Mohou být eko věci krásné? Zajisté, odpovídá Designblok´11

Může se krása snoubit s přístupem šetrným k životnímu prostředí? A co je esteticky přitažlivé – pokrok, nebo tradice? Luxus, nebo skromnost? Na nelehké otázky se snažili odpovědět designéři a stavitelé společně s ochránci přírody v rámci dnů designu v Praze Designblok´11.

Kdo by očekával vášnivou diskuzi dvou znepřátelených táborů, spletl by se. Environmentální témata už mají v architektuře a designu své místo. Odpověď na otázky v úvodu článku tedy zní: obojí.

„Nemá cenu se dívat jen do minula. Pokrok má svůj význam,“ tvrdí architekt Petr Suske, i přesto, že on sám navrhuje domy z tradičních přírodních materiálů – slámy a hlíny. Také Vojtěch Kotecký z Hnutí Duha považuje dilema mezi moderní vědou a přírodou za zcela zbytečné. A uvádí příklad pasivních domů navržených podle sofistikovaných technologií, ale zároveň postavených z tradičního materiálu, dřeva.

Podle diskutujících by měly padnout zavedené mýty o tom, že pasivní dům musí být drahý, nabitý technickými vymoženostmi a mít sci-fi architekturu. Je především věcí osobního vkusu, zda si člověk vybere klasickou, nebo moderní stavbu. Do pasivního standardu lze podle Jiřího Beranovského z Ekowattu přestavět i paneláky.

Recyklace myšlenek

Také uznávaný designér Maxim Velčovský si myslí, že je dobré se při hledání nových řešení inspirovat přírodou a minulostí. Podle jeho slov dochází nejen k recyklaci materiálů, ale i recyklaci myšlenek. Uplatňují se podobná řešení, ale v jiném kontextu.

Podle Velčovského by se mělo na věci dívat v širším souvislostech. Zaváděné certifikace budov sice posoudí energetickou náročnost stavby a její umístění, neméně podstatné je ale i to, co si do takového nízkoenergetického domu dáme. Spotřebitele by mělo zajímat, odkud věci pochází, jak dlouho vydrží nebo co se s nimi stane, až je vyhodí.

Nakupuji, tedy jsem

Designéři a architekti nejsou všemocní. „Designér pracuje s tím, co má, s předem daným zadáním,“ upozorňuje Velčovský. Mnohem větší vliv mají samotní výrobci, kteří mohou environmentální aspekty zohlednit v celém výrobním procesu. A pak především zákazníci. Jsou to hlavně oni, kdo určuje poptávku po určitém zboží a jeho vlastnostech.

„Měli bychom přemýšlet o tom, co nakupujeme, proč to vypadá, jak to vypadá, z čeho je to vyrobeno. Někdy je ono slovo ekologický vlastně zbytečné a označuje jen to, co by mělo být normální,“ uzavírá designér Velčovský.

---

reklama

---