Klimatická konference představila další projekty proti oteplování

Na dnešní mezinárodní klimatické konferenci v Paříži byly představeny nové závazky, které mají podpořit boj proti globálnímu oteplování. Účastníci schůzky ale připomněli i projekty, na kterých už se pracuje. Opatření za miliardy eur zahrnují například plány přestat s používáním fosilních paliv a vytvořit dostatečný tlak na firmy, aby jejich aktivity byly šetrnější k životnímu prostředí. Hostitel akce, francouzský prezident Emmanuel Macron navrhl, aby se podobný summit konal každoročně.

Politici, bankéři, zástupci energetického sektoru a filantropové se ve francouzské metropoli sešli na jednodenní konferenci pod názvem Summit jedné planety, kterou uspořádala Francie společně s Organizací spojených národů u příležitosti druhého výročí podpisu průlomové pařížské klimatické dohody.

Jedním z prezidentů a premiérů, kteří se summitu zúčastnili, byl český premiér v demisi Bohuslav Sobotka, pro kterého to byla poslední zahraniční cesta v roli předsedy vlády. Česká republika podle něj plně podporuje pařížskou dohodu a je připravena podílet se na jejím naplňování.

Macron apeloval na bohaté státy, aby věnovaly více peněz na boj s klimatickými změnami. Výsledné investice by měly také pomoci rozvojovým zemím čelit následkům změn klimatu a umožnit jim omezit emise místního průmyslu. Mezi ohlášenými iniciativami je například podpora elektrických automobilů a snaha uspíšit konec výroby aut se spalovacím motorem.

Na závěr summitu Macron navrhl, aby se podobné setkání konalo každý rok. Zajistit by se tak podle něj měla kontrola plnění učiněných závazků.

Celkem 237 společností se podle agentury AFP zavázalo uvést své aktivity do souladu s klimatickými riziky. Světová banka se zavázala, že od roku 2019 přestane finančně podporovat využívání nafty a plynu a hledání nových ložisek. Pojišťovací společnost AXA slíbila, že přestane pojišťovat společnosti, které se podílejí na výstavbě uhelných zařízení. S poskytováním půjček v tomto odvětví přestane například nizozemská banka ING. Řádově jde o miliardy eur.

Mezi nové projekty se řadí například chystaná ekonomická spolupráce Norska, Nového Zélandu, Saúdské Arábie, Spojených arabských emirátů, Kataru a Kuvajtu. Tyto země chtějí společně "nabarvit na zeleno" své ekonomické aktivity, napsal deník Le Monde.

Pokud jde o prominentní filantropy, asi desítka jejich nadací by se měla spojit do skupiny, která bude usilovat o výraznější investice do ekologických projektů. Ty momentálně představují pouze tři až pět procent jejich ekonomických možností. Zapojit se mají nadace Billa Gatese, Michaela Bloomberga či Richarda Bransona. Do Paříže na setkání zavítali také Elon Musk, Sean Penn či Arnold Schwarzenegger. Od řady přítomných Američanů zazněla kritika na adresu Donalda Trumpa, který letos oznámil, že Spojené státy od pařížské dohody odstoupí.

Skupina 225 investičních fondů, která spravuje majetek v celkové výši přes 26 bilionů dolarů (více než 568 bilionů Kč) oznámila, že bude vyvíjet tlak na podniky, aby snížily emise skleníkových plynů. Jde hlavně o ropné, plynárenské a ocelářské giganty, stejně jako velké výrobce letadel či aut. Bill Gates údajně přispěje částkou 300 až 500 milionů dolarů na program financující výzkum v oblasti klimatu a jeho dopadů na zemědělství.

Macron řekl, že je zapotřebí "šok" ve výrobních procesech, aby signatáři pařížské dohody z roku 2015 dosáhli vytyčených cílů. "Jsme velmi daleko od záměru pařížské smlouvy zpomalit růstu teplot pod dva stupně Celsia, pokud možno pod 1,5 stupně," řekl deníku Le Monde. Zmíněnou dohodu podepsali představitelé 195 států.

Účastníkům konference Macron řekl, že lidstvo "prohrává bitvu" v boji s klimatickými změnami. "Nepostupujeme dost rychle. Všichni musíme jednat," cituje Macrona agentura Reuters.

Generální tajemník OSN António Guterres upozornil, že podporou fosilních paliv, zodpovědných za velkou část globálního oteplování, investuje svět do vlastní záhuby. "Faktem je, že fosilní paliva jsou stále velmi intenzivně dotována, což znamená, že investujeme do naší vlastní zhouby," řekl podle agentury AFP a dodal, že válka proti klimatickým změnám není vyhraná.

Agentura AP uvedla, že Macron se snažil svoláním klimatické konference mimo jiné posílit své renomé. Francouzský prezident slíbil, že Francie zvýší finanční pomoc zemím jižní polokoule, které se změnám klimatu obtížně přizpůsobují. Paříž by tak od roku 2020 přispívala na tento účel částkou 1,5 miliardy eur (přes 38 miliard Kč) ročně.

---

reklama

---