http://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/deset-let-od-orkanu-kyrill-na-sumave-priroda-si-umi-sama-poradit
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii

Deset let od orkánu Kyrill na Šumavě: příroda si umí sama poradit

19.1.2017 11:00 | PRAHA (Ekolist.cz)
Je jisté, že další orkány a případné polomy musíme na Šumavě opět očekávat.
Je jisté, že další orkány a případné polomy musíme na Šumavě opět očekávat.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
V noci z 18. na 19. ledna 2007 se Evropou prohnal orkán Kyrill. V šumavských lesích vyvrátil nebo polámal zhruba milion metrů krychlových dříví. V následných šesti letech po Kyrillu Správa NP Šumava zaznamenala 2,6 milionu m3 kůrovcem odumřelých stromů, z nichž zhruba polovina byla vytěžena a druhá polovina se ponechala na místě k zetlení. Orkán byl také příležitost začít do převážně smrkových lesů vracet jedle, jeřáby, javory nebo buky.
 

„My jsme si tehdy užívali klidu po zažehnané kůrovcové gradaci z konce 90. let a mysleli jsme si, že už nás nic horšího nečeká," vzpomíná ředitel Správy NP Šumava Pavel Hubený. "Jenže když člověk bojuje s kůrovcem, tak vlastně nedělá nic jiného, než že vytváří větší či menší paseky a otevírá takzvané porostní stěny. To znamená, že se odhalují stromy, které nikdy nerostly na osluněném místě, a proto mají krátké koruny a dlouhé kmeny, což je pak lahůdka pro vichřici," říká dále Hubený. A právě takové porosty, které ještě navíc leží ve vyšších nadmořských výškách a byly staré okolo sta let, nedokázaly odolat Kyrillu. Orkán vyvracel stromy například v oblasti Polomu, Knížecího stolce, Černé a Jezerní hory, nad Prameny Vltavy nebo v okolí Poledníku.



"V lese, který byl na konci 90. let ponechán kůrovci, Kyrill nezpůsobil prakticky žádné vývraty. Takže i ponechání lesa přírodě může nakonec vést k tomu, že budoucí vichřice vyvrátí méně stromů," říká Pavel Hubený. „Velké vichřice přes Šumavu přecházely vždy a vyvracely i stromy v prastarých pralesích.“

Přirozená obnova porostu.
Přirozená obnova porostu.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

V následných šesti letech po Kyrillu Správa NP Šumava zaznamenala 2,6 milionu m3 kůrovcem odumřelých stromů, z nichž zhruba polovina byla vytěžena a druhá polovina se ponechala na místě k zetlení. "Ponecháním určitého území bez zásahu, spolu se zpracováním některých ploch pouze odkorněním a ponecháním veškeré hmoty dříví na stanovišti, došlo k významnému obohacení tohoto území o rozkládající se mrtvé dřevo, doplňuje náměstek ředitele Správy NP Šumava pro ochranu přírody Martin Starý.

„Na základě následných zkoumání a vědeckých studií se ukázalo, že mrtvé tlející dřevo a jeho struktura zásadně ovlivňuje mnoho chráněných a ohrožených druhů a musí být nedílnou součástí zdravého lesa, jenž má plnit i jiné funkce, než jen ekonomický zisk,“ říká Martin Starý.

Přečtěte si článek Mrtvé dřevo je důležité i pro hospodářské lesy. Čeští vědci připravili pro lesníky metodiku

Jak informuje Národní park Šumava, tam, kde probíhala těžba, byla většina ploch zalesňována. Byly sázeny a stále se sází dřeviny, které obohatí převažující nálet smrku v místech, kde by se mohly vyskytovat například jedle, jeřáby, javory nebo buky. Jsou ale místa, která jsou nechána bez zalesnění a sledovaná, jak se vyvíjejí.

„Po těch deseti letech můžeme s jistotou tvrdit, že přirozená obnova jak v nezásahových územích, tak i na vytěžených plochách, kde jsme nezalesňovali, představuje v průměru 6000 stromů po hektaru. Většinou se jedná opět o smrky, zhruba ze 75 procent, následuje jeřáb, buk a jedle,“ doplňuje ředitel Pavel Hubený.

Je jisté, že další orkány a případné polomy musíme na Šumavě opět očekávat. Například mezi lety 1977-2007 byla zaznamenána na Šumavě cca 20x rychlost větru přesahující sílu orkánu. Silný vítr a polomy jsou tedy na Šumavě běžným jevem a dříve či později opět způsobí polomy v lesích NP Šumava. Dle náměstka řiditele pro lesní ekosystémy Jana Kozla záleží rozsah budoucích polomů na mnoha faktorech, jako jsou roční období, stav půdy – jestli je podmáčená, suchá nebo zmrzlá. Také záleží na plošném zastoupení lesních porostů v určitém stadiu, věku a podobně.

Polomy mohou být přínosem a uvolnit prostor pro novou generaci lesa
Polomy mohou být přínosem a uvolnit prostor pro novou generaci lesa
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

„V každém případě není třeba polomy způsobené přírodními silami, jakými jsou vichřice, námrazy a podobně, považovat za tragédii. Příroda už mnohokrát ukázala, naposledy právě po Kyrillu, že takové disturbance mohou být naopak přínosem, protože dají šanci k životu jiným živočišným a rostlinným druhům. Les nezmizí, protože les je na daném místě stále, pouze se uvolnil prostor pro jeho novou generaci. Jen člověk by měl přírodní zákonitosti více respektovat a být trpělivý,“ zakončuje Pavel Hubený.




Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
tisknout poslat

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si jej.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist