Pastor u severního pólu bojuje proti oteplování

Leif Magne Helgesen má svůj kostel v malém norském městečku Longyearbyen, ale několikrát do roka slouží mše pod širým nebem. Jeho farnost, nejsevernější na světě, čítá více ledních medvědů než obyvatel. Pokud jde o jeho kostel ležící 1000 kilometrů od severního pólu, stojí v první linii oteplování klimatu, píše francouzský deník Le Figaro.

Leif smutně hledí oknem ven. "Obvykle se za polární noci odrážejí Měsíc a hvězdy ve sněhu," říká šestapadesátiletý pastor. "Letos tady není žádný sníh, ani vločka," dodává. Longyearbyen bývá od konce listopadu celý pod sněhem. Ale nyní jeho sněžný skútr zanáší prach.

Zde, v této malé metropoli na ostrově Spitsbergen, součásti Špicberských ostrovů, které jsou pod norskou suverenitou, zapadne slunce v říjnu a objeví se teprve v březnu. První vločky sněhu už měly padat před měsícem, ale teplota se drží nad nulou. Norský meteorologický ústav uvádí, že teplota je téměř o deset stupňů vyšší než je v tomto ročním období obvyklé a že již 72 měsíců po sobě je větší teplo než je běžné. Tímto rekordem se Longyearbyen stává nejrychleji se oteplujícím městem na světě.

Leif Magne Helgesen, jediná křesťanská autorita na souostroví, musí uspokojovat všechny duchovní potřeby: chodí za ním katolíci, protestanti i pravoslavní. Pastor neslouží katolickou liturgii, ale dává při nedělní mši požehnání a uděluje svaté přijímání. Za asi 500 Rusy a Ukrajinci, převážně horníky žijícími v Barentsburgu asi 35 kilometrů odsud, přijíždí čtyřikrát do roka pravoslavný kněz.

Obyvatelé Longyearbyenu, jichž je na 2300, žijí často v extrémních klimatických podmínkách, a to i přes oteplování. Leif se v džínách, vysokých botách, s polodlouhými prošedivělými vlasy podobá spíše staré rockové hvězdě než pastorovi anglikánské církve. Před několika týdny musel Leif stejně jako dalších 250 obyvatel evakuovat rychle kostel. Lokalitu zasáhly sesuvy bahna způsobené vydatnými dešti.

V roce 2015 tento nečekaný jev místní úřady zcela překvapil: část domů byla zničena a dva lidé, včetně dvouleté holčičky, zahynuli. Katastrofa krutě zasáhla městečko, které je zvyklé se chránit před rozzuřenými živly. "Umíme se chránit před zimou, lavinami, bouřemi, ledními medvědy, ale v našich domech jsme se dosud cítili bezpeční," říká jeden místní poslanec. Budou si muset obyvatelé městečka založeného v roce 1906 sbalit kufry a odstěhovat se do přívětivějších krajů?

"Lovíme tu exotické ryby a začínají tu růst neznámé rostliny. Samozřejmě jsem znepokojen," říká pastor, který si vždy volil obtížnější cestu, než aby vyčkával. A to i pokud jde o oteplování klimatu, výzvu tohoto století. Počátkem tisíciletí působil v Kosovu, aby se pokusil smířit komunity po válce v bývalé Jugoslávii. Pracoval v Norsku s drogově závislými a s vězni. A nyní se snaží přesvědčit církev, aby se zhostila své odpovědnosti.

"Musíme zaujmout morální postoj k této záležitosti, poslanci tu jsou jen na šest nebo osm let. My tu budeme vždy, proto musíme myslet na budoucnost našich dětí," říká Leif, který interpeluje světové politiky zejména u příležitosti mezinárodních konferencí, jako byla pařížská. "Musíme chránit boží přírodu. Musíme bojovat za život, za ty, kdo jsou oběťmi oteplování klimatu, protože tím trpí hlavně ti nejchudší. Nevěříme ani v násilí, ani v nenávist, nevěříme v egoismus a neúměrnou spotřebu, v žárlivost ani ve zneužívání. Věříme v církev, která proti tomu všemu bojuje! Věříme v lásku, která je silnější než smrt. Věříme v život," uzavírá pastor.

---

reklama

---