https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/o-prirodu-byvalych-vojenskych-prostoru-dnes-pecuji-milovnici-vojenske-techniky-a-off-roadu
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

O přírodu bývalých vojenských prostorů dnes pečují milovníci vojenské techniky a off-roadu

8.1.2016 02:00 | PRAHA (Ekolist.cz)
Jednou z možností, jak o tato území pečovat, je činnost vojáků napodobit. Ochránci přírody spolupracují třeba se spolky vojenské historie, jezdci na čtyřkolkách nebo vyznavači off-roadu. Příroda na bývalých vojenských cvičištích potřebuje trochu „rozdrancovat“ a milovníci terénních vozidel se zase rádi projedou v náročném terénu
Jednou z možností, jak o tato území pečovat, je činnost vojáků napodobit. Ochránci přírody spolupracují třeba se spolky vojenské historie, jezdci na čtyřkolkách nebo vyznavači off-roadu. Příroda na bývalých vojenských cvičištích potřebuje trochu „rozdrancovat“ a milovníci terénních vozidel se zase rádi projedou v náročném terénu
Foto | Gökhan / Flickr
Unikátní přírodní lokality se u nás zachovaly i díky vojenským prostorům. Ty postupně zanikají a místo nich vznikají chráněná území. Významná nová chráněná krajinná oblast vznikla letos místo zrušeného vojenského újezdu Brdy. Menší chráněná území vznikala i dříve na jiných místech opuštěných vojáky. Zatímco dřív se "management" starali vojáci svou technikou a činnostmi jaksi mimoděk, nyní o toto přírodní bohatství pečují společně s ochránci přírody milovníci vojenské historie nebo off-roadu. V Německu zase využívají pastvu. A oheň.
 

Nečekaný poklad

Důvodem přírodního bohatství bývalých vojenských ploch je zakonzervování krajiny první poloviny 20 století. „Většina z nich byla zakládána těsně po druhé světové válce, některé dokonce před ní. A byly zakládány v krajině, které byla mnohem pestřejší a na život a druhy bohatší, než je ta současná,“ vysvětluje Pavel Marhoul ze spolku Beleco na konferenci časopisu Naše příroda o bývalých vojenských prostorech. Tamní krajině se vyhnuly změny v hospodaření v krajině i intenzifikace zemědělství. Na území spravovaném vojáky se nepoužívaly hnojiva ani pesticidy.

Na přírodu měl silný vliv vojenský výcvik. Dopady střel, výbuchy munice, požáry, pojezdy techniky způsobovaly dočasné zničení zeleně, ochránci nazývané jako disturbance. Ty byly různé v čase, délce, frekvenci i rozsahu. Právě to vytvářelo krajinu, která připomíná mozaiku složenou z velmi malých dílků. „Je tam jakoby 'naňahňáno' mnoho biotopů na malém území a své podmínky si tam najdou druhy často s velmi rozdílnými nároky. Můžeme tam mít vedle sebe druhy téměř polopouštní a vedle nich druhy lesní,“ odhaluje tajemství tamní biodiverzity Pavel Marhoul.

Na přírodu měl silný vliv vojenský výcvik. Dopady střel, výbuchy munice, požáry, pojezdy techniky způsobovaly dočasné zničení zeleně, ochránci nazývané jako disturbance. Ty byly různé v čase, délce, frekvenci i rozsahu. Právě to vytvářelo krajinu, která připomíná mozaiku složenou z velmi malých dílků
Na přírodu měl silný vliv vojenský výcvik. Dopady střel, výbuchy munice, požáry, pojezdy techniky způsobovaly dočasné zničení zeleně, ochránci nazývané jako disturbance. Ty byly různé v čase, délce, frekvenci i rozsahu. Právě to vytvářelo krajinu, která připomíná mozaiku složenou z velmi malých dílků
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | major Marcel Křenek / Ministerstvo obrany ČR

Výzkum sdružení Beleco, Hutur a Jihočeské univerzity v letech 2008-10 ukázal, že ve 42 sledovaných bezlesých lokalitách, které opustili vojáci, žila například více než polovina druhů ptáků, které se v ČR na podobných lokalitách žijí. „Je potřeba si uvědomit, že těch 42 ploch, kterým jsme se věnovali, sečteme-li jejich rozlohy, činí jen 0,1 % rozlohy České republiky,“ připomíná Pavel Marhoul. Ve sledovaných lokalitách tehdy vědci našli například téměř tři čtvrtiny ze všech druhů denních motýlů, které se v Česku vyskytují.

