Dnes je světový den mokřadů, míst mezi souší a vodou
Stalo se tak v íránském Rámsaru, odtud nese mezinárodní smlouva jméno Ramsarská úmluva. Jejím cílem je chránit tato důležitá a zranitelná místa. České slovo mokřad původně označovalo místo, které je mokré či jen dočasně vysychá. V 70. letech jej pak Jan Květ z Jihočeské univerzity zavedl jako český překlad anglického wetland.
Mokřadů je v České republice celá řada, jen několik jich je chráněných podle Ramsarské úmluvy. Patří mezi ně Šumavská rašeliniště, Třeboňské rybníky, Novozámecký a Břehyňský rybník, Lednické rybníky, Litovelské Pomoraví, Poodří, Krkonošská rašeliniště, Třeboňská rašeliniště, Mokřady dolního Podyjí, Mokřady Liběchovky a Pšovky, Podzemní Punkva, Krušnohorská rašeliniště, Pramenné vývěry a rašeliniště Slavkovského lesa, Horní Jizera. Celková rozloha těchto mokřadů je 635 kilometrů čtverečních a tvoří zhruba 0,8 procenta plochy ČR. „Mokřadů celosvětově výrazně ubývá. Během dvacátého století jich zmizela polovina. Mají přitom mimořádný význam,“ říká Karolína Šůlová, tisková mluvčí Agentury ochrany přírody a krajiny.
Kromě mokřadů chráněných podle mezinárodní smlouvy je i u nás nespočet mokřadů, podmáčených luk či rašelinišť, která jsou také v ohrožení. Typicky jim hrozí, že je lidé zavezou, vysuší, nebo že prostě zarostou.
Několik mokřadů má i Praha. Jeden snadno přístupný se nachází v Toulcově dvoře. „Žije zde několik ohrožených živočichů a podobně jako ostatní mokřady představuje také Toulcův mokřad ochranu před povodněmi,“ říká předsedkyně Toulcova dvora Lenka Skoupá. Mokřady ale najdete i ve Vinořském parku, v Počernicích (Počernický rybník a V pískovně), za Běchovicemi jsou Blatovské louky, u Dubče Lítožnice, významné jsou rybníky u Milíčovského lesa, šeberovské Hrnčířské louky a další. Pražské mokřady můžete prozkoumat zde.
Česká společnost ornitologický pořádá ke dni mokřadů řadu výletů a pozorování přírody. Najděte si akci ve vašem okolí.
reklama