Maďarský soud zprostil viny obžalované z havárie hliníkárny

Soud v maďarském městě Vesprém zprostil viny všech patnáct osob obžalovaných kvůli jedné z největších průmyslových havárií v dějinách Maďarska. Před více než pěti lety přišlo o život deset lidí, když se protrhla hráz s toxickým odpadem. Podle rozhodnutí soudu se ale obžalovaní nedopustili žádného trestného činu. Informoval o tom zpravodajský portál atv.hu.

Nicméně rozsudek ještě není pravomocný, a prokuratura má proto možnost se proti němu odvolat. O případu totiž po 40 měsících řízení rozhodoval teprve soud první instance. Vláda by podle poslance vládnoucí strany Fidesz Németha Szilárda odvolání přivítala.

Oběti havárie reagovaly na verdikt rozhořčeně. "Deset lidí zemřelo a kdo je vinen? Já? Mí rodiče?" řekl agentuře AFP 54letý dělník Gyula Tokolics. Při havárii přišel o matku a otce, jehož tělo se našlo až týden po havárii. Sám utrpěl těžké popáleniny od toxického odpadu, když se pokoušel rodiče najít. "Je to skandál," vykřikoval, než jej vyvedla soudní stráž.

Prokuratura obvinila bývalého ředitele a další členy vedení hliníkárny ve městě Ajka, asi 160 kilometrů západně od Budapešti, že nedbalostí zavinili protržení hráze odkalovací nádrže a způsobili tak smrt deseti lidí a rozsáhlé materiální a ekologické škody. Státní žalobce navrhl pro všechny obžalované nepodmíněné tresty od pěti do deseti let vězení.

Havárie se stala okolo poledne 4. října 2010. Po protržení hráze uniklo do okolí na milion tun toxického kalu. Dva metry vysoká vlna červeného bahna postihla tři obce u továrny, kolem 150 lidí utrpělo zranění, stovky domů se staly neobyvatelnými a 8000 lidí muselo být evakuováno.

Podle soudu, který se opíral o znalecké posudky statiků, způsobila katastrofu nestabilita podloží. "Katastrofa byla jen otázkou času," uvedl u soudu jeden ze znalců. Soud se usnesl na tom, že obžalovaní vzhledem ke stavu dokumentace a k platným povolením pro provoz skládky neměli objektivní možnost vznik havárie předvídat.

Soud sice konstatoval, že nádrž nezajišťoval odpovídající monitorovací systém, nicméně i kdyby patřičný systém byl, katastrofě by podle názoru soudců zabránit nemohl. Krom toho rezervoár prý neobsahoval víc odpadu, než připouštěly normy.

Nesouhlas s postojem soudu dal podle agentury MTI najevo přímo v jednací síni (a byl za to hned vyveden) poslanec krajně pravicového hnutí Jobbik Lajos Kepli, který stál v čele parlamentního vyšetřování neštěstí. Verdikt následně před novináři označil za "šokující". Uvedl přitom, že vyšetřující výbor určil "jasnou" odpovědnost vedení hliníkárny.

"Šokován" je prý rozsudkem i Fidesz. "Je nepřijatelné, aby v takovém případu, jako je tento, nebyl nikdo odpovědný," řekl poslanec této strany Németh Szilárd. Podle MTI dodal, že vláda rozhodnutí soudu respektuje, nicméně požádala prokurátory, aby se odvolali. Je totiž přesvědčená, že lze určit, kdo je za toto neštěstí odpovědný.

Do uměle vytvořených lagun v okolí továrny byl už za komunistického režimu ukládán tekutý odpad vznikající při zpracování bauxitu. Byl to kal tvořený řadou sloučenin včetně oxidů železa, jež mu dodávaly charakteristickou oranžovorudou barvu. Ačkoliv odpad obsahoval určité množství nebezpečných těžkých kovů, hlavní riziko pro životní prostředí představovala jeho vysoká zásaditost. Hodnotou pH se rudá břečka vyrovnala louhu a při styku s kůží působila chemické popáleniny.

Ekologická organizace Greenpeace uvedla, že zjevně nešlo o přírodní pohromu, ale o lidské selhání, protože na snímcích z vesmíru je jasně vidět, že se laguny odpadu hýbou, ale nikdo je po deset let nekontroloval.

Rozsah katastrofy přiměl vládu premiéra Viktora Orbána k vyhlášení stavu nouze ve třech postižených župách a k povolání armády s těžkou technikou a vrtulníky. Obyvatelům zdevastovaných obcí vláda slíbila uhradit škody.

Maďarské úřady uložily v roce 2012 hliníkárenské společnosti MAL za způsobené škody pokutu 135,1 miliardy forintů (takřka 12 miliard korun). V důsledku toho stát nad firmu převzal kontrolu.

---

reklama

---