První chráněná lokalita na opuštěném vojenském území v ČR, PP Vojenské cvičiště u Bzence, vznikla už v roce 1994. Část újezdu Boletice po jeho zmenšení připadla CHKO Šumava. Chráněná území vznikají nejen v těch zrušených, ale i ve stávajících vojenských prostorech. Kromě evropsky významných lokalit a ptačích oblastí v rámci soustavy NATURA 2000 se například ve vojenském újezdu Hradiště nachází část PP Valeč. Ve spolupráci s vojenským újezdem Libavá také vypouští ČSOP do moravské krajiny orly skalní.

První dojmy z prostor opuštěných vojáky bývají mylné. Zdejší krajina není zničená. Je tomu přesně naopak. Dopady střel, pojezdy tanků zdejší přírodu spíše obohatily a pomohly zachovat jinde už vzácná nebo vymizelá nelesní přírodní společenstva. Vojenské újezdy tak jsou podle Arnoštky Jelínkové z Ministerstva obrany ČR v podstatě alternativou velkoplošných chráněných území.

Hry na vojáky

Právě zachování pestrosti bývalých vojenských území je pro ochranáře velkou výzvou. Pokud se nechají tato místa bez zásahů, velmi brzy zarostou a lokalita přijde o své bohatství a jedinečnost.

Jednou z možností, jak o území pečovat, je proto činnost vojáků napodobit. Ochránci přírody spolupracují třeba se spolky vojenské historie, jezdci na čtyřkolkách nebo vyznavači off-roadu. Příroda na bývalých vojenských cvičištích potřebuje trochu „rozdrancovat“ a milovníci terénních vozidel se zase rádi projedou v náročném terénu. Spokojenost je proto na obou stranách.

Bývalé i současné vojenské lokality tvoří 10 % ploch, o které se stará Velkojaroměřský spolek. „Nevypadá to, že je to mnoho, ale jsou to naše nejcennější lokality,“ řekl Martin Hanousek z ČSOP JARO Jaroměř.

Lokalitou Na Plachtě u Hradce Králové se každý rok v zájmu obojživelníků a samotářských včel projíždí Klub přátel vojenské techniky (viz video na konci textu). Ochránce přírody oslovili i lidé s přáním uspořádat v místě rekonstrukci bitvy nebo gladiátorské hry. Do péče o lokalitu se už dříve ochránci pokoušeli zapojit vyznavače horských kol, geocachingu nebo airsoftu. Nově se spolek snaží rozvíjet i firemní dobrovolnictví.

První dojmy z prostor opuštěných vojáky bývají mylné. Zdejší krajina není zničená. Je tomu přesně naopak. Dopady střel, pojezdy tanků zdejší přírodu spíše obohatily a pomohly zachovat jinde už vzácná nebo vymizelá nelesní přírodní společenstva. Vojenské újezdy jsou v podstatě alternativou chráněných území
První dojmy z prostor opuštěných vojáky bývají mylné. Zdejší krajina není zničená. Je tomu přesně naopak. Dopady střel, pojezdy tanků zdejší přírodu spíše obohatily a pomohly zachovat jinde už vzácná nebo vymizelá nelesní přírodní společenstva. Vojenské újezdy jsou v podstatě alternativou chráněných území
Foto | Zdeňka Vítková / Ekolist.cz

V přírodní rezervaci Pod Benátským vrchem, v bývalém vojenském prostoru Milovice – Mladá, trénovali jezdci na rallye Dakar, svoji pevnost si tam postavili filmaři, prostor také sloužil pro předvádění zemědělské techniky. Podobně se na ochraně motýlí stepi Pichce u Příbrami podílí motokrosaři.

Spolupráci s off-roadery si Jan Dvořák ze spolku Mokřady – ochrana a management pochvaluje. Milovníci terénních vozidel chtějí podle jeho slov jezdit legálně a jsou ochotní na Pístovském mokřadu na Jihlavsku i dobrovolně pracovat. Pořádané závody navíc na místo přitáhnou i veřejnost, která se o ochranu přírody běžně nezajímá. Jediné, na čem se s off-roadisty úplně neshodnou, je doba konání akce, neboť doba mimo vegetační období už není tolik přívětivá k nocování pod stanem.

