Dub, o který jde, je už mrtvý, leží na zemi. Jeho šířka je asi 150 centimetrů. Kyncl analyzuje vzorek dřeva získaný vrtáním. Podle něj je možné ze vzorku vedle stáří stromu určit například škodlivé události, které strom v průběhu jeho života zasáhly, například chroustí kalamitu. "Jakékoliv snížení počtu listů má totiž za následek zmenšení šířky letokruhu," vysvětlil Kyncl. Podle předběžných výsledků strom zahynul někdy v roce 1963 a je zhruba 300 let starý.

Kyncl už je v důchodu, dendrochronologii se věnuje ze zájmu. A pokouší se vyřešit otázky, na které dosud nikdo nezná odpověď. "Například to, když strom uschne, jak dlouho vydrží stát, než spadne. Pro zajímavost, třeba modříny na Sibiři vydrží stát po uschnutí třeba i několik set let," uvedl odborník.

Kyncl dříve pracoval v Botanickém ústavu Akademie věd a jeho hlavní pracovní náplní byla tvorba standardních chronologií pro Českou republiku. Za svůj život odebral stovky vzorků.


reklama

Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
tisknout poslat
 twitter
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si jej.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama


Blíž přírodě

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist