Praha se otepluje, pomoci mají stromy, zahrady nebo světlý asfalt

"Tepelná zátěž může vést ke zdravotním potížím, zvýšené nemocnosti a úmrtnosti citlivých skupin obyvatel, zejména seniorů a lidé s kardiovaskulárními a respiračními onemocněními," píše se v dokumentu. Extrémní teploty také snižují efektivnost práce a pozornost řidičů, což může vést k více dopravním nehodám.

Průměrná teplota v hlavním města vzrostla mezi roky 1911 a 1960 na 9,1 stupně Celsia, v letech 1961 až 2010 pak na 10,4 stupňů Celsia. Experti z Univerzity Karlovy loni zveřejnili studii, v níž předpovídají, že průměrná teplota v Česku stoupne do roku 2060 o dalších 2,5 stupně.

Ve městech je situace horší také kvůli jevu zvanému městský tepelný ostrov. Budovy z materiálů jako je beton či cihly a asfaltové silnice akumulují teplo, a poté ho po delší čas vyzařují. Kvůli tomu je teplota v centru asi o dva stupně Celsia vyšší než na okraji.

Podle návrhu by pomohla výsadba nových stromů, zejména uličních stromořadí. "Stromy mají schopnost vypařovat zachycenou vodu, díky čemuž významně přispívají k ochlazování vzduchu. Také jsou schopny zadržovat vodu, snižovat podíl znečišťujících látek a skleníkových plynů," uvádí dokument. V mnoha pražských ulicích ale nelze stromořadí sázet bez investic do kolektorů, kterými sítě technické infrastruktury, které brání kořenům stromů v růstu, povedou.

Strategie navrhuje také dále vykupovat pozemky, na nichž by mohla být vytvořená nová zeleň. Chce také podporovat stávající zahrádkářské kolonie, vznik komunitních zahrad nebo zeleně ve vnitroblocích.

Mělo by vzniknout doporučení o materiálech a barvách, které odrážejí a neakumulují sluneční energii. Ty by se pak měly používat pro stavby budov nebo infrastruktury. Jednou z nich je například světlý asfalt, jehož barva tolik nepohlcuje teplo. Prospívají také zelené střechy budov, strategie například navrhuje zvážit, zda by na plochách nad 500 metrů čtverečních neměly být povinné.

V lednu schválila akční plán adaptace na klimatickou změnu také česká vláda. Potřebná opatření vyčísluje na více než miliardu korun, do roku 2020 asi 834 milionů. Jako přípravu lesů na změny klimatu například doporučuje omezit výsadbu smrků, motivovat vlastníky, aby nekáceli dřevo po celých plochách a obnovovali mokřady či potoky. Redukovat by se měla také přemnožená zvěř, která ničí stromy.