O Křivoklátsku by měli rozhodnout odborníci, říká vedoucí správy
Změnou statusu na národní park by se měla přibližně šestina plochy chráněně krajinné oblasti stát národním parkem. "Myslím si, že to není otázka pro nějaké referendum nebo plebiscit," uvedl Hůla. Národní park je záležitost národní, a pokud stát vyhodnotí území z hlediska ochrany přírody, že splňuje parametry národního parku, tak je to na odborném rozhodnutí, řekl.
O vyhlášení Národního parku Křivoklátsko se má letos začít rozhodovat, podmínkou je schválení novely zákona o ochraně přírody a krajiny. Sněmovna ji v pátek projednávala ve druhém čtení. Zemědělský výbor ji navrhuje zamítnout kvůli tomu, že návrh zakládá nerovnost vlastnictví, navrhuje totiž, aby stát neplatil státním organizacím odškodnění za to, že je při hospodaření omezuje ochrana přírody.
Odpůrci národního parku jako argumenty uvádějí například omezení pohybu, změny režimu lovu zvěře či těžby dřeva. Přílišná ochrana by podle některých mohla až utlumit životaschopnost lesa. Naopak příznivci vyhlášení NP kritizují mimo jiné stejnověké a monokulturní porosty, které mohou být náchylné k poškození hmyzem i klimatickými vlivy. Lesníci se na Křivoklátsku starají o porosty, které plní ekonomickou funkci, ale například v křivoklátském lesnickém parku jsou porosty ukazující propojení trvale udržitelného hospodaření v lesích s udržením přírodních hodnot a pestrosti druhů. Jehličnaté lesy se také v řadě lokalit mění na odolnější smíšené.
Podle Hůly jsou všechny národní parky financované výrazně lépe než CHKO, peníze z dotací, které by měly po vyhlášení parku být dostupnější, by podle Hůly mohly mířit například do změny lesního hospodaření nebo na budování turistické infrastruktury, jako je značení cest, jejich zpevnění a podobně. Změna hospodaření by spočívala v přeměně monokulturních porostů na ty přírodě blízké, což je dražší, protože se například prořezávají postupně a ne plošně.
V národní park by se mělo proměnit nejcennějších 102 kilometrů čtverečních Křivoklátska, tedy 16 procent nynější chráněné krajinné oblasti. S výjimkou klidového území by se lidé na většině území pohybovali svobodně, místní obyvatelé, vlastníci a nájemci neomezeně. V národním parku má ležet jen Karlova Ves, ostatní obce by zůstaly za jeho hranicemi.
Do informačního střediska správy CHKO Křivoklátsko ročně přichází okolo přes 20.000 návštěvníků ročně. Jejich počet v uplynulých letech stoupá. CHKO provozuje pět naučných stezek. V září také vyšla kniha Křivoklátsko - Příběh královského hvozdu.
reklama
Z debaty s hejtmankou o zamýšleném NP Křivoklátsko odešla většina zástupců obcí
Vlastníci nestátních lesů jsou nadále proti vyhlášení Křivoklátska národním parkem
