Obce a spolky založily platformu proti plánu hlubinného úložiště

Úložiště, v němž by měly být trvale v hloubce půl kilometru uloženy tisíce tun vyhořelého paliva z jaderných elektráren, má v ČR vzniknout do roku 2065

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Foto | wellphoto / Shutterstock

Členové platformy budou prosazovat celospolečenskou debatu o problému vyhořelého jaderného paliva a různých způsobech řešení, chtějí také zastavení průzkumných prací a přehodnocení dnešního harmonogramu pro vyhledávání úložiště. Dnešní shromáždění v Božejovicích na Táborsku zvolilo mluvčí platformy, kteří se vždy po šesti měsících vystřídají. Prvním se stal Petr Klásek, starosta Chanovic na Klatovsku, který je už řadu let jedním z hlavních odpůrců plánované stavby v Plzeňském kraji. Po něm nastoupí místostarosta jihočeského města Jistebnice Jiří Popelka, třetím bude místostarosta obce Pluhův Žďár na Jindřichohradecku Petr Nohava a čtvrtým má být Martin Schenk ze spolku Nechceme úložiště Kraví Hora, zvažované lokality na pomezí Jihomoravského kraje a Vysočiny.

Podle starostů a spolků nemusí být rozhodnutí z konce minulého století o trvalém uložení odpadů tou nejbezpečnější variantou. Chtějí aby všechny relevantní dokumenty byly veřejně dostupné a podrobeny odborné oponentuře i veřejné diskusi. Kvůli výjimečnosti projektu je nezbytné, aby lidé z dotčené lokality s případnou stavbou souhlasili, uvedli členové platformy. Evropská směrnice podle nich žádá, aby se veřejnost mohla účinně účastnit rozhodování o nakládání s vyhořelým a radioaktivním odpadem. Své požadavky chce platforma směřovat na politiky, úřady i veřejnost, a to nejen v ČR.

Úložiště, v němž by měly být trvale v hloubce půl kilometru uloženy tisíce tun vyhořelého paliva z jaderných elektráren, má v ČR vzniknout do roku 2065. O finálním umístění hlubinného úložiště má vláda rozhodnout do roku 2025. Celkové náklady na jeho stavbu a provoz mají podle dřívějších informací dosáhnout zhruba 111 miliard korun. Nyní se vyhořelé palivo ze šesti jaderných bloků ČEZ v Temelíně a Dukovanech se ukládá do meziskladů.

Průzkum potenciálních lokalit pro vybudování trvalého hlubinného úložiště jaderného odpadu se týká Čertovky na pomezí Ústeckého a Plzeňského kraje, Březového potoka poblíž Horažďovic v Plzeňském kraji, Magdalény na Táborsku, Čihadla na Jindřichohradecku, Hrádku na Jihlavsku, Horky na Třebíčsku a Kraví Hory na Žďársku. Obce z pěti lokalit podaly loni žalobu na stát kvůli rozhodnutí ministra životního prostředí. Ten zamítl jejich námitku proti povolení geologických průzkumů.

Povinnost zajistit bezpečné uložení radioaktivního odpadu ukládá státu atomový zákon.