http://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/jak-se-chranit-pred-znecistenym-ovzdusim-ve-meste-radi-italsky-pneumolog-sergio-harari
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii

Jak se chránit před znečištěným ovzduším ve městě? Radí italský pneumolog Sergio Harari

6.12.2017 09:31 | PRAHA (ČTK)
Četné masky a filtry na nos, které se běžně prodávají, mají jen velmi omezený nebo nulový účinek. Ilustrační snímek.
Četné masky a filtry na nos, které se běžně prodávají, mají jen velmi omezený nebo nulový účinek. Ilustrační snímek.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Smog v zimním období zaplavuje města. Jak se chránit před znečištěním ovzduší a jak omezit jeho škodlivé dopady na lidské zdraví, o tom píše italský deník Corriere della Sera.
 

Především je třeba vyhýbat se dlouhodobějšímu pobytu venku, zejména v těch hodinách, kdy je znečištění nejhorší, uvádí profesor Sergio Harari, ředitel jednotky pneumologie v nemocnici Svatého Josefa v Miláně. Neprovozujte žádnou fyzickou aktivitu, když je koncentrace škodlivin v ovzduší nejvyšší, a vyhýbejte se nejvíce zamořeným oblastem. Dávejte přednost dopravě veřejnými prostředky nebo kolu, automobil nechte doma. Netopte dřívím, neboť způsobuje nezanedbatelné znečištění. Také spalování odpadků produkuje znečištění, připomíná profesor.

Je vhodné o víkendu ze znečištěného města uniknout? "Nejsou k tomu žádné vědecké studie, ale zdravý rozum nám radí, že můžeme-li, pak víkend v méně znečištěných oblastech umožňuje, abychom byli méně vystaveni smogu a přerušili jeho nepřetržité toxické působení na organismus. Odjet z města tedy má nepochybně příznivý účinek, ale nezapomeňme přitom, že naše cesta za lepším vzduchem přispívá k dalšímu zvyšování úrovně smogu," říká profesor Harari.

Četné masky a filtry na nos, které se běžně prodávají, mají jen velmi omezený nebo nulový účinek. Jsou však masky s větší filtrovací kapacitou a větší účinností. Problém s jejich užíváním spočívá v tom, že jsou příliš těžké, abychom je nosili delší dobu nebo při tělesném pohybu. Studií o reálném ochranném působení filtračních masek je velmi málo. Ani není vědecky prokázána účinnost nosních filtrů. Navíc vzhledem k tomu, že dýcháme také ústy, nemá jejich používání větší význam, říká profesor Harari.

Podle profesora Harariho je rovněž důležité udržovat v domácnostech teplotu nepřesahující v zimě 20 až 21 stupňů Celsia, zbytečně nesvítit, používat osvětlení s nízkou spotřebou elektřiny a vypínat domácí spotřebiče i z režimu standby.

Na znečištění ovzduší má vliv i to, co jíme: jestliže konzumujeme nesezonní ovoce, podporujeme tím jeho přepravu z jednoho konce světa na druhý. Častější dovolená, automobil pro každého člena rodiny: to vše přispívá k emisím.

Také v uzavřeném prostředí registrujeme znečištění. Je to způsobeno špatnou ventilací a množství některých škodlivin pak může být vyšší než venku. Nedávná studie ukázala souvislost mezi znečištěním uvnitř škol v pěti evropských zemích a častým výskytem dýchacích problémů, suchého kašle a rýmy.

K nejvíce znečišťujícím zdrojům uvnitř budov patří kouření, plynové sporáky, krby, plynové topení, ale také klimatizace produkující plísně, houby a bakterie. Při výběru spotřebičů s nízkým dopadem na životní prostředí se můžeme řídit označením Evropské unie Ekologicky šetrný výrobek (Ecolabel EU).

Ke znečištění ovzduší jsou více citliví senioři. Důvodů je mnoho a působí tu zároveň různé faktory. Především staří lidé mnohem častěji trpí chorobami, které znečištění zhoršuje, jako jsou kardiovaskulární choroby a nemoci dýchacího ústrojí. Organismus seniorů má také menší schopnost snášet fyzické stresové situace. Staří lidé trpí chronickými chorobami, u nichž stačí malá změna rovnováhy mezi organismem a vnějším prostředím, aby to mělo závažnější dopady.

Rizikovou kategorií jsou také děti, zejména ty nejmenší, protože obranné mechanismy organismu u nich ještě nejsou dostatečně vyvinuty. Mnohé orgány se teprve vyvíjejí a na jejich vývoji to může být znát. Například plíce, jsou-li vystaveny vysokým koncentracím některých škodlivin, mohou vykazovat určité zpoždění ve svém růstu. Děti také dýchají rychleji než dospělí, zejména při hrách, a proto se v jejich plicích vystřídá za minutu větší objem vzduchu i se škodlivinami. Konečně dítě je menší než dospělý, takže je více vystaveno výfukovým plynům, upozorňuje profesor Harari.


reklama

Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
tisknout poslat
 twitter
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si jej.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama



Blíž přírodě

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist