Nově vyhlášený grantový program v Plzni pomůže s ochlazováním domovů
27.6.2026 19:32 | PLZEŇ
(ČTK)
Zelené střechy umí pohltit velké množství dešťové. Při silných srážkách fungují jako zpomalovače odtoku. Voda ze zelené střechy steče pozdějí, což snižuje nápor na kanalizaci.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
"Inspirovali jsme se Brnem, kde se tento model, fungující už od roku 2019, osvědčil. Plzeň je druhým městem v Česku, které nabízí finanční podporu na zakládání zelených střech pro občany i další žadatele. Usilujeme o dlouhodobou perspektivu programu," řekl Tolar. Podle něj je to investice do kvalitnějšího městského prostředí, přínosy pocítí i okolí budov.
"Program je i třeba pro společenství vlastníků a bytová družstva. Podporovány jsou střechy deset až 1000 metrů čtverečních," řekl Tolar. Výše příspěvku se odvíjí od typu a rozlohy zelené střechy a je od 650 až 2200 Kč/m2. Mezi uznatelné náklady patří realizace, projekt i statický posudek. Program podporuje extenzivní zelené střechy s minimální mocností vegetace deset centimetrů. Jde o bezúdržbové typy s nenáročnou vegetací, které plní izolační, ekologické a estetické funkce a nejsou k běžnému chození.
"Je to skvělá věc, nedostižná, což potvrzují i takzvané heat mapy. Žádný prvek, ani mlžítka, nedokážou udělat to, co umí zeleň. A střechy jsou nepodstatnější částí toho, co tvoří města. Každá zelená střecha je ochlazuje a je to nejlepší bezúdržbová varianta," řekl architekt Jakub Mareš z ateliéru K světu v Plzni. Dobrá klimatizace nebo technické řešení domu ji podle něj možná dokáže nahradit, ale zelená střecha není tak drahá. Měly by být všude, řekl. Ateliér teď kreslí dům v Boettingerově ulici se zelenými střechami, Plzeň už tyto prvky u novostaveb vyžaduje. Mareš žije v rodinném domě s takovou střechou. Za 12 let jsme ji jen dvakrát pohnojili, jinak se o ni nestaráme, dodal.
"Připravujeme informační semináře v září a říjnu, samozřejmostí jsou individuální konzultace," dodala k programu Lucie Indrová z nadačního fondu. Ten podporuje už deset let zelené střechy a další opatření zaměřená na efektivní hospodaření se srážkovými vodami - třeba zelené střechy na Tyršově a Benešově škole a školce ve Lhotě.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
Ekologické organizace: Úpravy povolenek oslabují motivaci ke snižování emisí
Analytici: Úpravy povolenek uvolní tlak na průmysl, pro domácnosti nic nemění
Podnikatelé úpravy systému emisních povolenek Evropské komise vesměs vítajíOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (26)
JS
Jiří Svoboda
27.6.2026 21:18Na tomto místě se opravdu hodí používat sprosté nadávky a divit se lidské omezenosti. Eneregtická bilance zelené střechy je oproti bílé mnohem méně příznivá a navíc zelená střecha promrhá asi 1/2 dešťové vody, která by po zásaku mohla zásobit stromy před domy. Lhaní se stává standardem.
Odpovědět
JD
Jindřich Duras
28.6.2026 13:56 Reaguje na Jiří SvobodaChápu, co píšete, ale aktuálně je to tak, že vodu z nezelených střech prakticky nikde zachytit nedokážeme. Navíc zelená střecha má ještě řadu dalších benefitů, přece. Takže bych nemyslel, že tu vodu zrovna promrhá. Zatím bych se určitě snažil zachycovat vodu ze sedlových střech (práce na 100 ket). Stříbrnou střechu taky nemůžete použít úplně všude - třeba zrovna tam, kde to zelené střeše sluší nejvíc, tedy v nízké zástavbě sousedící s vysokými domy.
Prostě určitě bych nebyl tak kategorický :-).
Odpovědět
Prostě určitě bych nebyl tak kategorický :-).
JS
Jiří Svoboda
28.6.2026 16:47 Reaguje na Jindřich DurasTak ať se podporuje hlavně velkokapacitní vsakování. A navíc se tam vadně argumentuje, že zelená střecha zachytí přívalový déšť. To možná tak z 5 %. Co udělá přívalový déšt v ČOV jistě víte. Určitě by šlo utrácet peníze mnohem vhodněji ve prospěch útlumu teplotních ostrovů. Sám píšete, že ta vhodná opatření nejde udělat všude. S tím souhlasím, ale využijme předně ten potenciál, kde to jde. Vím, nebude to takové hogo-fogo jako "zelené" střechy, které pak často vypadají velmi všelijak. Zkuste se, prosím, kriticky rozepsat o těch podle vás benefitech zelených střech.
Odpovědět
JD
Jindřich Duras
28.6.2026 20:57 Reaguje na Jiří SvobodaJistě víte, že město je rozmanité a ne všude lze podporovat všechno, co máme k dispozici. Zasakování je jistě výborné, ale záleží hodně na hydrogeologii (do jílu se toho moc nezasákne) a na okolí (podmáčení budov atd.).
Běžná zelená střecha by měla zachytit cca 20 mm déšť, dílem díky důlkům v nopové fólii, takže by nemělo moc záležet, jak rychle to naprší A 20 mm je docela dost, ne? Přívalák může být už při 10 mm.
Jasně, musíme využít v každém místě všechny dostupné prostředky. Akorát ne všechny jde využít v běžné zástavbě najednou - něco musí počkat až na rekonstrukci ulice, přeložky sítí atd.
Jako benefity vidím zejména:
1/ Zpomalení odtoku srážkové vody, zachycení vody a její odpar vegetací s efektem klimatizace. To se projeví zejména u nízko položených střech.
2/ Benefit zeleně pro městský prostor, zejména tam, kde se lidé z bytových domů dívají na nižší lepenkové a na 80 stupňů přehřáté plochy
3/ Pobytové zelené střechy na bytových domech mají velký potenciál pro bydlící lidi (tedy, pokud se nepohádají kvůli venčení psů a jiným blbostem :-))
4/ Drobný dárek pro hmyz všeho druhu
5/ Je to hezké a způsobuje to dobrý pocit - nezanedbatelný benefit :-)
Odpovědět
Běžná zelená střecha by měla zachytit cca 20 mm déšť, dílem díky důlkům v nopové fólii, takže by nemělo moc záležet, jak rychle to naprší A 20 mm je docela dost, ne? Přívalák může být už při 10 mm.
Jasně, musíme využít v každém místě všechny dostupné prostředky. Akorát ne všechny jde využít v běžné zástavbě najednou - něco musí počkat až na rekonstrukci ulice, přeložky sítí atd.
Jako benefity vidím zejména:
1/ Zpomalení odtoku srážkové vody, zachycení vody a její odpar vegetací s efektem klimatizace. To se projeví zejména u nízko položených střech.
2/ Benefit zeleně pro městský prostor, zejména tam, kde se lidé z bytových domů dívají na nižší lepenkové a na 80 stupňů přehřáté plochy
3/ Pobytové zelené střechy na bytových domech mají velký potenciál pro bydlící lidi (tedy, pokud se nepohádají kvůli venčení psů a jiným blbostem :-))
4/ Drobný dárek pro hmyz všeho druhu
5/ Je to hezké a způsobuje to dobrý pocit - nezanedbatelný benefit :-)
JS
Jiří Svoboda
29.6.2026 14:35 Reaguje na Jindřich DurasA v těchto vedrech (když je to nejvíce potřeba) vysušená zelená střecha pomůže jak? Ta bílá aspoň sluneční záření maximálně odrazí... Je třeba klást argumenty pro a proti vedle sebe. A stát by neměl plýtvat penězi na něco ne jednoznačně dobrého.
Odpovědět
EB
Emil Bernardy
1.7.2026 11:07 Reaguje na Jiří SvobodaPánové,nedá se vše přečíst,čas.
Plochá střecha je projektována na nějakou hmotnost sněhu v zimě.Plus substrát s rostlinami a plus zadržená voda.Taková střecha se dá projektovat u novostavby,vypadá to pěkně,ale určitě je to prodražení stavby.Před desíti roky jsem počítal korunky a desítky tisíc navíc byly nepříjemné.
V horku a suchu které bylo do včerejška se jistě střešní zahrádka musí zavlažovat,v našem případě by to bylo v vodovodu,dešťová došla.
