Jsou pasivní domy drahé? Záleží na zkušenostech i „zdravém rozumu“

Výstavba energeticky účinných domů je podle některých developerů moc drahá, a zvyšuje tak cenu bytů. Jiné firmy ale tvrdí, že se zkušenostmi je možné stavět levně i pasivní domy, ve kterých navíc lidé ušetří za energie. Podle odborníků leží klíč v dobře rozmyšleném projektu a kvalitním provedení stavby.

Dvě velké developerské firmy se začátkem srpna opřely do požadavků na zvyšování energetické účinnosti budov. Povede prý ke zdražení bytů, jejichž užívání navíc bude dražší kvůli moderním technologiím, jako je nucené větrání s rekuperací odpadového tepla.

„Dojde k navýšení jejich ceny zhruba o 15 procent,“ citovala česká média generálního ředitele a předsedu představenstva společnosti Ekospol Evžena Korce. Důvodem zvyšování ceny podle něj mají být evropské předpisy.

Ty v prvním sledu uvalují povinnost snižovat energetickou náročnost na veřejné budovy jako úřady, nemocnice a školy. Podle jejich velikosti se na ně pravidla začnou vztahovat mezi lety 2016 a 2018. V roce 2018 začne povinnost platit také pro velké bytové domy, v následujícím roce pro menší a nakonec od roku 2020 i pro rodinné domky.

Rozdíly v číslech

Odhadovat zdražení výstavby na patnáct procent je podle zástupce Asociace výrobců minerální izolace (AVMI) Pavla Matouška přehnané.

„V zahraničí je v oboru leccos zmapováno. Konkrétně v Rakousku a Německu jsou o mnoho dále a také realizují větší počty pasivních objektů. Dávno už ne pouze malých, ale také rozsáhlých, jako jsou studentské koleje, sídla firem a podobně,“ řekl EurActivu.

U menších objektů, jako jsou rodinné domy, podle něj zkušenosti z minulých let v těchto zemích ukazují, že rozdíl mezi cenou standardního a pasivního domu byl asi 8 až 10 procent. Jednalo se přitom o individuálně řešené budovy.

„Pro velké optimalizované objekty se sloučenými funkcemi různých zařízení, pokrokovějšími technologiemi a v systémovém provedení cena samozřejmě musí jít dolů, a rozdíl se může blížit i nule,“ řekl.

Cenové náročnosti energeticky úsporných budov se věnovala také nedávná studie Centra pasivního domu.

„Došli jsme k podobnému závěru jako nedávná studie regionální vlády z Bruselu, kde dlouhodobě podporují výstavbu energeticky šetrných budov. Jasná korelace mezi standardem pasivního domu a náklady neexistuje. Bavit se můžeme pouze o dobře a špatně navržených a postavených domech,“ říká k tomu ředitel centra Jan Bárta.

Aktivní zákazníci

Podle Pavla Matouška prý také nemá cenu svádět „vinu“ za vyšší standardy budov na Evropskou unii. „To je v Česku dobrá záminka - podle poslední módy a líbivá,“ myslí si. Velkou roli prý hraje i to, že samotní zákazníci se začínají o úspornější domy zajímat a při hledání bydlení se zaměřují na správný „poměr výkonu a ceny“.

Jak navíc říkají další firmy, není vůbec nutné, aby se byty zdražovaly kvůli moderním technologiím.

„Stavebně a technicky jsme se naučili používat jednoduché typizované prvky, takže se dá říct, že chytře postavená pasivní budova je levnější než hloupě postavená energeticky nekvalitní budova,” sdělil médiím Jan Řežáb z firmy JRD, která staví pasivní domy.

„Náklady na energie budou však pro naše klienty čtvrtinové a v běžném užívání bytu to jeho majitelé ani nepoznají, tedy kromě toho, že mají neustále čerstvý vzduch a prostředí bez vlhkosti a mikrobů,“ dodává s tím, že rekuperace odpadního tepla z větraného vzduchu navíc energii spoří, protože teplo zbytečně neuniká okny.

„Investice do větrání s rekuperací je v pasivních domech vyvážena tím, že uživatel nepotřebuje investovat do drahého vytápěcího systému,“ napsala redakci další zástupkyně AVMI Lenka Pohořelská. „Drahé nízkoenergetické domy jsou špatně navržené,“ dodala.

Zkušenost zlevňuje

Podle ředitele aliance Šance pro budovy Petra Holuba záleží na zkušenostech developerských firem s tím, jak energeticky úsporné budovy správně stavět.

„Stavitelé, kteří mají s energeticky úspornou výstavbou zkušenosti, jsou schopni úspornou budovu postavit za de facto stejné ceny jako nejhorší stavbu, která ještě splní současnou českou normu,“ říká v tiskové zprávě.

Podle odborníků pak také záleží na kvalitně odvedené práci při stavbě, například na správném použití tepelné izolace. Když totiž budova není dobře postavená a zeteplená, musí pak být „prošpikována“ ekologickými technologiemi.

Dům pak například musí mít tepelná čerpadla nebo solární panely, aniž by to bylo zcela nutné, kdyby byl postaven tak, aby ho například nebylo potřeba chladit.

Pavel Matoušek dodává, že je potřeba spoléhat na zdravý rozum. „Pokud si například představíte kancelářský blok blížící se pasivnímu domu, který má módní nesmyslně plně prosklenou fasádu na jižní straně, pak se takový dům musí v létě chladit klimatizací, tedy uměle,” dává příklad.

„V takovém případě je chladicí letní výkon v nejnepříznivějším stavu mnohem větší než u podobného objektu s plnými stěnami, který je pouze částečně zateplen,” vysvětluje.

Tento článek je převzat ze serveru EurActive.cz. Jeho další šíření je možné pouze se souhlasem vydavatele EU-Media.

---

reklama

---