Pošumavské obce chtějí vyjmout úložiště z novely atomového zákona
Pačejov, Olšany, Chanovice, Kvášňovice, Velký Bor, Maňovice a Horažďovice spravují 17 vesnic. Už od roku 2003 se vyjadřují zásadně proti plánované stavbě hlubinného úložiště i proti geologickému průzkumu lokality. Stát uvažuje o sedmi místech, kde by mohla vzniknout. Plánovaná stavba má v podzemí zabrat plochu 307 hektarů a na povrchu 30 hektarů.
Obce, jež koncem loňského roku dostaly od Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) na letošek 10,5 milionu korun jako kompenzaci za průzkum, ji 18. ledna zaslali státu zpět. Zastupitelé rozhodli, že peníze nepřijmou, protože je považují za úplatek. Koncem října podali starostové obcí žalobu na stát kvůli tomu, že povolil geologický průzkum území, který má být letos zahájen; žaloba průzkum neoddálí.
"Navrhované úložiště je uváděno v zákoně na 100.000 let. Otazníků je mnoho. Nevíme, jaké budou technické, bezpečnostní, politické a jiné podmínky za deset, 50 či 100 let. Proto pasáž o ukládání radioaktivního odpadu do prostoru, objektu či zařízení bez úmyslu jej vyjmout navrhujeme z projednávané novely vypustit," uvedli starostové. Podle nich jednají státní instituce s obcemi a občany přehlíživě a direktivně. Navíc vyhořelý odpad, který je energeticky využitý jen z několika procent, by se neměl zakopat pod zem, protože možná za 100 let půjde využít. Starostové se ptají, proč se o úložišti nejedná s ostatními zeměmi EU tak, aby se našlo společné řešení v neosídleném území.
"Pohybujeme se 15 let v kruhu. Nejsou plně definována kritéria technická a geologická, ale i sociální, etická, ekologická, společenská a lidská," uvedli starostové. Neexistuje ani komplex dlouhodobých podpor dotčených území. Umístění úložiště má být stanoveno do roku 2025, jeho zprovoznění předpokládá SÚRAO v roce 2065.
reklama