Odpovědět
Plochá střecha je projektována na nějakou hmotnost sněhu v zimě.Plus substrát s rostlinami a plus zadržená voda.Taková střecha se dá projektovat u novostavby,vypadá to pěkně,ale určitě je to prodražení stavby.Před desíti roky jsem počítal korunky a desítky tisíc navíc byly nepříjemné.
V horku a suchu které bylo do včerejška se jistě střešní zahrádka musí zavlažovat,v našem případě by to bylo v vodovodu,dešťová došla.
RV
Richard Vacek
28.6.2026 07:42Člověk by řekl, že o svou nemovitost se má starat majitel sám a za své prostředky. Ale novou normou se stává pravý opak - o svůj majetek se budu starat jen tehdy, když mi to někdo zaplatí.
Odpovědět
JD
Jindřich Duras
28.6.2026 13:58 Reaguje na Richard VacekTo sice máte pravdu, jenže pak se nikam se zelenými střechami neposuneme, jak sám jistě tušíte :-). Jsou lidé fandové, co do toho jdou a na žádný příspěvek se neptají. Pak je ale spousta těch, které může ten příspěvek přimět k dobrému rozhodnutí.
Odpovědět
RV
Richard Vacek
28.6.2026 14:26 Reaguje na Jindřich DurasPodstatné je, aby obdobné financování neplatil (zadlužený) stát. Ti ostatní se klidně můžou složit a zhodnotit nemovitost souseda.
Odpovědět
JD
Jindřich Duras
28.6.2026 21:03 Reaguje na Richard VacekStát se masivně zadlužuje úplně jinde a jinak :-). Na tohle padnou drobné. Obvykle se využívají prostředky z Fondů životního prostředí jak na úrovni ČR, tak měst.
Navíc, důležitým přínosem je omezení přetoků ze splaškových kanalizací, a to vnímám opravdu jako celoměstskou záležitost, podobně jako silnice, parky a podobně.
Odpovědět
Navíc, důležitým přínosem je omezení přetoků ze splaškových kanalizací, a to vnímám opravdu jako celoměstskou záležitost, podobně jako silnice, parky a podobně.
JS
Jiří Svoboda
28.6.2026 16:50 Reaguje na Jindřich DurasTo vaše "dobré" rozhodnutí není dobré, pokud jsou k dispozici lepší rozhodnutí.
Odpovědět
Pe
Petr
28.6.2026 19:52 Reaguje na Jiří SvobodaJste příznivcem metody: než to méně dobré, to raději nic?
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
29.6.2026 14:40 Reaguje na PetrTak z poloviny. Předně je třeba najít a vyčerpat potenciál toho nejpřínosnějšího, co ani nemusí být drahé a náročné. Předně se ale musí zavést věcná a kritická diskuse jako standard.
Odpovědět
JD
Jindřich Duras
28.6.2026 21:00 Reaguje na Jiří SvobodaJenže na spoustě míst lepší řešení prostě NENÍ, to je ten problém. A jestli mám minimalizovat přetoky nečištěných sraček z kanalizace do řeky či potoka za deště, tak prostě musím na věci pracovat. A teprve mozaika opatření mně dá nějaký výsledek.
Na jiných místech je dobré řešení právě v kombinaci opatření, kde jedním z nich je zrovna ta zelená střecha.
Odpovědět
Na jiných místech je dobré řešení právě v kombinaci opatření, kde jedním z nich je zrovna ta zelená střecha.
JS
Jiří Svoboda
29.6.2026 14:45 Reaguje na Jindřich DurasDo dneška to nějak fungovalo, tak hledejmě oblasti, kde je poměr výkon/cena mnohem výhodnější. Třeba tím, jak je možné, že obrovské množství nově stavěných domů má černé střechy. Tady evidentně chybí rozum a soudnost.
Odpovědět
JD
Jindřich Duras
29.6.2026 15:10 Reaguje na Jiří SvobodaJo, když je zle, nepomůže nic. Je třeba řešit věci tak, abychom postihli co nejširší škálu situací.
Nemám nic proti stříbrným střechám a někde je to jistě užitečné opatření. Jen to nesmí být tam, kde se odraz z té střechy trefuje do oken, očí, životního prostoru někoho jiného. U nižších realizací to nebudou snášet dobře ani stromy. Jak ptáci či hmyzové, netuším. Jo, kdysi jsem opakovaně natíral plochou střechu stříbřenkou - když vysvitlo slunce, byl jsem tam jak na grilu ze všech stran :-).
