Na Středomoří „útočí“ invazivní ryby, včetně jedovatého čtverzubce

Suezský průplav bývá počítán mezi největší stavby 19. století, historici ho považují za kanál, který měl od počátku obrovský význam pro světový obchod i rozvoj celé oblasti. Existuje však i jiný než oslavný pohled: nová studie ukazuje, že kvůli němu pronikají do Středozemního moře mnohé druhy z Indického oceánu a dramatickým způsobem mění tamní ekosystém.

V posledních letech vyvolává na východě Středomoří velkou nervozitu „invaze“ jedovatého čtverzubce stříbropásého (Lagocephalus sceleratus), jehož jed dokáže zabít i člověka.

Vědci nyní v rámci práce na nové studii spočítali, že celkem do pobřežních ekosystému východních částí Středozemního moře se v uplynulých desetiletích rozšířilo touto cestou zhruba 900 nepůvodních druhů živočichů a rostlin. Mnohé z nich – například právě čtverzubec – splňuje definici druhů invazivních – tedy těch, které ohrožují biologickou biodiversitu.

Jak konstatují vědci Gothenburské univerzity, tato invaze má nepochybně dopad na různé prvky ekosystému – například mění složení potravních řetězců. To, jak dalekosáhlé změny mohou nové druhy způsobit, však dle nich není snadné zjistit a bude to vyžadovat další studiu. Zdůrazňují však, že situaci rozhodně není možné podceňovat.

„Žádné jiné moře na světě nezažívá takovou invazi jako Středozemní moře,“ říká Stefan Kalogirou z této univerzity. „Naše chápání toho, jak nepůvodní druhy ovlivňují ekosystém, je ovšem kvůli nedostatku informací velmi omezené. Jisté je, že jakmile se nový druh v oblasti usadí, je téměř nemožné se ho zbavit.“

Jedovatá ryba vyděsila pobřeží

Dlouho nebyly této otázce věnována pozornost, v posledních letech se to ale mění – dílem i proto, že úřady, média i obyvatelé některých oblastí jsou nervózní s šíření jedovatého čtverzubce stříbropásého.

Jeho toxin dokáže paralyzovat svaly, což může u lidé vést k problémům s dýcháním a ve výjimečných případech i ke smrti. Vědci zkoumali dvě pobřežní oblasti, v nichž se právě tato ryba stala dominantním druhem. „Je to důkaz toho, jak se mění ekosystém ve chvíli, kdy se nepůvodní druh stane dominantní,“ říká Kalogirou. „Potravní řetězec se výrazně proměňuje.“

Vědci též zdůrazňují, že úřady na lokální, ale především i na evropské úrovni tyto problémy podceňují. Vyzývají k tomu, aby se problémem „biologické kontaminace“ nepůvodními druhy začaly koordinovaně zabývat státy v oblasti. Neboť důsledky této „suezské invaze“ nakonec mohou být opravdu dalekosáhlé.

---

reklama

---