Nově vyhlášený grantový program v Plzni pomůže s ochlazováním domovů
"Inspirovali jsme se Brnem, kde se tento model, fungující už od roku 2019, osvědčil. Plzeň je druhým městem v Česku, které nabízí finanční podporu na zakládání zelených střech pro občany i další žadatele. Usilujeme o dlouhodobou perspektivu programu," řekl Tolar. Podle něj je to investice do kvalitnějšího městského prostředí, přínosy pocítí i okolí budov.
"Program je i třeba pro společenství vlastníků a bytová družstva. Podporovány jsou střechy deset až 1000 metrů čtverečních," řekl Tolar. Výše příspěvku se odvíjí od typu a rozlohy zelené střechy a je od 650 až 2200 Kč/m2. Mezi uznatelné náklady patří realizace, projekt i statický posudek. Program podporuje extenzivní zelené střechy s minimální mocností vegetace deset centimetrů. Jde o bezúdržbové typy s nenáročnou vegetací, které plní izolační, ekologické a estetické funkce a nejsou k běžnému chození.
"Je to skvělá věc, nedostižná, což potvrzují i takzvané heat mapy. Žádný prvek, ani mlžítka, nedokážou udělat to, co umí zeleň. A střechy jsou nepodstatnější částí toho, co tvoří města. Každá zelená střecha je ochlazuje a je to nejlepší bezúdržbová varianta," řekl architekt Jakub Mareš z ateliéru K světu v Plzni. Dobrá klimatizace nebo technické řešení domu ji podle něj možná dokáže nahradit, ale zelená střecha není tak drahá. Měly by být všude, řekl. Ateliér teď kreslí dům v Boettingerově ulici se zelenými střechami, Plzeň už tyto prvky u novostaveb vyžaduje. Mareš žije v rodinném domě s takovou střechou. Za 12 let jsme ji jen dvakrát pohnojili, jinak se o ni nestaráme, dodal.
"Připravujeme informační semináře v září a říjnu, samozřejmostí jsou individuální konzultace," dodala k programu Lucie Indrová z nadačního fondu. Ten podporuje už deset let zelené střechy a další opatření zaměřená na efektivní hospodaření se srážkovými vodami - třeba zelené střechy na Tyršově a Benešově škole a školce ve Lhotě.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (26)
Jiří Svoboda
27.6.2026 21:18Jindřich Duras
28.6.2026 13:56 Reaguje na Jiří SvobodaProstě určitě bych nebyl tak kategorický :-).
Jiří Svoboda
28.6.2026 16:47 Reaguje na Jindřich DurasJindřich Duras
28.6.2026 20:57 Reaguje na Jiří SvobodaBěžná zelená střecha by měla zachytit cca 20 mm déšť, dílem díky důlkům v nopové fólii, takže by nemělo moc záležet, jak rychle to naprší A 20 mm je docela dost, ne? Přívalák může být už při 10 mm.
Jasně, musíme využít v každém místě všechny dostupné prostředky. Akorát ne všechny jde využít v běžné zástavbě najednou - něco musí počkat až na rekonstrukci ulice, přeložky sítí atd.
Jako benefity vidím zejména:
1/ Zpomalení odtoku srážkové vody, zachycení vody a její odpar vegetací s efektem klimatizace. To se projeví zejména u nízko položených střech.
2/ Benefit zeleně pro městský prostor, zejména tam, kde se lidé z bytových domů dívají na nižší lepenkové a na 80 stupňů přehřáté plochy
3/ Pobytové zelené střechy na bytových domech mají velký potenciál pro bydlící lidi (tedy, pokud se nepohádají kvůli venčení psů a jiným blbostem :-))
4/ Drobný dárek pro hmyz všeho druhu
5/ Je to hezké a způsobuje to dobrý pocit - nezanedbatelný benefit :-)
Jiří Svoboda
29.6.2026 14:35 Reaguje na Jindřich DurasEmil Bernardy
1.7.2026 11:07 Reaguje na Jiří SvobodaPlochá střecha je projektována na nějakou hmotnost sněhu v zimě.Plus substrát s rostlinami a plus zadržená voda.Taková střecha se dá projektovat u novostavby,vypadá to pěkně,ale určitě je to prodražení stavby.Před desíti roky jsem počítal korunky a desítky tisíc navíc byly nepříjemné.
V horku a suchu které bylo do včerejška se jistě střešní zahrádka musí zavlažovat,v našem případě by to bylo v vodovodu,dešťová došla.
Richard Vacek
28.6.2026 07:42Jindřich Duras
28.6.2026 13:58 Reaguje na Richard VacekRichard Vacek
28.6.2026 14:26 Reaguje na Jindřich DurasJindřich Duras
28.6.2026 21:03 Reaguje na Richard VacekNavíc, důležitým přínosem je omezení přetoků ze splaškových kanalizací, a to vnímám opravdu jako celoměstskou záležitost, podobně jako silnice, parky a podobně.
Jiří Svoboda
28.6.2026 16:50 Reaguje na Jindřich DurasPetr
28.6.2026 19:52 Reaguje na Jiří SvobodaJiří Svoboda
29.6.2026 14:40 Reaguje na PetrJindřich Duras
28.6.2026 21:00 Reaguje na Jiří SvobodaNa jiných místech je dobré řešení právě v kombinaci opatření, kde jedním z nich je zrovna ta zelená střecha.
Jiří Svoboda
29.6.2026 14:45 Reaguje na Jindřich DurasJindřich Duras
29.6.2026 15:10 Reaguje na Jiří SvobodaNemám nic proti stříbrným střechám a někde je to jistě užitečné opatření. Jen to nesmí být tam, kde se odraz z té střechy trefuje do oken, očí, životního prostoru někoho jiného. U nižších realizací to nebudou snášet dobře ani stromy. Jak ptáci či hmyzové, netuším. Jo, kdysi jsem opakovaně natíral plochou střechu stříbřenkou - když vysvitlo slunce, byl jsem tam jak na grilu ze všech stran :-).
Takže se vracím k původní tezi: pro každou lokalitu je třeba najít nejvhodnější mix opatření.
Jiří Svoboda
29.6.2026 15:41 Reaguje na Jindřich DurasSlavomil Vinkler
28.6.2026 16:57Kdyby měla Evropa v létě 2022 míru výskytu klimatizace podobnou Severní Americe, pak by kontinent v létě, jako bylo 2022, odvrátil ~26 000 úmrtí v důsledku horka (rozsah ~22 000–~31 000). Téměř univerzální pokrytí by znamenalo ~35 000.
Ve svém příspěvku Kohler popisuje tyto zásady jako odraz ideologie energetického nerůstu – té, která vidí každou kilowatthodinu jako hřích za který se kát, spíše než jako ctnost, která pomáhá lidem.
Jiří Svoboda
28.6.2026 17:17 Reaguje na Slavomil VinklerOny ty klimatizace jsou dobrý stabilizátor sítě. Jsou potřeba, když je spousta slunce. Rozhodně by se neměly nějak odsuzovat.

MŽP snížilo počet vymezených akceleračních zón pro obnovitelné zdroje na 61
Červený navštíví národní parky v USA, bude tam řešit protipožární ochranu
Adaptační opatření v Ostravě