Mrtvé dřevo je důležité i pro hospodářské lesy. Čeští vědci připravili pro lesníky metodiku
Nízké množství mrtvého dřeva v hospodářských lesích má za následek vymizení na mrtvé dřevo vázaných skupin organismů z lesa a následně pokles biologické diverzity. Nízké množství ponechávaného dřeva a starých stromů v hospodářských lesích představuje problém pro všechny lesnicky rozvinuté země Evropy.
„Diverzita dřevin je základem pro celkovou biodiverzitu lesa a ta je nezbytná pro podporu funkcí, které lesní ekosystém poskytuje. Proto hospodaření, které bere ohled na ochranu biodiverzity, je základem pro dlouhodobé zachování multifunkčních lesů. Nezbytnou součástí ekosystému, který je funkční a udržuje si biodiverzitu na vysoké úrovni, je produkce, přítomnost a výskyt mrtvého dřeva,“ upozorňují Radek Bače a Miroslav Svoboda, kteří pracují na České zemědělské univerzitě a metodiku pro Výzkumný ústav zpracovali.
K čemu jsou odumřelé stromy v lese dobré? Mrtvé dřevo poskytuje substrát pro klíčení semenáčků mnoha dřevin, které tak produkují mikrostanoviště pro zmlazování vlastního druhu a pomáhají si tím udržet dominantní pozici ve společenstvu. Mrtvé dřevo poskytuje biotop pro mnoho druhů živočichů, bakterií, hub, lišejníků, nižších i vyšších rostlin.
Nezastupitelnou úlohu pro biodiverzitu má mrtvé dřevo také ve vodních ekosystémech potoků, řek, jezer a moří. Odhaduje se, že 30 až 50 % všech lesních organismů je vázáno na mrtvé dřevo.
Mezi všemi kvalitativními vlastnostmi mrtvého dřeva je druh dřeviny nejvýznamnějším faktorem ovlivňujícím výskyt druhů organismů vázaných na mrtvé dřevo. Jednotlivé dřeviny se mezi sebou liší v celkovém počtu na ně vázaných druhů. Například oba naše hlavní druhy dubu, dub letní a dub zimní, jsou velmi významnými dřevinami pro biodiverzitu na mrtvé dřevo vázaných bezobratlých.
Dalším zásadním druhem z hlediska biodiverzity, konkrétně lišejníků, je zejména ve vyšších polohách javor klen. V prvních letech rozkladu přitahuje nejvíce na dřevo vázaných brouků ponechané dřevo habru, a to i v případě je-li ponechán ve stínu. Na příkladu jehličnatých dřevin se ve střední Evropě potvrzuje, že pro na dřevo vázané druhy má smysl ponechávat především původní dřeviny. Náš smrk ztepilý hostí výrazně více na dřevo vázaných brouků než u nás nepůvodní douglaska nebo i modřín.
„Management mrtvého dřeva není doposud zakotven v systému lesního hospodaření. Existují sice lesní majetky, zejména ty s certifikací FSC, kde určitá forma managementu probíhá, ale vědecké poznatky ohledně vlivu kvalitativních parametrů mrtvého dřeva na biodiverzitu se teprve v posledních letech začínají prohlubovat,“ říkají Radek Bače a Miroslav Svoboda. Předkládaná metodika je podle nich prvním uceleným přehledem a popisem vlivu faktorů týkajících se možností ponechávání mrtvého dřeva v hospodářských lesích.
Cílem metodiky Management mrtvého dřeva v hospodářských lesích je poskytnout vlastníkům a uživatelům lesa soubor praktických doporučení vycházejících z výzkumného řešení problematiky ponechávání části dřevní hmoty k zetlení v hospodářských lesích.
Metodika může posloužit jako jedno z východisek při projednávání plánu péče CHKO a při sestavování souhrnů doporučených opatření pro evropsky významné lokality. Smyslem dokumentu je představit, srovnat a navrhnout nejvhodnější metodické principy možných způsobů navyšování množství mrtvého dřeva v hospodářských lesích.
reklama