Ve chvílích, kdy není možná spolupráce s milovníky terénní jízdy, mohou přijít na řadu pojezdy buldozerů, bagry strhávající drn nebo i graminicidy, herbicidy určené k zastavení růstu trav v květinových porostech.

Druhou možností je pastva velkých býložravců nebo dlouhodobá pastva hospodářských zvířat, která ale vytváří už trochu jinou krajinou mozaiku. Ideální je proto kombinace více přístupů.

Velkou výhodu při péči o vojenské lokality spatřuje Martin Hanousek v tom, že se jedná o obrovské plochy, které mají zároveň jediného vlastníka. To podle něj umožňuje i realizaci odvážnějších projektů ochrany přírody, například návrat velkých kopytníků do české krajiny. Na druhou stranu ale kritizuje nesystematické rozprodávání „nepotřebného“ státního majetku. Poslední známá populace modráska komonicového v Čechách patrně zanikla výstavbou sáňkařských kopců v severní části bývalého vojenského prostoru Ralsko.

Dobrý sluha oheň

Jedním z levných a ověřených způsobů, jak zabránit zarůstání ploch, je i oheň. Požáry na vojenských cvičištích propukaly a propukají, vliv na přírodu byl přitom spíše pozitivní než negativní. Spálené místo velmi brzy zarostlo a vytvořilo vhodné podmínky pro vzácné druhy.

Zákon o protipožární ochraně stanovuje, že je vypalování nelegální činnost, u které nelze povolit výjimku. Přitom je v zájmu ochrany přírody na některých místech doporučováno a prakticky se provádí
Zákon o protipožární ochraně stanovuje, že je vypalování nelegální činnost, u které nelze povolit výjimku. Přitom je v zájmu ochrany přírody na některých místech doporučováno a prakticky se provádí
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Obec Bořetice

Problémem je, že vypalování ploch je v ČR nelegální činnost. „Všude je doporučováno a provádí se prakticky v řadě chráněných území, je obsaženo v mnoha plánech péče, metodikách MŽP, ale zákon o protipožární ochraně stanovuje, že je to nelegální činnost, u které nelze povolit výjimku,“ uvádí Martin Hanousek. ČSOP proto doufá ve změnu zákona a výjimku pro vypalování v zájmu přírody.

S ohni pracují ochránci přírody v Německu. Pomocí požárů pečuje o bývalé vojenské plochy Spolková agentura pro správu nemovistostí, která má na starosti přírodu v zaniklých i fungujících vojenských lokalitách po celém Německu. Kromě ohně pečují o bezlesí podle Sabine Steinové také pomocí těžké mechaniky, sečení a pastvy.

V německých bývalých vojenských prostorech se pasou koně, vodní buvoli, bizoni i skotský náhorní skot. „Jeden z našich favoritů je koza, sežere i malé stromečky a tvrdé rostliny,“ podotýká H. Otto Denstorf z Německé spolkové nadace pro životní prostředí, která má na starosti mimo jiné i „zelený pás“ mezi dvěma bývalými německými republikami, bývalá vojenská cvičiště nebo bývalé hnědouhelné doly. „Los nás naopak zklamal,“ dodává.

Velkou výzvu je na německé straně v současnosti možnost pastvy v lese. Pravidla pro ní se liší v každém federálním státě. Pastva v lese totiž vytváří dnes v podstatě neexistující otevřené „parkové“ lesy.


reklama

 
Zdeňka Vítková

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (1)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

JZ

Jirka Zl.

8.8.2022 21:47
Tvrzení, že dřív se o "management" starali vojáci svou technikou a činnostmi jaksi mimoděk, je hluboce nepravdivé. Lesy spravoval podnik Vojenské lesy - sázel a kácel v nich, udržoval cesty, staral se o vodní režim krajiny, vhodné porosty, uklízel v lese ... Představa, že teď to budou dělat společně s ochránci přírody milovníci vojenské historie nebo off-roadu, mne děsí. Aby to nedopadlo jako s Českým Švýcarskem. Překrásný kus Čech svěřený k ochraně Správě NP postuně chátral až k prohlášení ekologů, že bude nejlepší, když to shoří. Jakou přírodu to ti ochránci vlastně chrání? Jaké má parametry, jak vypadá? Zatím se zdá, že hlavním prametrem je nepřítomnost lidí...
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist