Na Vysočině přibývá bobrů, na rybnících zatím moc neškodí
"Bobři se zatím ve větší míře nedostávají na rybníky, zůstávají na vodních tocích," řekl ČTK ředitel Správy CHKO Žďárské vrchy Václav Hlaváč. Scénáře, jak budou bobři rušit rybníky, se podle něj zatím nenaplňují. "Na Vysočině máme jenom asi dva tři případy, kdy se bobři uchýlili na rybníky a dělají tam nějaké rozsáhlejší škody, narušují hráz a podobně," řekl.
Kraj kompenzuje škody způsobené zvláště chráněnými druhy živočichů, mezi něž bobři patří. Částky vyplácené na Vysočině se v posledních letech týkají hlavně újmy na rybách způsobené vydrami říčními. Vloni dostalo 74 žadatelů v součtu 2,3 milionu korun. Od letoška bude znovu možné dostat náhradu i za škody, jež rybářům působí kormoráni velcí, kteří byli podle údajů kraje ze seznamu zvláště chráněných druhů vyřazeni v roce 2013.
Bobři kdysi v tomto území žili, ale byli vyhubeni. Na Vysočinu se začali vracet proti proudu moravských řek. Nejdřív se tak začali vyskytovat na Třebíčsku. Do povodí řeky Sázavy se podle Hlaváče bobři dostali asi před deseti lety. "Každoročně zaznamenáváme další posun, i když ten posun teď není už nijak rychlý," řekl. Naopak v některých již osídlených lokalitách bobrů zase ubylo. "Což nás vede k domněnce, že pravděpodobně funguje nějaký nelegální lov bobrů," podotkl.
Na přirozeně tekoucích tocích podle Hlaváče ve většině případů činnost bobrů nemá negativní dopady. Problémy mohou nastat na upravených tocích v sousedství polí nebo silnice, jejichž zaplavování by bobří hráze mohly způsobit. "Tam se to pak musí řešit případ od případu," řekl. Některé bobří hráze mohou být i odstraněny, což lze ale provádět po dohodě s orgány na ochranu přírody. "Tomu se nepůjde vyhnout. Ale jinak bobr do přírody patří a je dobře, že ten návrat přišel," uvedl.
reklama
Když se ochrana přírody dělá bagrem
Ochranáři plánují v Krkonoších vypuštění ohroženého motýla, zřejmě už v létě
CHKO Krušné hory by mohlo sjednotit ochranu přírody v horském pásu