http://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/dva-roky-od-obri-havarie-v-mexickem-zalivu-snizovanim-nakladu-k-ropne-katastrofe
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii

video uvnitřDva roky od obří havárie v Mexickém zálivu: Snižováním nákladů k ropné katastrofě Video

2.5.2012 02:00 | PRAHA (Ekolist.cz)
Letadlo rozprašuje ropný disperzant nad ropnou skvrnou, která vznikla při nehodě ropné plošiny Deepwater Horizon.
Letadlo rozprašuje ropný disperzant nad ropnou skvrnou, která vznikla při nehodě ropné plošiny Deepwater Horizon.
Licence | Volné dílo (public domain)
Foto | Stephen Lehmann / United States Coast Guard
Svého času se těžební plošina Deepwater Horizon těšila technickému rekordu v nejhlubším podmořském vrtu. Dnes je nechvalně proslulá jako příčina jedné z největších ropných havárií v historii USA, od které v těchto dnech uplynuly právě dva roky. Technicky za nehodou stálo selhání bezpečnostního přetlakového ventilu. Jak ale vyplývá z dokumentu The Spill, fakticky za nehodou stála strategie společnosti BP osekávat náklady a mít zisk za každou cenu a bez ohledu na riziko. Katastrofě v Mexickém zálivu předcházelo několik jiných významných nehod, které stály lidské životy a poškodily životní prostředí. Ve všech případech se šetřilo na nesprávném místě.
 

Do hledání souvislostí a příčin, které vyústily ve výbuch těžební plošiny v Mexickém zálivu a smrt jedenácti pracovníků, se společně pustili novináři pořadu Frontline americké televizní sítě PBS a zpravodajského serveru ProPublica. Dokument The Spill poukazuje na to, že společnost BP během několika desítek let provázela celá řada nehod. Jejich příčinou byla snaha společnosti ušetřit a srazit náklady na maximum. Šetřilo se na technickém vybavení, na kontrolách a bezpečnosti práce. Hlavním šéfem BP byl tehdy Brit John Brown, kterému se díky úsporným opatřením a řadě fúzí a nákupů jiných společností podařilo změnit BP z evropské olejářské firmy na hráče světového formátu.

Texaský masakr

Společnost BP na sebe v USA poprvé významně upozornila v roce 2005. Na konci března toho roku se v její rafinerii v Texasu rozpoutalo ohnivé peklo. Automatické kontrolní mechanismy nezaznamenaly, že se jedna z rafinovacích věží zcela přeplnila, selhala i lidská obsluha, která přehlédla varovný signál jiného čidla. Rafinérií následně otřásla exploze, která stála život patnáct dělníků. Americká média označovala výbuch v rafinerii za největší průmyslovou havárii dekády.

Jak američtí novináři zjistili, dva měsíce před výbuchem sepsal externí poradce pro bezpečnost Don Parus zprávu pro vedení společnosti. Mimo jiné v ní zmínil, že zaměstnanci mají zcela výjimečný pocit strachu z práce v rafinerii a že se bojí o svůj život. O rok dřív varoval Parus přímo londýnské vedení, že texaská chemička není bezpečné místo pro práci. Poukazoval na zastaralé vybavení i špatnou bezpečnost práce. Na jeho varování však nikdo nedbal.

Společnost BP vyplatila po nehodě miliardu dolarů pozůstalým výměnou za to, že nebudou společnost veřejně kritizovat. Nabídku jedna z nich, Eva Roweová, nepřijala. Roweová v chemičce ztratila oba rodiče a nevěřila BP, že šlo o nešťastnou náhodu. Společnost zažalovala s tím, že k neštěstí došlo kvůli špatnému vedení a podceňování rizika - a vysoudila mnoha milionové odškodnění.

Dceřinná společnost BP v případě Texasu přiznala svou vinu a musela zaplatit 50 milionovou pokutu, což byla tehdy třetí největší pokuta za ekologický zločin v historii USA.

Tak kdepak to praskne příště? Ropovod na Aljašce
Tak kdepak to praskne příště? Ropovod na Aljašce
Foto | rickz / Flickr

Aljaška v oleji

O rok později se společnost BP potýkala s další velkou nehodou, tentokrát na Aljašce. Z vrtů BP v zátoce Prudhoe tehdy pocházelo 8 % domácí produkce ropy. I zde podle pracovníků externích firem podnikala BP za hranicí únosného rizika. Jedním z příkladů úsporných opatření bylo, že se několik let šetřilo na pravidelném čištění, při kterém se do potrubí vyšle speciální robot. Kromě čištění má robot na starosti i kontrolu koroze potrubí.

V březnu 2006 se osm let nekontrolované potrubí protrhlo. Závada byla odhalena až po třech dnech. Do prostředí cenného a citlivého ekosystému Aljašky vyteklo přes 900 tisíc litrů ropy a šlo o největší znečištění v regionu. Na Aljašku posléze zavítal i hlavní šéf BP John Brown, aby provedl inspekci a veřejnost ujistil, že šlo o nešťastnou nehodu, která se již nebude opakovat. Dva dny po jeho odjezdu praskl ropovod na jiném místě. Celá soustava musela být odstavena a její provoz ukončen.

Z následného zjišťování vyplynulo, že kontrola bezpečnosti ropovodu nebyla prováděna patřičně, pracovníci kontroly nebyli dostatečně kvalifikování a kontrolní systém selhával.

Thunder Horse na šikmé ploše
Thunder Horse na šikmé ploše
Foto | xjbei / Flickr

Pěkně hluboký problém

Mexický záliv je jedno z technicky nejnáročnějších míst pro těžbu ropy, jaké si lze představit. Jsou tu časté hurikány a silné bouře, těží se v citlivém ekosystému, i geologicky jde o náročnou lokalitu a ropa je hluboko pod mořskou hladinou i hluboko pod mořským dnem. Americká vláda však k těžbě lákala finančními pobídkami a vcelku malými sankcemi za případné způsobené znečištění. Nic nebránilo tomu, aby se BP ucházela o těžbu. Podle americké legislativy sice nesmí vláda uzavírat kontrakty s firmami, které porušují zákon a znečišťují životní prostředí. Stačí však, aby daná společnost „uklidila“, co způsobila, což BP v případě předchozích nehod provedla, a pak se opět smí o kontrakty ucházet.

Podle dokumentu The Spill se BP do těžby vrhla ve stejném duchu jako v jiných projektech: srazit náklady na minimum. Už přípravu těžby provázela špatná znamení. V Mexickém zálivu měla být původně těžební plošina Thunder Horse. Tu ale cestou na místo zastihla silná bouře. Všichni zaměstnanci byli podle bezpečnostních pravidel evakuováni a očekávalo se, že mohutné zařízení bouři bez problému přečká, konec konců je tak konstruované. Po svém návratu však dělníci našli plošinu nakloněnou pod úhlem 20 ° a hrozilo, že se potopí.

Z šetření závady vyplynulo, že za naklonění nemůže samotná bouře, ale špatné technické řešení plošiny, konkrétně několik chybně umístěných a špatně fungujících ventilů, které nezvládly regulovat napouštění vyrovnávacích nádrží. Při následné opravě se ke všemu ukázalo, že podvodní potrubí bylo kvůli lajdácky provedeným svárům popraskané. Podle odborníků by to při ostrém provozu mohlo způsobil katastrofální únik ropy.

Deepwater Horizon v plamenech, 21. duben 2010
Deepwater Horizon v plamenech, 21. duben 2010
Licence | Volné dílo (public domain)
Zdroj | NOAA

Místo Thunder Horse nasadila společnost BP dlouhodobě pronajatou plošinu Deepwater Horizon. Jak dokládají američtí novináři, i v případě této plošiny společnost šetřila na nákladech a bezpečnostních opatřeních. 20. dubna 2010 selhal bezpečnostní přetlakový ventil, následná exploze byla viditelná ze vzdálenosti 60 kilometrů. Z prasklého vrtu unikala ropa až do 15. července, odhaduje se, že celkem do prostředí uniklo kolem 5 milionů barelů ropy. Podle odborníků by nehodě zabránilo nainstalování technologie v hodnotě 7 milionů dolarů, ty se však společnost rozhodla ušetřit. Při následném vyšetřování nehody se senátoři ptali hlavních šéfů velkých těžařských firem jako Chevron, Shell nebo Exxon Mobile, jak by hodnotili technické a bezpečnostní opatření na Deepwater Horizon. Ti se vyjádřili, že by se za takových okolností do těžby nepustili.

Jak uvádí David Uhlmann, bývalý šéf oddělení ekologických zločinů na americkém ministerstvu spravedlnosti v rozhovoru pro PBS, BP a její dceřinné společnosti se dopouštěly prohřešků opakovaně. Podle něho byla v případě BP na vině kultura řízení společnosti. „BP měla problémy už v devadesátých letech. Během mého sedmiletého působení v oddělení ekologických zločinů jsme ji trestně stíhali dvakrát. Teď je to společnost, která způsobila největší ekologickou katastrofu v USA. To prostě není náhoda,“ řekl Uhlmann v rozhovoru pro PBS.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si jej.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama

Blíž přírodě

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist