Proč chodí lidé po dvou? Kvůli přenášení ořechů, míní vědci zkoumající šimpanze
Na výzkumu dnes žijících šimpanzů se podíleli vědci ze Spojených států, Anglie, Japonska a Portugalska. Vědci sledovali, jak šimpanzi soutěží o zdroje potravy. Pozorování mělo přinést lepší poznání toho, jaké ekologické danosti vedli v minulosti velké opi začít chodit po dvou.
„Tito šimpanzi nám posloužili jako model ekologických podmínek, za kterých naši předkové možná zahájily chůzi po dvou nohách,“ říká autor studie Brian Richmond, autor studie a docent antropologie na George Washington Columbian College of Arts an Sciences. „Něco tak jednoduchého jako přenášení věcí – činnost, kterou děláme každý den – může za správných podmínek vést k vzpřímené chůzi. Kvůli ní se naši předci vydali na cestu rozdílnou od jiných lidoopů.“
Jak vědci vypozorovali, šimpanzi přecházejí do chůze po dvou zadních končetinách, když si potřebují pro sebe zabrat nějaký zdroj. Šimpanzi se řídí tím, že je lepší využít zdroj okamžitě, protože není jisté, jestli později bude ještě něco k mání. Chůze po zadních šimpanzům uvolní ruce, kterými pak mohou pobrat více potravy.
Vědci sledovali volně žijící skupinu šimpanzů, kterým umožnili přístup k různě vzácným potravinám. Jednak jim nabídli vcelku běžné kokosy olejové palmy, ale i mnohem vzácnější ořechy Coula edulis. Pokud byly k dispozici i vzácné, ale výživné ořechy, snažili se jich šimpanzi při jednom pobrat co nejvíce. Při vzpřímené chůzi byli schopni pobrat více vzácných ořechů. A protože jeden nikdy neví, kdy se taková příležitost namane, snažili se šimpanzi odnést co nejvíce jak to jen šlo a cpali si ořechy i do pusy.
Podle vědců se nejdříve krátkodobá chůze po zadních nohách projevila v anatomických změnách, které se pak dalším přirozeným výběrem dále vyvíjely.
reklama
Skokan Grafův při rozmnožování předává genom jen jednoho z rodičů
Vědci vyřešili záhadu hnědých pand, za zbarvení může chybějící sekvence DNA
Věda ukazuje, jak hadi získali evoluční výhodu před konkurencí