Jurečka zařadil mezi největší úspěchy resortu podporu biopaliv
"Přijímali jsme žádosti od zemědělců v době, kdy Evropská komise ještě nenotifikovala PRV," připomněl ministr, podle kterého byla situace složitá i po IT stránce. Mnoho lidí ze Státní zemědělského intervenčního fondu, který žádosti o dotace zprostředkovává, pracovalo i přes vánoční svátky.
Ministerstvo na konci října navýšilo rozpočet letošních výzev v programu o více než dvě miliardy korun. Zemědělcům, potravinářům a lesníkům se tak v prvním kole přerozděluje až 7,5 miliardy korun. Nejvíce z nich zamíří do živočišné výroby. Z programu rozvoje venkova budou moci zemědělci do roku 2020 čerpat téměř 97 miliard korun. Podíl českého rozpočtu na programu je 35 procent, zbytek představují evropské zdroje. Jak řekl ČTK předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha, ministerstvo se v letošním roce snažilo podpořit živočišnou výrobu, producenti například trpěli suchem či snižujícími se cenami mléka a vepřového. "Problém je v tom, že peníze přijdou až příští rok," uvedl předseda, podle kterého není nastavení evropské zemědělské politiky dostatečně flexibilní.
Za další úspěch považuje ministr dotáhnutí podpory biopaliv, novelu zákona podepsal v polovině prosince prezident Miloš Zeman. Ministerstvo se snažilo o notifikaci pokračování podpory v Bruselu, zákon u některých vysokoprocentních biopaliv zavádí spotřební daň a zachovává jejich podporu. Současně s tím zpřísňuje podmínky pro přimíchávání biosložek do běžných pohonných hmot. Nově budou muset být v určité míře v každém litru. Předchozí podpora skončila k polovině letošního roku, ČR tak byla v režimu nepovolené podpory.
Zákon dlouhodobě kritizuje opozice, zejména předseda opoziční TOP 09 Miroslav Kalousek tvrdí, že podpora pomůže hlavně skupině Agrofert ministra financí Andreje Babiše (ANO). Stát od roku 2009 do letošního pololetí podpořil biopaliva snížením daně o 8,53 miliardy korun.
Mezi povedené věci zařadil Jurečka i novelu vyhlášky, díky které se od ledna budou moci střílet divočáci i se selaty a bachyněmi celý rok. Podle resortu jsou přemnožení, způsobují tak miliardové škody na lesních i zemědělských porostech.
Za důležité body považuje ministr i novelu vinařského zákona, zavádějící definici falšování vína, nebo novelu zákona o potravinách, která omezuje klamavou reklamu na potravinách. Ani jedna z těchto novel se ale letos do Poslanecké sněmovny nedostala.
reklama
Další informace |
Online diskuse
Všechny komentáře (1)
Vít Pátek
3.1.2016 21:01Zaprvé, zcela neomezený odstřel, bude-li prováděn nepromyšleně, např. při něm budou stříleny i nejsilnější bachyně vedoucí tlupu či nejsilnější kňouři do posledního, může paradoxně vést k ještě větším problémům s přemnožováním. Ale to je na dlouhé povídání.
Podstatnější je, že ve většině honiteb, kde černá zvěř skutečně působí významné škody, tj. v honitbách polních a lesopolních, novelizovaná vyhláška o dobách lovu téměř nic nezmění.
V těchto honitbách totiž dle zákona o myslivosti vesměs není odstřel černé zvěře předmětem plánování a podle téhož zákona (který má samozřejmě před vyhláškou přednost) se v takovém případě smí střílet zvěř obou pohlaví do 2 let věku (tj. u černé selata a lončáci) a navíc, v době povoleného lovu, i samičí zvěř starší (tj. bachyně). Změna je tedy jen v tom, že dříve se v těchto honitbách mohly větší bachyně střílet od srpna do prosince a teď po celý rok.
Pro seriózního myslivce to ovšem prakticky znamená, že až na výjimečné případy, kdy je zvlášť dobře vidět (což v noci, kdy je - zejména mimo les - černá zvěř aktivní a mimo úkryt a dá se lovit, jaksi většinou nebývá :-) nelze větší kusy střílet dál, protože bachyni od kňoura pak většinou s jistotou odlišit nelze, leda např. když vede malá selata, kdy je to - vyhláška nevyhláška, zákon nezákon - pro myslivce většinou etický problém.
Pokud si tedy uživatelé honiteb, kde pro černou zvěř není vytvářen plán lovu (a těch je většina), nepodají žádost státní správě myslivosti o speciální povolení, úplně stejně jako tomu bylo dosud, budou slušní a zákona dbalí myslivci dál střílet jen selata a lončáky. Kdyby chtěli risknout průšvih (žádný malý, ale na úrovni porušení zákona), můžou se za měsíčního svitu, obzvlášť v zimě, kdy se struky i střapec (myslivecký název pro samčí pohlavní orgán) ukrývají v delší a hustší srsti, pokoušet s jistotou rozeznat, zda ten či onen silnější kus, patrně starší 2 let, je povolenou bachyní nebo zakázaným kňourem.