Takže se vracím k původní tezi: pro každou lokalitu je třeba najít nejvhodnější mix opatření.
Odpovědět
Nemám nic proti stříbrným střechám a někde je to jistě užitečné opatření. Jen to nesmí být tam, kde se odraz z té střechy trefuje do oken, očí, životního prostoru někoho jiného. U nižších realizací to nebudou snášet dobře ani stromy. Jak ptáci či hmyzové, netuším. Jo, kdysi jsem opakovaně natíral plochou střechu stříbřenkou - když vysvitlo slunce, byl jsem tam jak na grilu ze všech stran :-).
Takže se vracím k původní tezi: pro každou lokalitu je třeba najít nejvhodnější mix opatření.
JS
Jiří Svoboda
29.6.2026 15:41 Reaguje na Jindřich DurasDnes jsou ty střechy černé, dají se natřít na bílo kvalitními barvami s vysokou odraziostí a fertig. Nepleťte si, prosím, bílý a reflexní povrch.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
28.6.2026 16:57https://www.osel.cz/14772-proc-ma-eu-nejmene-veder-ale-nejvice-umrti.html
Kdyby měla Evropa v létě 2022 míru výskytu klimatizace podobnou Severní Americe, pak by kontinent v létě, jako bylo 2022, odvrátil ~26 000 úmrtí v důsledku horka (rozsah ~22 000–~31 000). Téměř univerzální pokrytí by znamenalo ~35 000.
Ve svém příspěvku Kohler popisuje tyto zásady jako odraz ideologie energetického nerůstu – té, která vidí každou kilowatthodinu jako hřích za který se kát, spíše než jako ctnost, která pomáhá lidem.
Odpovědět
Kdyby měla Evropa v létě 2022 míru výskytu klimatizace podobnou Severní Americe, pak by kontinent v létě, jako bylo 2022, odvrátil ~26 000 úmrtí v důsledku horka (rozsah ~22 000–~31 000). Téměř univerzální pokrytí by znamenalo ~35 000.
Ve svém příspěvku Kohler popisuje tyto zásady jako odraz ideologie energetického nerůstu – té, která vidí každou kilowatthodinu jako hřích za který se kát, spíše než jako ctnost, která pomáhá lidem.
JS
Jiří Svoboda
28.6.2026 17:17 Reaguje na Slavomil VinklerA to jako voláte, aby se klimatizace dotovaly?
Ony ty klimatizace jsou dobrý stabilizátor sítě. Jsou potřeba, když je spousta slunce. Rozhodně by se neměly nějak odsuzovat.
Odpovědět
Ony ty klimatizace jsou dobrý stabilizátor sítě. Jsou potřeba, když je spousta slunce. Rozhodně by se neměly nějak odsuzovat.
SV
Slavomil Vinkler
28.6.2026 17:30 Reaguje na Jiří SvobodaV článku je uvedeno, že nejvhodnější užití klimatizace je pro domovy důchodců. Ovšem jak z kterého úhlu pohledu. Některým staří vadí.
Odpovědět
JS
SV
Slavomil Vinkler
28.6.2026 17:32 Reaguje na Jiří SvobodaNyslím tedy, že obce spíše než střechy měly podporovat klimatizace v domovech. Pro vyřešení vody je lepší odílná kanalizace a zásobní nádrže na zalívání parků.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
28.6.2026 18:24 Reaguje na Slavomil VinklerTo možná vyjde levněji zásak u domu. Podstatné je, zda je dešťovka od splašků vůbec oddělitelná.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
28.6.2026 19:51 Reaguje na Jiří SvobodaKdyž se chce tak ano. Jen je třeba udělat dvoje- tedy oddílné kanalizace. A to není zdarma a frantíci nám to nezaplatí.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
29.6.2026 14:50 Reaguje na Slavomil VinklerA ty zelené střechy nám frantíci zaplatí? A i jejich údržbu?
Odpovědět
JD
Jindřich Duras
28.6.2026 21:05 Reaguje na Slavomil VinklerOddílná kanalizace není nic moc užitečného. Jednak způsobuje silné hydraulické přetěžování zejména menších toků a jednak ani ty splachy nejsou kdovíjak čisté :-(.
Odpovědět
