Klimatické změny se dotýkají také "střechy světa", tedy Tibetu

Na vrcholící klimatické konferenci OSN v Paříži jsou v tyto dny hodně viditelné země jako Marshallovy ostrovy. Tedy přímořské či ostrovní státy, které se cítí přímo ohrožené stoupajícími hladinami oceánů. V Le Bourget, kde se jednání koná, ale lobbují také lidé upozorňující na důsledky klimatických změn na "střechu světa", představitelé tibetského exilu.

"Dopady změn klimatu na tibetskou planinu jsou výrazné a mají globální důsledky. Ví se však o tom jen málo. Tady se to snažíme změnit," řekla ČTK Dicki Choyangová z organizace CTA, která zastřešuje tibetský exil a bývá často označovaná jako exilová vláda. Himalájskou zemi v roce 1950 anektovala Čína.

Tibet je možné označit za "třetí pól" planety, upozorňuje Choyangová. Po jižním a severním pólu je totiž právě tam největší počet ledovců, nyní přes 46 000. V posledním desetiletí se jich 82 procent různě velkým způsobem zmenšilo. Sami čínští badatelé podle Choyangové uvádějí, že teplota v oblasti roste výrazně nad celosvětovým průměrem a při stávajícím tempu bude v polovině století zcela bez ledovců.

"Tibet je vodárna Asie. Právě tam začínají největší asijské řeky," zdůraznila Tibeťanka. Změny na tibetské planině - sedmkrát větší než je Francie - tak mají dopad na část světa, kde nyní žije 80 procent světové populace, včetně Číny, Indie a zemí jihovýchodní Asie. Právě na komunity "po proudu" by mohlo rychlé tání tibetských ledovců výrazně dopadnout.

Vliv má oblast i nepřímý, na intenzitu a dobu trvání monzunového období a tedy na zemědělství v celém regionu.

Zvyšování teplot také znamená tání permafrostu, tedy trvale zmrzlé půdy. Ta představuje 70 procent Tibetské náhorní plošiny. "Proč se o to starat? Zmrzlá půda obsahuje velké množství metanu. Po erozi se ale dostane do ovzduší a přispívá k dalšímu zmenšení ozónové vrstvy," upozornila Choyangová.

Tibetský exil prosazuje přeshraniční výzkumné projekty v Tibetu, financované například OSN. "Chceme také, aby do řešení problému klimatických změn byly zapojeny tradiční vědomosti místních kočovníků," řekla Choynagová. Dva miliony těchto lidí byly v posledních letech čínskými úřady usazeny ve městech.

"Čínská vláda říká, že jsou součást problému. Oni ale nejsou problém. Měli by mít možnost udržet si svůj způsob života," uvedla. Problémem jsou podle Choyangové naopak čínské plány na urbanizaci oblasti a rozvoj turistiky. "Urbanizace postupuje velice rychlým tempem," varovala a upozornila na velmi špatné ovzduší, které v posledních dnech panuje například v Pekingu. "Jejich model rozvoje není něco, co je nějak nutné v Tibetu následovat. Tamní ekosystém je velmi křehký," míní Tibeťanka.

Pozitivní ale podle ní je, že Peking nedávno přijal zákon o ochraně životního prostředí. "Teď jde o to, aby ho skutečně a spravedlivě prosazovali a dodržovali," podotkla Choyangová.

---

reklama

---